Jakou roli hraje v satelitním závodu Greg Wyler?

V dnešním příspěvku se pokusím stručně objasnit pozadí závodů v oblasti vypouštění armády satelitů poskytujících levné internetové připojení. A to prostřednictvím zajímavé osobnosti, která figuruje již nějakou dobu v této oblasti a pokouší se poskytnout internet šířený vzduchem oblastem, kde není možné vést připojení přes dráty. Tou osobu je veřejnosti ne příliš známý Greg Wyler (45).

Své první úspěšné podnikání v oblasti chlazení počítačů Silent Systems zakončil  v roce 1998 prodejem firmy za cca 100 milionů dolarů. Ale pojďme se podívat na jeho působení od okamžiku jeho zapojení v Africe, a to konkrétně ve Rwandě.

V roce 2002, na svatbě jeho přítele, se seznámil se státním úředníkem rwandského prezidenta, který jej pozval do své země na návštěvu. Když opravdu do země přijel, tak jej zmíněný šéf kanceláře prezidenta seznámil s plánem satelitního připojení k internetu pro školy v zemi. Wyler odvětil, že pokud Rwanda chce opravdovou přenosovou infrastrukturu, tak potřebuje optiku. Pro zoufale nepropojenou, válkou totálně zničenou zemi to byl dobrý plán, a tak získal projekt připojení pevnou optickou sítí pro 300 škol do roku 2006.

Současná konstelace satelitů O3b

Současná konstelace satelitů O3b
Zdroj: https://o3bnetworks.files.wordpress.com

Investoval tedy své prostředky do založení společnosti Terracom Communications, později koupil státní monopolní telefonní společnost RwandaTel a začal budovat páteřní síť pod heslem „nejdříve připojení, potom zisk“.

Tento záměr ale postupně začal narážet na některé problémy, které, kromě problémů se stávající infrastrukturou (dodávky elekřiny, směřování internetu do páteřní sítě přes staré telekomunikační satelity apod.), byly také problémy v managementu. Wyler totiž řídil společnost na dálku z amerického Bostonu a denní agendu nechal na nepříliš zkušených místních manažerech a technicích ve Rwandě. Poskytované služby byly často terčem kritiky díky své nespolehlivosti a absenci zákaznického servisu.

Do roku 2007 položil několik set kilometrů optických kabelů v zemi a poskytoval mobilní připojení, ale díky problémům zmiňovaným výše, bylo stále nepřipojeno 200 z 300 škol z původního kontraktu. Nesplnění kontraktu a také rwandskou vládou velmi kritizovaná fúze Terracomu s další regionální telekomunikační firmou vedlo k nahrazení Wylera ve vedení firmy v březnu 2007 a také k uložení pokuty 400 tis. dolarů rwandskou vládou o deset měsíců později.

Nicméně podařilo se mu zvýšit počet připojení z desítek na desítky tisíc, a cenu ze 100 dolarů měsíčně na 90 dolarů měsíčně za pevné broadband připojení, sic stále nedostupné obyčejnému Rwanďanovi, který tou dobou vydělával cca 220 dolarů ročně.

Sestava čtyř satelitů O3b

Sestava čtyř satelitů O3b
Zdroj: http://www.enjoyspace.com/

Gregovi ale očividně potenciál připojení Afriky k internetu zalíbil a tak svou frustraci z předchozí firmy přetavil v založení nové firmy, kterou nazval příznačně „Other 3 billions“ (O3b), tedy další tři miliardy. Míněno ve smyslu připojení dosud nepřipojených 3 miliard lidí k internetu. Společnost O3b již zájemcům o kosmonautiku řekne mnohem více, než předchozí Wylerova firma. Také byl Wyler v roce 2008 mezi top 50 technologickými trendmakery.

O3b plánovala dosáhnout svého cíle pomocí satelitního připojení oblastí okolo zemského rovníku k internetu. Ale ne pomocí geostacionárních satelitů, ale pomocí satelitů na střední oběžné dráze ve výšce 8 tisíc kilometrů nad povrchem. Nižší orbit měl vyvážit nepříjemnou latenci připojení u geostacionárních družic a zkrátit tento čas na přibližně čtvrtinu času.

O detailních záměrech O3b vyšel na našem blogu samostatný článek, proto se zde nebudu o O3b více rozepisovat. Každopádně firmě se podařilo získat investory, a díky dosažení potřebného kapitálu v roce 2010 se její smělé plány mohly realizovat třemi starty:

  • První čtyři satelity vynesla 25. června 2013 na požadovanou orbitální dráhu raketa Sojuz s horním stupněm Fregat.
  • Další čtveřice satelitů O3b úspěšně vzlétla o rok později, 10. července 2014, opět na nosiči Sojuz, a horním stupněm Fregat.
  • prosince minulého roku doplnil opět Sojuz flotilu na celkem 12 satelitů. Všechny starty proběhly z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně.

Jedním z investorů, který vstoupil před lety do O3b je také firma Google. A do Googlu také zamířily, někdy na přelomu roku 2013 a 2014, další kroky Grega Wylera a několika jeho kolegů z O3b a dalších firem z oboru. Wyler vedl 10 až 20 lidí jako šéf satelitní divize Googlu. Ovšem již 2. září se objevily zprávy, že Wyler opouští Google. Důvody jsou nejasné a ani jedna strana neobjasnila důvod.

Wyler také v roce 2012 založil další společnost WorldVu Satellites Ltd. (nyní vystupující pod jménem OneWeb Ltd.) a začal vyjednávat se SpaceX o spolupráci. Jeho společnost také od června 2014 vlastní licenci na Ku frekvenci udělené do roku 2019/2020.

A zde se dostáváme do hladiny spekulací, co se vlastně dělo dále. Celou druhou polovinu minulého roku se objevovaly zprávy, že Wyler úzce spolupracuje s Elonem Muskem a Space X. Dokonce když Elon 10. listopadu tweetoval, že ohlásí do dvou až třech měsíců, jak to vypadá s vývojem malých satelitů pracujících ve velkých formacích, zdálo se jasné, že se jedná o společný projekt s firmou Grega Wylera, která prohlašovala, že chce udělenou frekvenci využít pro cca 640 satelitů na nízké oběžné dráze, které budou vážit okolo 125 kg.

LauncherOne je, po oznámení investice Virgin Galactic, horký kandidát na nosnou raketu dopravující WorldVu na orbit.

LauncherOne je, po oznámení investice Virgin Galactic, horký kandidát na nosnou raketu dopravující WorldVu na orbit.
Zdroj: http://www.virgingalactic.com/

Bylo tedy mírně neočekávané, když v minulých dvou týdnech přišla za sebou dvě oznámení o formujících se aliancích v tomto závodu a SpaceX a WorldVu  nefigurovalo spolu. Google potvrdil investici své již delší dobu avizované miliardy dolarů právě do SpaceX, a WorldVu našlo promptně investora ve Virgin Galactics Charlese Bransona a výrobce počítačových čipů Qualcommu.

Elon Musk posléze řekl „S Gregem máme zásadní rozpor v architektuře systému. My chceme satelit, který bude řádově sofistikovanější, než chce Greg. Myslím, že by měly existovat dva konkurenční systémy.“ Toto vyjádření je možné interpretovat tak, že se dva přátelé rozešli díky svým rozdílným vizím – Muskovou vizí vybudování marťanského města potřebujícího meziplanetární internet a Wylerovou vizí poskytnutí internetu celé planetě Zemi.

Dle prohlášení Bransona není na nízkém orbitu místo pro více než jednu takovou formaci satelitů a Musk bude muset přijít a spojit se.  Nezbývá nám tedy než sledovat co se bude dít, a jak se tento závod vyvine dále.

Zdroje informací:
http://www.post-gazette.com/
http://www.nytimes.com/
http://www.balancingact-africa.com/
http://www.taipeitimes.com/
http://www.theeastafrican.co.ke/
http://spacenews.com/
http://en.wikipedia.org/
http://qz.com/

Zdroje obrázků:
https://dmxvlyap9srmn.cloudfront.net/production/articles/369/large_wyler2.jpg
https://o3bnetworks.files.wordpress.com/2013/03/untitled2.png
http://www.enjoyspace.com/uploads/news/2013/juin/o3b/satellites-o3b.jpg
http://www.virgingalactic.com/assets/uploads/2014/11/L1-Portrait.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

7 komentářů ke článku “Jakou roli hraje v satelitním závodu Greg Wyler?”

  1. Nikita napsal:

    No opět se mi potvrzuje že Musk přesně ví co dělá. Narozdíl od ostatních. Vysvětlovat to nebudu, myslím si, že na to každý může přijít sám.

  2. Dle mého názoru je to projekt, který je primárně ekonomický nesmysl. Daleko větší logiku má satelitní uplink jako náhrada neexistující optické trasy. Prostě lokální poskytovatel, co se postará o tisíce zákazníků prostřednictvím laciných pozemních rádiových spojů bude mít satelitní uplink.
    V tomto případě bude možné použít méně satelitů s řádově menším počtem pozemních připojení, která ovšem nebudou terminály v ceně $100, ale něco podstatně lepší. Společně s mesh sítí ve vesmíru v pásmech na 100 GHz nebo s laserovými spoji by to mohlo fungovat. Snaha konkurovat WiFi nebo LTE povede ke konci podobně jako svého času Iridium.
    Myslím, že aktuální projekt je něco jako demonstrace technologie a test globální páteřní satelitní sítě. Možná to nakonec nebude fungovat na Zemi, ale na Marsu či Měsíci se to bude opravdu hodit.
    Držím palce.

  3. Miroslav Uhlíř napsal:

    Některé části Afriky mají díky nerostným surovinám obrovský potenciál pro ekonomický růst. Mnoho investorů se už začalo na Afriku aktivně zaměřovat.
    Obyčejný chudý afričan na připojení k internetu přes satelit určitě nebude mít, ale střední vrstva se zde do budoucna určitě rozroste. Na celém kontinentu to může být několik stovek milionů potencionálních zákazníků.
    Znám i několik Američanů a Australanů, kteří mají na naše poměry pomalý internet a dokonce mají i FUP. To jsem se opravdu nestačil divit.
    Existující telefonní linky mají omezenou kapacitu a víc už se přesně ně nedostane. Položit do země optický kabel také není jen tak a to i ve městech. Dokud se nemusí, tak se do ulice nekopne a čeká se jen do té doby, kdy by hrozilo prasknutí vodovodního řádu.
    Evropa je obecně velice dobře zasíťována a Česká republika má jedno z nejrychlejších připojení k internetu na světě, ale v některých částech světa může přes satelit nejrychlejší připojení k internetu a někde i jako jediné.
    Je pravda, že momentálně je připojení k internetu přes satelit docela drahá sranda, ale vzpomeňme si kolik stálo připojení k internetu u nás třeba před 10 lety a jaké byly rychlosti. Musk si navíc může do vesmíru vynést satelity sám. Pokud ještě bude F9 znovupoužitelný…
    Panové z výše uvedených firem to mají určitě dobře propočítané.

    • Tomáš Kohout Redakce napsal:

      Divil jsem se, jak má skutečně ČR vysoké rychlosti internetu v porovnání i s daleko vyspělejšími státy. Je to hlavně díky wifi operátorům. Taky proto leží v žaludku velkým molochům, které teď drze lobují za zpoplatnění volných pásem.

      Ohledně Muskova globálního internetu bych ale s vámi polemizoval. Pokud to nezabije přemrštěnou cenou, tak to naději na úspěch má. Je totiž jedno, kde ten dostatečný počet klientů nabere. Naopak bude zpočatku výhodné, že to nebude masovka v jednom místě, protože pak se rovnoměrněji rozloží kapacity.

      • Tomáš Kohout Redakce napsal:

        Pardon, ta druhá čast komentáře směřovala na Rostislava Hučku.

  4. Steve napsal:

    Velice zajímavý příběh a článek. Celosvětové pokrytí internetem přes satelity na nižší oběžné dráze je jistě bohulibý cíl, ale větší problém vidím v tom, že miliardy chudých lidí ve světě často nemá ani na jídlo, s výdělkem nějakých 2 $ denně si nemohou dovolit koupit ani počítač, ani smartphone, natož platit drahé internetové připojení přes satelit. Stávající internetové připojení přes satelit je velmi drahé i pro Evropana. Náklady na vynesení tolika satelitů a následný provoz budou vysoké, aby se to zaplatilo, musel by satelitní internet využívat a platit velký počet lidí. Jistěže Číňan si to bude moci dovolit, ale v Indií to už s kupní sílou tak růžové nebude a zejména Afrika, i velká část asijské populace na to mít nebude. Určitě ale pokrytí chudých států by mohl přinést internet aspoň do těch škol.

Napište komentář k Tomáš Kohout

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.