Průzkum Europy má zelenou

Europa zdroj:upload.wikimedia.org

V naší Sluneční soustavě bychom našli jen málo míst, která zaručeně zvednou tep všem fanouškům kosmonautiky tak, jako Europa. Ledový měsíc obíhající průměrně 671 000 kilometrů od Jupitera totiž pokrývá ledová krusta, pod kterou se nachází kapalný oceán. Voda je zde zahřívána slapovými silami obří plynné planety, kolem které Europa krouží. Dlouhé roky už vědci volají po detailnějším průzkumu tohoto světa, který je horkým kandidátem na lokalitu, která by teoreticky mohla hostit život. Není se co divit. Kde je voda, tam šance na vznik života rostou jako houby po dešti. Nyní se zdá, že by NASA mohla vyslat sondu, která přinese nové informace.

Nejprve si shrňme všechno, co o Europě víme. Objevil ji už v 17. století Galileo Galilei, proto patří mezi tzv. galileovské měsíce (spolu s Ganymedem, Io a Callistó). Z dosavadních měření víme, že má průměr 3100 km, takže je z galileovských měsíců nejmenší. Přesto jde o šestý největší měsíc ve Sluneční soustavě. Prakticky vše, co o tomto měsíci víme, jsme zjistili díky sondám Voyager 1 a Voyager 2.  Opomenout nesmíme ani významnou americkou sondu Galileo, která především mezi lety 1996 a 2000 kroužila kolem Jupiteru po silně eliptické dráze, aby pravidelně prolétala právě kolem galileovských měsíců. Průzkum měsíců pokračoval i v dalších letech. Tyto průlety sloužily nejen k vědeckému průzkumu těchto těles, ale také jako drobné gravitační praky.

JUNO při průletu kolem Země

JUNO při průletu kolem Země
Zdroj: http://i.space.com/

Tolik tedy historie. Kolem největší planety Sluneční soustavy momentálně neobíhá žádná aktivní sonda. Na cestě je pouze americká JUNO, která by na oběžnou dráhu Jupitera měla vstoupit v srpnu roku 2016. U ní se s nějakým výrazným průzkumem Europy nepočítá. Sonda se totiž zaměří hlavně na samotný Jupiter. Naděje fanoušků hledání mimozemského života proto začaly postupně upadat. Potěšující je snaha Evropské kosmická agentury, která na rok 2022 chystá misi JUICE, která by se měla zaměřit na Callistó, Europu a Ganymed, na jehož oběžnou dráhu by měla nakonec vstoupit.

V rozpočtu NASA pro minulý rok se objevilo 15 milionů dolarů, které navrhla administrace prezidenta Obamy na potenciální program výzkumu Europy. Ještě lepší bylo, když Kongres později tuto sumu navýšil na 100 milionů. Návrh rozpočtu na rok 2016 s misí na Europu stále počítá. Tato mise je dokonce zařazena mezi 4 hlavní cíle agentury pro další roky, což se dá považovat za jasnou známku, že program má zelenou. Mimochodem – návrhu na příští fiskální rok agentury NASA se bude na našem blogu věnovat speciální článek, který připravuje kolega Petr Norek.

Jistě si teď kladete otázku, o jakou sondu se bude jednat. Dočkáme se přistání na povrchu ledového měsíce? Nebo snad dokonce léta zvažovaného protavení skrz ledový krunýř a průzkum oceánu ponorkou? Skutečnost bude zřejmě méně fascinující. Zcela upřímně řečeno – Europa je stále velmi neznámé prostředí, o kterém pořád víme jen velmi málo. Tento měsíc má navíc jednu vlastnost, která je k možnému přistání na jejím povrchu silně nepřející.

Jupiter a Europa

Jupiter a Europa
Zdroj: http://www.spacetelescope.org/

Europa totiž obíhá velmi blízko Jupiteru. Tato planeta má mimořádně silné elektromagnetické pole, které zachycuje nabité částice ze Slunce. Tento jev dobře známe ze Země, kolem které jsou van Allenovy pásy plné nabitých částic. Jenže zemské elektromagnetické pole se s tím u Jupitera nedá srovnat. Přestože tento plynný obr krouží mnohem dále od Slunce než naše planeta, dokáže si kolem sebe udržet mnohem více nabitých částic. Asi není potřeba zdůrazňovat, že takové prostředí není pro elektroniku na družicích přívětivé.

Europa Clipper

Europa Clipper
Zdroj: http://planetary.s3.amazonaws.com/

Měsíc Europa obíhá kolem Jupitera v oblasti, kde je vysoká koncentrace nabitých částic. Pokud bychom tedy nějakou sondu navedli na její oběžnou dráhu, vystavili bychom tak palubní elektroniku mimořádné zátěži. Jako nejpravděpodobnější se tedy jeví již několik let starý projekt Europa Clipper. Tento plán počítá s vysláním sondy, která by neobíhala kolem Europy, ale kolem Jupitera. Její oběžná dráha by ale byla zvolená tak, aby sonda často prolétala právě kolem ledového měsíce.

Podle odhadů odborníků by taková mise mohla pořídit data srovnatelná s těmi, která by získala sonda na oběžné dráze měsíce. Přitom by ale radiační zátěž byla mnohem menší a satelit by díky tomu vydržel pracovat déle. Stále se jedná jen o nepotvrzené spekulace, ale pokud by byl plán schválený, mohly by se na palubě sondy objevit tyto vědecké přístroje:

  • Radarový vysílač/přijímač pro určení tloušťky povrchové ledové vrstvy
  • Infračervený spektrometr pro určení složení povrchových vrstev
  • Kamerové zařízení ve vysokém rozlišení pro detailní snímání povrchu
  • Iontový spektrometr pro výzkum atmosféry

Zdroje informací:
http://www.planetary.org/
http://www.space.com/
http://www.space.com/
http://www.fromquarkstoquasars.com/

Zdroje obrázků:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/54/Europa-moon.jpg
http://i.space.com/images/i/000/033/408/original/juno-spacecraft-earth-flyby.jpg?1381266653
http://www.spacetelescope.org/static/archives/images/screen/heic1322a.jpg
http://planetary.s3.amazonaws.com/…/20150202_europa_clipper_solar_full_f840.jpg

Průzkum Europy má zelenou, 2.5 out of 5 based on 11 ratings
Pin It
(Visited 1 660 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (11 votes cast)
(Visited 1 660 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


9 komentářů ke článku “Průzkum Europy má zelenou”

  1. VaclavC napsal:

    Velká škoda, že bylo zrušeno JIMO (http://en.wikipedia.org/wiki/Jupiter_Icy_Moons_Orbiter). Kromě průzkumu by to konečně nastartovalo používání atomových technologií k pohonu, což je potřeba jako sůl.

    • Dušan Majer napsal:

      Na druhou stranu ESA tento program oživila (pochopitelně i osekala) a zrodil se plán sondy JUICE, která má na cestu vyrazit v roce 2022. Není to sice tak kolosální mise jako byla JIMO, ale můžeme ji považovat za potomka tohohle úžasného projektu.

      • VaclavC napsal:

        To je, samozřejmě, také velmi zajímavé. Ale na tom JIMO mi přišel jako největší průlom právě ten reaktor jako zdroj energie. Přišlo mi to jako první krok k „pořádným“ planetoletům, které poletí ne jenom pasivně s gravitačními asistencemi, ale budou mít pohon aktivní po významnou část dráhy.

        • Dušan Majer napsal:

          To máte velkou pravdu, jenže právě kvůli téhle úžasné technologické vychytávce možná celý projekt selhal. Sondu to značně prodražovalo. V době, kdy se musí šetřit se zkrátka velké projekty, byť jsou úžasné, obhajují jen stěží. A rozpočet NASA bohužel velký není.

        • VaclavC napsal:

          S penězi máte pravdu. Ale trochu tam, podle mne, také hraje roli to, že atomové technologie jsou v obecném, momentálně těžce zeleném, mínění prostě „fuj“ a proti jakémukoliv rozvoji v tomto směru se vždy zvedne masa zelených blbů, kteří protestují a komplikují situaci jak mohou. Proto také, přes její jinak jistě nesporné vizuální kvality ;-), nemám rád třeba Jane Fondu, která se v tomto angažovala. Teda, ono u ní vlastně nejenom kvůli atomovým technologiím …

          A občas si trochu říkám, jestli to vlastně není škoda, že se v tom Vesmíru neválčí, s armádním rozpočtem by ty technologie vypadaly už asi o dost jinak. Ale tento názor berte s rezervou.

        • Dušan Majer napsal:

          S Vaším názorem ohledně protiatomové hysterie plně souhlasím. Víte, já atomovým technologiím hodně fandím a docela jsem si před pár lety liboval, jak už lidi opouští strašák Černobylu, jak si jaderné elektrárny zlepšují renomé a lidé se jádra přestávají bát. No a přišla Fukušima. Tím pádem jsou předchozí roky ztracené a důvěry se musí začít budovat znovu. věřím, že se kolem roku 2050 dočkáme fúzní energie, ale do té doby potřebujeme spolehlivý zdroj, za který považuju jaderné elektrárny. Zaslepeným fanatikům nevysvětlíte, že energii je prostě potřeba vyrábět a krásné řeči o šetření se do reality převádí jen mimořádně těžce. Potřebné objemy energie není možné vyrábět z obnovitelných zdrojů. Pokud antijaderná mánie povede ke spuštění uhelných elektráren, tak potom bychom vyháněli čerta ďáblem.
          Máte pravdu i v tom, že během válečných konfliktů zažívá technika obecně výrazný rozvoj.

        • VaclavC napsal:

          Ta fúze je nějaká zakletá. Teď to sice už vypadá o něco nadějněji, ale přijde mi, že když je na to potřeba takové šílené monstrum, tak je někde něco špatně. Osobně spíš sázím na věci jako je Polywell (http://en.wikipedia.org/wiki/Polywell, http://www.polywellnuclearfusion.com/PolywellReactor/PolywellReactor.html).

        • Dušan Majer napsal:

          Uvidíme, jak to nakonec dopadne 🙂 Třeba z některého dílčího objevu bude těžit i kosmonautika – abychom se vrátili k tématu článku. 😀

  2. Racek napsal:

    Zaplať pámbu, alespoň něco. Vypadalo to, že už na Europu zapoměli. Přitom problém už nejsou nosné rakety. Spíš sondy, a k přistání na Europěbude potřeba opravdu technický zázrak. Obávám se ovšem, že v horizontu tak 20 let.

Zanechte komentář