Dream Chaser v nákladní verzi

20150317__BZ18SIERRANEVADA-2~p1

Když byl před několika měsíci miniraketoplán Dream Chaser vyřazen z finálového výběru nových soukromých lodí, které budou vozit astronauty na ISS, bylo jasné, že se firma SNC, která za ním stojí, bude snažit hledat nová odbytiště. Nyní se zdá, že by se lehce upravený miniraketoplán mohl ucházet o druhé kolo dopravy nákladů na ISS, které má odstartovat v roce 2018. Stroj má disponovat sklopnými křídly, takže by se při startu vešel po běžný pětimetrový aerodynamický kryt. miniraketoplán má být znovupoužitelný, nebude používat toxická paliva a po přistání na ranveji letiště bude možný okamžitý přístup k nákladu.

Firma SNC odhaduje, že by nákladní Dream Chaser mohl na stanici dopravit až pět a půl tuny nákladu, což je úctyhodné množství. Na konec letošního roku už společnost naplánovala druhý letový test.

Zdroje informací:
http://www.kosmo.cz/
http://www.sncspace.com/

Zdroje obrázků:
http://extras.mnginteractive.com/…/2015/0317/20150317__BZ18SIERRANEVADA-2~p1.jpg

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


13 komentářů ke článku “Dream Chaser v nákladní verzi”

  1. rhronza napsal:

    Z vesmírného taxíku vesmírnou dodávkou :-). Je to lepší cesta, než aby projekt úplně zaniknul.

  2. Adam Trhoň napsal:

    Proč vlastně nemá přední kolo? Dokáže to nějak rozumně manévrovat (teda asi dokáže, ale jak? Však řezat dráhu to asi nebude)?

    • Dušan Majer napsal:

      Je to z důvodu bezpečnosti. Přední lyži nikdy nepraskne pneumatika. 😉

      • Adam Trhoň napsal:

        Ale jak bude vyrovnávat při přistávání?

        • Dušan Majer napsal:

          Animace samozřejmě neobsahuje všechny konstrukční prvky stroje. 🙂

        • Coffin Corner napsal:

          Vyrovnávat bude stejně jako běžná letadla, tzn. aerodynamickými prvky. Řízení podvozkem se může kvůli bezpečnosti používat pouze pod určitou rychlost, nejčastěji při pojíždění. A co se týče manévrování na zemi, je to jednoduché, prostě přibrzdí prvé, nebo levé kolo hlavního podvozku 😉

  3. Asdf napsal:

    Vypadá to dobře, ale vzhledem k tomu, že SNC nemá vlastí rakety na rozdíl od Boeingu nebo OSC, tak to asi nebude úspěšné.

  4. Solmyr napsal:

    Dobry den,
    chtel bych se zeptat na nazory (pripadne, pokudnekdo ma odkaz k realnym datum) k financni strance veci.
    Vyhoda v klasickych americkych raketoplanech mela spocivat v tom, ze minimum soucasti se pri letu znici. Samotny orbiter i dva boostery se znovu vyuzivali a tedy let mel vyjit (myslim po vyrobni strance) jen na cenu paliva a jedne externi nadrze. Presto raketoplany byli nakladnejsi nez samotne rakety.
    Tento raketoplan pritom je posazen na standardni raketovy nosic. Tudiz se vsechny stupne pod nim pri letu znici (samozrejme na predpokladu ze to bude klasicka raketa, ne to co nyni testuje SpaceX, nicmene to na uvaze nic nemeni).
    Jeste pokud vezmu v potaz znovupouzitelnost verze, ktera vozi astronauty, tak v tom smysl vidim (prece jenom systemy podpory zivota jsou drazsi nez jeden palubni pocitac a par malych motoru).
    Nicmene pokud se bavime o verzi pro prevoz nakladu, tak osobne nemuzu uverit v ekonomicnost projektu. Prece jenom vaha nakladu (experimenty atd.) co se vraci na zem, je proti vaze co se dopravuje na ISS minimalni a tedy tehle miniraketoplan se vetsinou bude vracet prazdny. Tudiz jedinou vyhodu vydim v tom ze tento raketoplan bude vyroben pouze jednou (+ zalozni) oproti tomu kdy by se vytvarela podstatne jednodussi a levnejsi lod, ktera zvladne cestu pouze „tam“. Takze otazka (namet k dskuzi,…) zni: Je opravdu ekonomictejsi tahat nahoru cely raketoplan, ktery musi byt v principu podstatne tezsi (a kazde kilo na nakladu rakety je dost penez) nez tam poslat zasobovaci lod, ktera zvladne jen cestu tam? A to jen kvuli zachrane palubniho pocitace, par motoru a pripojovaciho systemu?
    Nejde mi do vrtani do nejaky politiky, nebo obchodnich veci. Spis me zajima ta technologicka stranka, protoze si myslim ze sestup do atmosfery je radove narocnejsi na stavbu lodi (a tedy i na neji vahu) nez pouze moznost nechat vynestna nosici lehkou skorapku* s malymi motory a pocitacem.
    Pokud mam nejakou chybu at uz v uvaze nebo vychazim z nepravdivych zakladu, urcite napiste, rad se poucim.
    * Toto me priedlo na konkretnejsi otazku: Zasobovaci lode letaji natlakovane nebo se tlakuji az pri pripojeni?

    • Dušan Majer napsal:

      Dobrý den,
      zkusím odpovědět na všechno a nic nevynechat (pokdud bych část vynechal, přihlaste se 🙂 )
      Hlavní výhodou Dream Chaseru je, že proti ostatním kosmickým lodím nabízí mnohem nižší přetížení při návratu do atmosféry – téměř poloviční. Některé experimenty vracející se z oběžné dráhy jsou na přetížení citlivé. Další výhodou je přistání na ranveji – to neumí žádná jiná loď – jedině až SpaceX doladí motorické přistávání u Dragonu – ostatní lodě sedají na padácích a o místě přistání rozhoduje vítr. Hlavním důvodem, proč se firma přihlásila o kontrakt je využití existujícího hardwaru. V soutěži o dopravu astronautů se to nepovedlo, tak to zkouší aspoň pro náklad.
      K poslednímu dotazu – vnitřní prostor je hermeticky těsný, takže loď je natlakována už na Zemi.

    • Vojta napsal:

      Hlavním důvodem drahosti raketoplánů byla jejich velikost (všechno ostatní z ní vyplývalo). Šlo o systém výkonově srovnatelný se Saturn 5. Pro využití jako dopravní systém na ISS to bylo asi stejně efektivní, jako byste vozil své děti do školy vlastním kloubovým autobusem. Dreamchaser je oproti tomu drobeček srovnatelný s ATV, Dragonem, Progressem a podobnými loděmi. Výhoda ohledně přistání na letišti je poměrně značná. Odpadne složitá operace s hledáním a vylovením lodi z oceánu. V případě přistání na pevnině (jako Sojuz) je třeba směrovat loď do neobydlené oblasti a zase organizovat vyzvednutí a přepravu.

      K variantě jen s cestou tam. Ano, takové lodě jsou levnější, ale jsou potřeba i lodě, které přivezou experimenty, vzorky prostředí na stanici nebo nějaké rozbité zařízení k detailní analýze. Otázkou je, kolik bude potřeba kterých. ATV skončila (podle mého bohužel, protože ESA za ní nemá náhradu). Nenávratové jsou dnes Cygnus, Progress a japonská HTV. Sojuz a brzo snad i Dragon 2 (nebo jak se teď jmenuje) mají pro návrat omezenou kapacitu a létají zřídka, takže jediná návratová nákladní loď je Dragon. Spoléhat se jen na jedno zařízení od jednoho výrobce však není úplně nejlepší nápad.

    • rhronza napsal:

      Ekonomičnost dopravy závisí:
      (1) počtu opakovaných startů dopravního prostředku (nosič, loď)
      (2) na jednoduchosti (a nízké nákladovosti) servisu pro uvedení do provozuschopného stavu po přistání
      (3) na poměru ceny paliva a „železa“. Např. idnes v článku z 1.5.2014 uvádí že u s Faconu9 je cena paliva jen v řádech několik set tisíc USD. To je o 2 řády nižší (cca 100x)než cena železa (desítky milonů USD). Pak je jasné že i výroba a provoz dražšího vícenásobně použitelného dopravního prostředku s jednoduchým servisem může být rentabilnější než relativně levný 1rázově použitelný dopravní prostředek.

      http://technet.idnes.cz/spacex-falcon-vicenasobne-pouzitelna-raketa-f3c-/tec_vesmir.aspx?c=A140429_170851_tec_vesmir_mla

  5. vedator napsal:

    Od firmy SNC sme poculi uz vela vyhlaseni; mali smele plany. Zial, na poli kozmonautiky su uplne neschopni az to mrazi, velka skoda. Mali by popracovat na techonologiach, bezpecnosti, a menej sa venovat public relations.

Zanechte komentář