Mise IXV v obrazech

Evropská kosmická agentura si již několikrát vyzkoušela, jaké to je poslat návratové pouzdro skrz atmosféru (a nejen tu pozemskou). Ale vždy se jednalo jen o, s prominutím, hloupá pouzdra neschopná manévrování. Krokem vpřed je tedy úspěšný test zařízení IXV, který ESA ve spolupráci s organizací Arianespace provedla. Jedná se o první řiditelný stroj schopný přečkat průchod atmosférou a být znovupoužitelný. V budoucnu by měly nabyté znalosti posloužit třeba při návrhu pouzder s různými vzorky, nebo nové generace raket, u kterých by se vyhořelé stupně daly znovu použít. Možnosti jsou široké a dveře k nim se včera otevřely. Náš dnešní článek proto přináší dvacet fotografií a infografik, které zmapují celou stominutovou misi.

Velmi originální pohled na raketu Vega na startovní rampě

Velmi originální pohled na raketu Vega na startovní rampě
Zdroj: http://www.esa.int/

Raketa Vega na startovní rampě

Raketa Vega na startovní rampě
Zdroj: https://fbcdn-sphotos-a-a.akamaihd.net

Řídící a kontrolní středisko v Turíně

Řídící a kontrolní středisko v Turíně
Zdroj: https://scontent-b-vie.xx.fbcdn.net

Řídící tým z turínského centra

Řídící tým z turínského centra
Zdroj: https://scontent-b-vie.xx.fbcdn.net

Snímek rakety Vega ještě předtím, než bylo okolí rampy vyklizeno

Snímek rakety Vega ještě předtím, než bylo okolí rampy vyklizeno
Zdroj: https://scontent-b-vie.xx.fbcdn.net

Vega na startovní rampě

Vega na startovní rampě
Zdroj: http://www.spaceflight101.com/

První tři stupně nosiče Vega jsou na tuhá paliva. Jedině horní stupeň využívá palivo kapalné

První tři stupně nosiče Vega jsou na tuhá paliva. Jedině horní stupeň využívá palivo kapalné
Zdroj: http://www.spaceflight101.com/

Originální pohled na startující raketu Vega

Originální pohled na startující raketu Vega
Zdroj: http://www.esa.int/

Zážeh, raketa Vega se vydává k obloze

Zážeh, raketa Vega se vydává k obloze
Zdroj: http://www.spaceflight101.com/

Raketa Vega je vysoká 30 metrů

Raketa Vega je vysoká 30 metrů
Zdroj: http://www.esa.int/

Vega váží při startu 137 tun

Vega váží při startu 137 tun
Zdroj: http://www.esa.int/

Vega je lehká raketa s docela výkonným prvním stupněm. Není se co divit, že startovní rampu opustila velmi rychle.

Vega je lehká raketa s docela výkonným prvním stupněm. Není se co divit, že startovní rampu opustila velmi rychle.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

První stupeň rakety nese označení P80. Obsahuje 88 tun paliva a po dobu 110 sekund poskytuje tah 2 261 kN

První stupeň rakety nese označení P80. Obsahuje 88 tun paliva a po dobu 110 sekund poskytuje tah 2 261 kN
Zdroj: http://www.spaceflight101.com/

Dívat se na start rakety a přitom si máchat nohy v rovníkovém oceánu, co může být lepšího?

Dívat se na start rakety a přitom si máchat nohy v rovníkovém oceánu, co může být lepšího?
Zdroj: http://www.esa.int/

Letový profil celé mise včetně znázornění míst dopadu vyhořelých stupňů.

Letový profil celé mise včetně znázornění míst dopadu vyhořelých stupňů.
Zdroj: http://www.spaceflight101.com/

Vizualizace ukazující manévrování pomocí klapek při vstupu do atmosféry

Vizualizace ukazující manévrování pomocí klapek při vstupu do atmosféry
Zdroj: http://news.bbcimg.co.uk/

IXV na padáku dosedl několik set kilometrů od západního pobřeží Jižní Ameriky

IXV na padáku dosedl několik set kilometrů od západního pobřeží Jižní Ameriky
Zdroj: http://www.esa.int/

IXV čeká na vylovení

IXV čeká na vylovení
Zdroj: http://www.esa.int/

IXV po přistání na vlnách Pacifiku

IXV po přistání na vlnách Pacifiku
Zdroj: https://fbcdn-sphotos-f-a.akamaihd.net

Nafukovací balóny zabránily potopení stroje

Nafukovací balóny zabránily potopení stroje
Zdroj: https://fbcdn-sphotos-d-a.akamaihd.net

Zdroje informací:
http://www.esa.int/
http://spaceflightnow.com/
http://www.spaceflight101.com/
http://en.wikipedia.org/wiki/

Zdroje obrázků:
http://congrexprojects.com/images/12m42/the-vehicle.png?sfvrsn=2
http://www.esa.int/…/Vega_VV04_on_launch_pad.jpg
https://fbcdn-sphotos-a-a.akamaihd.net/…548860255466721756_o.jpg
https://scontent-b-vie.xx.fbcdn.net/…8480010943516077996_o.jpg
https://scontent-b-vie.xx.fbcdn.net/…902655786504146442_o.jpg
https://scontent-b-vie.xx.fbcdn.net/…8364171781707439786_o.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/3636079_orig.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/912269_orig.jpg
http://www.esa.int/…/vega_vv04_ixv_liftoff16/15252307-2-eng-GB/Vega_VV04_IXV_Liftoff.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/8297971_orig.jpg
http://www.esa.int/…/vega_vv04_ixv_liftoff10/15252103-2-eng-GB/Vega_VV04_IXV_Liftoff.jpg
http://www.esa.int/…/vega_vv04_ixv_liftoff13/15252205-2-eng-GB/Vega_VV04_IXV_Liftoff.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/02/1260-lg.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/1365817_orig.png
http://www.esa.int/…/vega_vv04_ixv_liftoff3/15250997-2-eng-GB/Vega_VV04_IXV_Liftoff.jpg
http://www.esa.int/…/15231621-1-eng-GB/IXV_flight_profile_node_full_image_2.png
http://news.bbcimg.co.uk/media/images/80895000/jpg/_80895962_untitled-3.jpg
http://www.esa.int…/15252684-2-eng-GB/IXV_floating_and_waiting_for_recovery.jpg
http://www.esa.int/…/15251880-2-eng-GB/IXV_floating_and_waiting_for_recovery.jpg
https://fbcdn-sphotos-f-a.akamaihd.net/…2922370799246462487_o.jpg
https://fbcdn-sphotos-d-a.akamaihd.net/…=1431503894_ef85c833e3c1e7b08b188f02dcda13f8

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


14 komentářů ke článku “Mise IXV v obrazech”

  1. Steve napsal:

    Pěkný článek, pěkná galerie fotografií, doufám že se jednou dočkáme vlastní evropské kosmické lodi schopna letu do vesmíru i zpět. Neustále si kladu otázku – nešly by ty cesty do kosmu a zpět realizovat úplně jinak ? Každý dnešní expert na kosmonautiku mi odpoví – nešlo, raketa je jediný způsob jak se dostat na oběžnou dráhu Země a dál do vesmíru. Zrovnatak návrat na Zem doprovází prudký pokles do atmosféry a tím nepříjemný jev – prudké zahřívání kosmické návratové lodi.

    1) Vynesení nákladu nebo lidské posádky nahoru na orbit – poučka praví, že je k tomu zapotřebí 1. kosmická rychlost. To klade obrovské nároky na palivo (potažmo celkovou hmotnost) na proražení při této rychlosti přes husté vrstvy atmosféry. Co by se stalo, kdybychom letěli nahoru relativně pomalu a pozvolna bez zbytečného přetížení, kolmo vzhůru od Země ? Gravitace od Země je do určité výšky stejná, potom v určité výšce začne klesat až je zcela nepatrná. Pokud raketa poletí pozvolna kolmo nahoru, podle selského rozumu bude cestou překonávat stále menší gravitaci, až se nakonec na orbit i dále. Proč být nahoře za 10 minut, když by stačilo tam doletět pozvolna za 1 hod. ? Narážím na zmiňovaný hypotetický kosmický výtah, který určitě nebude táhnout kabinu 1. kosmickou rychlostí, ale pojede pomalu až na oběžnou dráhu, narážím také na hypotetickou otázkou s Vesmírných dotazů, kdy se jeden člověk ptal – Kdyby vzdálenost mezi Zemí a Měsícem byla konstantní ve vzájemně stejné poloze a natáhli bychom mezi Zemí a Měsícem hypotetický žebřík, mohli bychom pomalu přelézt ze Země na Měsíc ? Pokud si pamatuji – odpověď zněla ANO. Ani zde jsme najednou nepotřebovali kosmickou rychlost a šlo to plynule. Pokud bychom měli měli kosmickou loď libovolného tvaru na jaderný, fúzní nebo jiný pohon, který bude mít tu vlastnost, že bude plynule pracovat extrémně dlouho, logicky bychom se měli postupně dostat při stálém tahu na orbit nebo do vesmíru, i když nesplníme podmínku 1. kosmické rychlosti.

    2) Zrovnatak, když bychom měli dostatek energie pomocí nějakých výkonnějších a déletrvajících pohonů, tak můžeme z vesmíru pomalu a klidně sestoupit až na Zem a žádné přehřívání ani přetížení při sestupu nebude. Nějaký fúzní motor i těžkou a velikou kosmickou loď plynule ubrzdí při sestupu, když vyvine adekvátní protitah v gravitačním poli Země. A může klesat třeba hodinu.

    Jsem přesvědčen, že lidstvo najde do 100 let, možná dřív nějaké efektivnější způsoby, jak se dostat do vesmíru a vynést mnohonásobně více nákladu a lidí. Abychom mohli jednou efektivně kolonizovat Mars, potřebujeme nové pohony a vetší kosmické koráby, které pojmou ne 7 kosmonautů jako u Orionu, ale minimálně desítky lidí najednou.

    Omlouvám se za dlouhý příspěvek.

    • Vojta napsal:

      Ad 1) V principu není problém dostat se do vesmíru malou rychlostí, problém je se tam udržet. Na to už je potřeba oběžná rychlost, která je závislá na vzdálenosti od Země (na povrchu je rovna první kosmické, s rostoucí vzdáleností klesá). Rychlost jde sice nabrat i s malým zrychlením, ale má to háček. Raketa spotřebuje obrovské množství paliva dokonce jen na to, aby mohla stát ve vzduchu (u Vegy je to při startu více než polovina tahu, s ubývajícím palivem se poměr vylepšuje a roste zrychlení). Proto je snaha dostat raketu na orbitu co nejrychleji – šetří to palivo a to velmi významně. Pokud bychom měli pohon, který potřebuje energii jen na pohyb vzhůru (třeba kosmický výtah nebo žebřík na Měsíc) nebo takový, kde by na plýtvání palivem nezáleželo, bylo by možné cestovat i pomaleji.
      Ad 2) Problém je úplně stejný: Není na to palivo respektive vhodný pohonný systém. Až bude a bude bezpečnější než raketa, určitě se použije.

    • Dušan Majer napsal:

      Není se za co omlouvat. Zkusím k tomu napsat pár slov.
      1) Ohledně myšlenky pomalého letu vzhůru – Zkuste si představit, jak by to fungovalo. Jde o to, že nestačí vystoupat třeba do výšky 700 km, kde má družice kroužit. Říká se, že při startu rakety je na nabrání vertikální výšky potřeba poměrně malá část paliva. Větší část se spotřebuje na rychlost horizontální, tedy vpřed. Kosmický výtah počítá s tím, že by náklady umísťoval na geostacionární dráhu. Tam by to šlo, ale kdekoliv jinde (na nižších oběžných drahách). Pokud bychom jen nabrali výšku, byli bychom na suborbitální dráze a spadli bychom dolů – potřebujeme neustále padat za horizont – a to nám zajistí právě 1. kosmická rychlost v horizontální rovině.
      2) Ano, tohle by teoreticky mohlo fungovat. Jenže nároky na spotřebu paliva, respektive dostatečné zbrždění jsou pro současnou technologii nepřekonatelné. A to je právě ten důvod, proč všichni „dnešní experti na kosmonautiku“ říkají, že je to nereálné. Oni se pohybují v reálném světě, za použití současných technologií. Reálný horizont končí někde za 30 let a co je dál, o tom už přestává mít smysl spekulovat. Za sto let se může stát naprosto cokoliv – možná tu lidstvo vůbec nebude, možná přijde nějaký přelomový objev, o kterém zatím nemáme zdání. Čím dál jsme v budoucnosti, tím více se možnosti vývoje větví. Proto se říká, že některé návrhy nejsou reálné – ale vztahuje se to většinou k aktuálnímu použití – do 30 let. Co je dál, to už začíná být spíše sci-fi.

      • Vlastimil Svoboda napsal:

        >> …Kosmický výtah počítá s tím, že by náklady umísťoval na geostacionární dráhu. Tam by to šlo, ale kdekoliv jinde (na nižších oběžných drahách). Pokud bychom jen nabrali výšku, byli bychom na suborbitální dráze a spadli bychom dolů…

        Uff, chyba (nebo jsem špatně pochopil text). Bez oběžné rychlosti (která se rovná rychlosti rotace Země kolem své osy) samozřejmě spadneme i z geostacionární dráhy.

        • Dušan Majer napsal:

          Moje chyba, špatně jsem se vyjádřil. Psal jsem to trochu v rychlosti, takže jsem se nevyjádřil úplně přesně. Máte pravdu.

        • Michael Voplatka napsal:

          Já myslím, že je to v případě kosmického výtahu v pořádku. Pokud bychom po něm vystoupali na GEO, tak nespadneme, jelikož lano v této výšce obíhá Zemi potřebnou rychlostí, tedy 1 oběh za 24 hodin. Kdybychom však na GEO kolmo vystoupali v raketě, potom ano, spadli bychom zase dolů.

      • Vlastimil Svoboda napsal:

        Jen bych ještě doplnil, že při startu běžné třístupňové rakety na oběžnou dráhu počítáme se ztrátami rychlosti vlivem gravitace, odporu vzduchu a řízení. Pokud tyto ztráty kvantifikujeme, tak zjistíme, že ztráty způsobené odporem vzduchu tvoří jen cca 2,9 % z celkových ztrát. Větší je i ztráta řízením (cca 3,6 %). Zbytek, tedy více než 93 % jde na vrub gravitaci.

        Vhodným režimem startu (časováním zapalování stupňů, využíváním setrvačnosti apod.), vhodným směrem startu (zápočet rychlosti rotace Země) a vhodnou volbou dráhy startu (strmá dráha vs. plochá dráha letu) lze jednotlivé ztráty výrazně ovlivňovat. Avšak nikoliv eliminovat.

    • MiraS napsal:

      „Gravitace od Země je do určité výšky stejná, potom v určité výšce začne klesat až je zcela nepatrná“ o tomto by se dalo velice spekulovat. Gravitace je v první řadě nekonečná avšak jak píšete v jisté vzdálenosti od tělesa nebo od hmoty co ji vyvolává je zanedbatelná. Ovšem na LEO se gravitační zrychlení o mnoho nezmění oproti g. zrychlení například u hladiny moře. I měsíc, který je o nějakých cca 384 000 km dále než LEO je k zemi přitahován gravitační silou země. Proto nemůžete jenom vystoupat do výšky.

    • Leo napsal:

      „Pěkný článek, pěkná galerie fotografií, doufám že se jednou dočkáme vlastní evropské kosmické lodi schopna letu do vesmíru i zpět. Neustále si kladu otázku – nešly by ty cesty do kosmu a zpět realizovat úplně jinak ?“

      Při současné technologické úrovni lidstva ne.
      Nicméně na různých vylepšeních se pracuje a možná že se i dočkáme evropské kosmické lodě, která bude velice levně dopravovat náklad a možná i posádku do vesmíru. Takovou lodí má být Skylon s revolučními motory Sabre, které mají právě minimalizovat potřebu tahat s sebou i okysličovadlo (které tvoří skoro polovinu hmotnosti rakety). Tyhle motory mají v nízkých vrstvách atmosféry používat atmosférický kyslík, zatímco ve vysokých vrstvách a ve vesmíru pracovat jako čistě raketové motory s kapalným kyslíkem, ale jeho náklad by byl výrazně menší a tudíž nosnost rakety úměrně k tahu motoru výrazně větší.
      Motor má za sebou už stovky úspěšných testů, tak teď jen sehnat prachy na stavbu samotné lodě. Projekt má ale podporu ESA, tak se třeba toho jednou dočkáme 🙂

  2. Vojta napsal:

    Moc pěkné shrnutí. Jen bych se pozastavil u zmínky o velmi výkonném motoru a lehké raketě. Také mě překvapilo, jaký měla Vega na rampě „odpich“, tak jsem nelenil a spočítal si zrychlení Vegy a pro srovnání i Ariane 5. K mému překvapení by měla mít větší zrychlení při startu Ariane 5: Vega: 6,7m*s^(-2), Ariane 5: 7,3m*s^(-2). Možná hraje roli i optický klam, protože Vega je menší a tedy překoná vlastní výšku mnohem rychleji než Ariane.

    • Dušan Majer napsal:

      To je velmi zajímavé. Matematika mi nikdy nešla a tak mne nenapadlo si to vypočítat. Opravdu zajímavé, díky za postřeh.

    • Leo napsal:

      Určitě to není optický klam, Vega má zcela evidentně větší zrychlení než Ariane.
      Spíš by mě zajímalo jak je to možné? Je to tím, že první stupeň je na pevná paliva?

      • Vojta napsal:

        Vycházel jsem z celkové hmotnosti rakety a tahu motorů a vyšlo, co jsem psal. Na technologii motorů by to záležet nemělo, jen na jejich tahu. Pravdu máte v tom, že motory na pevná paliva mají obvykle větší tah než ty na kaplaná. Buď mají na Wikipedii (a v tomto článku) špatná čísla nebo Vega letěla s menší zátěží (menší množství paliva, menší celková hmotost rakety ale stejný tah) nebo Ariane nepoužívá při startu plný tah motorů (šetří rampu nebo něco takového). A nebo mám špatně výpočet, stoprocentně si jím jistý nejsem. V tom posledním případě bych byl rád za opravu.

  3. MRR napsal:

    ano, Vega aj keď patrí k slabším raketám má ohromný pomer ťah-hmotnosť-zrýchlenie ( to ju predurčuje k takej efektivite) Pokiaľ viem, tak Vega má motor na TPH s obrovským Isp ( blížiacim sa ku 300 )
    Motory na TPH majú použiteľný ťah vyšší než motory na KPH, majú ale nižšie Isp a preto sa napríklad na vynášanie na vysoké obežné dráhy nehodia. To si Vega kompenzuje nízkou vlastnou hmotnosťou a vysokým špecifickým impulzom tuhého paliva.(APCP + HTPB a vysokoenergetické prímesi )
    ďalšia vec je, že motory na TPH sú schopné udeliť obrovské počiatočné zrýchlenie, ďalej už horenie prebieha viac-menej konštantne.

Zanechte komentář