UDÁLOST ROKU: Přistání na kometě

úvodní obrázek

Mise evropské sondy Rosetta je na našem portálu velmi často skloňována, jelikož se jedná o jednu z nejvýznamnějších událostí současnosti. Přistání jejího modulu Philae na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko je pak bezesporu vrcholem kosmonautiky pro letošní rok. Tuto historickou událost dnes můžete sledovat krok za krokem díky našemu mimořádnému článku, který je během celého dne postupně aktualizován a doplňován o všechny  důležité informace. Najdete zde mnoho informací o průběhu přistání, podrobnou časovou osu celé události či doplňková videa. Kdykoli se během dne k tomuto článku vrátíte, narazíte na další aktualizace. Náš redaktorský tým se bude celý den starat o to, abychom Vám přinesli co nejčerstvější informace a vy tak díky našemu portálu budete mít všechno přehledně na jednom místě a navíc ihned. Celý den také budeme připraveni odpovídat na Vaše otázky v komentářích.


21:00 Rosetta přijímá telemetrii z vědeckých přístrojů na Philae. S touto pozitivní zprávou se s Vámi pro dnešek rozloučíme. Chtěl bych tímto poděkovat všem čtenářům, kteří náš přenos navštívili. A bylo Vás hodně! Bylo Vás dokonce tolik, že náš server nezvládal obsloužit všechny a několikrát pod tíhou žádostí spadl. Nakonec jsme ale pokaždé s vypětím všech sil techniku znovu rozběhli. Děkujeme Vám za trpělivost, kterou jste s námi měli, děkujeme za to, že jste s námi zůstali až do velmi pozdního večera a doufáme, že se Vám náš informační servis líbil. Zprávy o Rosettě a Philae budou na našem blogu vycházet i v dalších dnech v samostatných článcích. Za celý tým redaktorů, který se dnes staral o online přenos Vám všem přeji krásnou noc.

20:46 Zajímavá čísla #29: Přistáním Philae na povrchu jádra nic nekončí. Hlavní mise Philae je plánována do března 2015 a mise Rosetty až do prosince 2015.

20:42 Velmi povedenou mapu, která ukazuje místo, kam Philae přistálo vytvořil Daniel Macháček.

Místo přistání

Místo přistání
Zdroj: http://www.unmannedspaceflight.com/

20:37 Zajímavá čísla #28: Kometa na délku měří 4,1 km a váží 10 000 000 000 tun, její hustota je pak 0,4 g/cm3.

20:31 Zajímavá čísla #27: Před Rosettou se k různým kometám vydalo 11 sond z USA, Ruska, Evropy a Japonska.

20:24 Protože je teď Rosetta na opačné straně komety než Philae, přišel hlavní čas pro přístroje CONSERT, které jsou umístěny na obou sondách.

20:19 Tisková konference přinesla několik zajímavých informací – Philae úspěšně přistálo na kometě, ale nedošlo k aktivaci harpun. Jisté je i to, že po přistání se objevily drobné výkyvy v radiové komunikaci a v osvětlení solárních panelů. Zbytek jsou už jen spekulace – je možné, že po dosednutí se Philae znovu na chvíli vzneslo a protože po přistání došlo k zastavení setrvačníku a stroj lehce rotoval. Je proto možné, že Philae přistálo hned dvakrát.

20:09 Zajímavá čísla #26: Kometa 67P/C-G byla objevena v roce 1969

20:03 Rosetta právě zmizela za obzorem a spojení s Philae bylo přerušeno.

20:01 Fotka pořízená po přistání, nebo těsně před ním.

Fotka povrchu jádra

Fotka povrchu jádra
Zdroj: https://pbs.twimg.com

19:35 Zajímavá čísla #25: Philae odebere vzorky z hloubky 23 cm

19:16 Zajímavá čísla #24: Kromě Rosetty kometu 67P/C-G neustále pozoruje přes 70 pozemních observatoří, které svá měření porovnávají se sondou.

19:13 Další fotka z kamery ROLIS, tentokrát těsně před přistáním.

Fotka z kamery ROLIS před přistáním.

Fotka z kamery ROLIS před přistáním.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

18:55 Zajímavá čísla #23: V tuto chvíli se každou sekundu z povrchu komety do okolního prostoru vypařují průměrně 3 litry vody.

18:50 Posledním přístrojem, který jsme si ještě nepředstavili je SESAME, který měří fyzikální a elektrické charakteristiky jádra a jeho okolí. Navíc měří i množství prachových zrn dopadajících zpět na povrch jádra. Jeden ze senzorů bude třeba zkoumat šíření zvuku povrchovými vrstvami jádra.

18:43 Fotka z kamery ROLIS během sestupu. Výška 3 km.

Fotka z kamery ROLIS během sestupu

Fotka z kamery ROLIS během sestupu
Zdroj: https://pbs.twimg.com

18:38 Zajímavá čísla #22: Mezi lety 2011 a 2014 strávila Rosetta 957 dní v hluboké hibernaci.

18:31 Spojení Philae s Rosettou je přerušované. Probíhají analýzy.

18:27 Hodně sledované budou výsledky z experimentu COSAC. Ten prozkoumá důkladně složení kometárního povrchu s důrazem na hledání složitějších organických látek. Tento experiment by tak mohl rozseknout desítky let trvající spekulace o tom, zda se před několika miliardami let nemohly komety dopravit na Zemi zárodky života.

18:20 Šrouby v nohách by měly být zavrtány v povrchu. Řídícímu týmu nějakou dobu potrvá zjistit, jak moc je Philae stabilní, ale prozatím všechno funguje perfektně.

18:18 Zajímavá čísla #21: Průměrná povrchová teplota komety je -70°C.

18:16 Vědecké přístroje sbírají data a Philae je posílá Rosettě.

18:15 Za zmínku stojí i ÇIVA – šestice mikrokamer (rozlišení 1024 x 1024 pixelů), které pořídí panoramatický snímek, spektroskopicky změří složení, texturu a odrazivost povrchu. Pokud půjde všechno podle plánu, měli bychom se panoramatické fotky z místa přistání dočkat ještě dnes.

18:06 Na palubě Philae bychom našli i přístroj APXS – rentgenový spektrometr bombardující vzorek jádry helia – odhalí základní složení kometárního povrchu. Podobný přístroj najdeme i na jiných kosmických sondách. Nejznámější je na marsovském vozítku Curiosity.

18:00 Díky malému odpružení přistávacích nožiček víme, že Philae má za sebou velmi měkké přistání.

17:58 Zajímavá čísla #20: Plocha přistávací oblasti Agilkia je 1 km2.

17:56 Dalším zajímavým přístrojem je Ptolemy – miniaturní laboratoř určující izotopické složení materiálu unikajícího z jádra. Díky tomu bude možné přesněji kontrolovat měnící se aktivitu jádra.

17:47 Sekvence vědeckých operací začala 15 sekund po bezpečném ukotvení.

17:42 ESA potvrzuje, že jak Rosetta, tak Philae jsou v pořádku. Modul Philae přistál měkce, ale tryska, která jej měla přitlačit k povrchu komety, nepracovala. To znamená, že dříve zmíněný problém nebyl v čidle, ale přímo v trysce.

17:34 Zajímavá čísla #19: Pozemní týmy měly 2 měsíce na rozhodnutí, kde Philae přistane, a to na tělese, o kterém před 12 měsíci nevěděli téměř nic. Ani to, jak vypadá!

17:30 Je třeba dát prostor i politikům, přeci jenom je to mimořádný okamžik v historii výzkumu Sluneční soustavy.

17:29 Zajímavá čísla #18: V roce 2008 Rosetta proletěla jen 803 km od planetky Šteins, v roce 2010 pak 3 162 km od planetky Lutetia, nyní bezpečně sedí na jádru komety 67P.

17:09 Řídící středisko potvrzuje, že přistávací modul Philae je na povrchu, komunikuje, harpuny jsou zaraženy, takže se nepohybuje. JSME NA KOMETĚ.

17:03 Řídící středisko se rozeznělo potleskem, to je nadějné.

16:54 Signál z Philae proletěl okolo Marsu.

16:42 V těchto chvílích je už Philae s největší pravděpodobností na povrchu jádra komety. o tom, v jakém je stavu, se dozvíme za pár minut.

16:33 Na palubě Philae je i vrták SD2, který pronikne 23 cm pod povrch, kde odebere vzorky a přepraví k analyzátorům (hlavně Ptolemy, COSAC a CIVA). Díky tomu bude možné prozkoumat nejen materiál z povrchu jádra, který může být poznamenaný například slunečním zářením. Podpovrchový materiál ukáže původní složení jádra. Přístroj obsahuje 26 platinových pecí pro zahřívání vzorků. Deset z nich pracuje do teploty 180°C, zbylých 16 zahřeje vzorky až na 800°C. Jedna speciální pec pak slouží k očištění vrtáku pro další použití.

16:23 Zajímavá čísla #17: Baterie Philae vydrží podporovat vědeckou činnost až 64 hodin.

16:22 Právě začalo okno pro přistání.

16:17 Všechny palubní systémy landeru se chystají na přistání.

16:12 Probíhají poslední kontroly systémů Philae.

16:10 Očekávané okno pro přistání se otevírá v 16:22 našeho času. Nemůžeme čekat obdržení dat dříve než v 17:02 SEČ.

16:05 Kamery CIVA začínají snímat místo přistání. Za pár minut se k nim přidá i kamera ROLIS – jejím úkolem je snímat sestup k jádru a  nafotit panoramatické snímky míst, kde budou pracovat další přístroje. Na rozdíl od přístroje CIVA, bude ROLIS pořizovat detailnější fotky.

16:02 Zajímavá čísla #16: Philae dopadne na povrch komety rychlostí 1 m/s.

15:59 V současnosti by mělo dojít k odjištění dvou harpun.

15:56 Fotografie landeru není jen pro potěšení oka, ale je také velmi důležitá, abychom se ujistili, že jsou vyklopeny přistávací nožičky a anténa přístroje CONSERT.

15:54 ESA představila fotky pouzdra Philae, jak jej po oddělení zachytila kamera OSIRIS na sondě Rosetta.

Detailní snímke pouzdra Philae z kamery OSIRIS

Detailní snímke pouzdra Philae z kamery OSIRIS

15:49 Philae se ke kometě připojí dvojicí harpun. Zde se můžete podívat na detail jedné z nich.

Harpuna z pouzdra Philae

Harpuna z pouzdra Philae
Zdroj: https://pbs.twimg.com

15:45 Data z Philae a Rosetty zatím naznačují, že se oba stroje nachází na plánované dráze. To je důležité hlavně u Philae, které nemá žádné prostředky, kterými by mohlo změnit svou dráhu.

15:42 Na vývoji pouzdra Philae se podíleli odborníci z mnoha evropských států. Jmenovat můžeme třeba Rakousko (MUPUS), Finsko (paměť + datový a správní systém), Francie (radiokomunikace, zásobníky energie, CONSERT, CIVA), Německo, kostra modulu, tepelné hospodaření, gyroskop, sestupový systém, ROLIS, SESAME, MUPUS, ROMAP, přistávací mechanismus, přistávací nohy, harpuna, hlavní počítač, COSAC, APXS), Maďarsko (systém hospodaření s daty, energetický systém), Itálie (SD2, solární panely), Irsko (systém pro ukládání, přenos a dekódování dat), Polsko (MUPUS), Švýcarsko (CIVA), Nizozemsko (sestupový systém), Spojené království (Ptolemy, sestupový gyroskop).

15:33 Čas přistání byl upřesněn na 16:40.

15:32 Unikátnost dnešního dne je cítit na všech portálech, které se po celém světě zabývají kosmonautikou.  Pokud chcete dostávat aktuální informace a doplnit náš online přenos o další zdroje, můžete se podívat třeba na tyto doporučené odkazy:
Facebook našeho portálu
Naše diskusní fórum
Livestream Evropské kosmické agentury
Blog sondy Rosetta
Facebook sondy Rosetta
Sběr tweetů s heslem Rosetta
Sběr tweetů s heslem Philae
Sběr tweetů s heslem Cometlanding
Oficiální Twitter sondy Rosetta
Oficiální Twitter pouzdra Philae

15:25 Zajímavá čísla #15: Aby se Rosetta vůbec dostala ke kometě, musela 3x proletět kolem Země a 1x kolem Marsu, aby využila jejich gravitace.

15:18 První fotka z pouzdra Philae – snímek byl pořízen 50 sekund po oddělení. Bohužel se fotilo proti Slunci, kvalita snímku navíc není vysoká. Snad se časem dočkáme lepších výsledků.

První fotka z Philae zachycuje sondu Rosetta

První fotka z Philae zachycuje sondu Rosetta
Zdroj: https://pbs.twimg.com

15:04 Tentokrát si představíme přístroj MUPUS, který provádí víceúčelová měření – např. jak vede jádro teplo, nebo jaké jsou mechanické vlastnosti povrchových vrstev. Tento přístroj nám umožní lépe pochopit, jak se chovají povrchové vrstvy jádra a jak případně reagují na přibližování ke Slunci.

14:58 Zajímavá čísla #14: Philae se od Rosetty odpojil rychlostí 0,18 m/s.

14:55 Velmi netradiční formu kresleného online přenosu zvolil web xkcd.

14:50 V řídícím centru ESOC (European Space Operations Centre) sledují přistání také autoři nejlepšího klipu v klání Wake up Rosetta a autor názvu přistávací oblasti Agilkia.

Vítězové soutěží s ESA

Vítězové soutěží s ESA

14:46 Víte, že i kometa může zpívat? Sonda Rosetta zachytila oscilaci magnetického pole v okolí komety na frekvenci 40-50 millihertzů, pozemní týmy toto vlnění transponovali o faktor 10 000, abychom jej mohli slyšet. „Zpěv komety“ si můžete poslechnout zde.

14:25 Právě probíhá zpracování fotografií.

14:21 Zajímavá čísla #13: Rosettská deska, podle které je Rosetta pojmenována, byla objevena v roce 1799.

14:00 První balíček vědeckých dat byl stažen.

13:39 Zveřejnění fotografií je očekáváno v 15:15.

13:35 Zajímavá čísla #12: Rosetta je dnes vzdálena od Země 510 000 000 km.

13:07 V současné době by měla být stahována první data získaná po oddělení včetně vzájemných fotografií Philae a Rosetty.

12:55 Zajímavá čísla #11: Tělo Rosetty měří 2,8 x 2,1 x 2 m a každý ze dvou jejích solárních panelů má délku 14 m! Philae má (bez přistávacích nožiček) rozměry 1 x 1 x 1 m.

12:44 Kamera ROLIS umístěná na spodní straně Philae začne jádro komety fotit z výšky 3 km a první snímky by k nám mohli dorazit kolem 18:00.

12:20 Přistávací nožičky landeru byly roztaženy.

12:08 Rosetta obnovila spojení se Zemí. Spojení mezi Rosetou a Philae je také v pořádku a řídící středisko dostává telemetrická data z landeru.

11:47 Zajímavá čísla #10: Kometa 67P/C-G se kolem své osy otočí za 12,4 hodiny a kolem Slunce oběhne za 6,5 roku.

11:31 Zajímavá čísla #9: Rosetta se i s kometou vzhledem ke Slunci pohybuje rychlostí 18,3 km/s.

11:18 Pohled do řídícího střediska

Řídící středisko

Řídící středisko

11:05 Philae se otočil o 14° a zaujal tak stabilní polohu pro přistání. Všechny procesy oddělovací sekvence by měly být dokončeny.

10:55 Rosetta a Philae pořídili své vzájemné fotografie. Publikovány by mohly být kolem 13. hodiny.

10:45 Philae a Rosetta nyní pořizují vzájemné fotografie.

10:36 ESA právě potvrdila, že se úspěšně probudil přístroj CONSERT – dvoudílný radarový experiment pro studium interiéru jádra. První část tohoto experimentu najdeme na sondě Rosetta, druhou na pouzdru Philae. Díky vysílání a zachycování radarových vln budou oba přístroje zkoumat, jak jsou vlny ovlivněny průchodem přes jádro.

10:29 Rosetta se podle plánu dostala do zákrytu, takže není možná její komunikace se Zemí. Spojení by se mělo opět navázat okolo 11:58 SEČ. Během této doby zažehne Rosetta své motory a provede úhybný manévr.

10:26 Zajímavá čísla #8: Celková cena mise se vyšplhala na 1 400 000 000 Euro.

10:14 Rosetta a Philae spolu byli více než 10 let. Teď se od sebe konečně oddělili.

Philae se úspěšně oddělil od Rosetty.

Philae se úspěšně oddělil od Rosetty.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

10:07 Philae se oddělil od Rosetty!

10:00 Jeden z kroků k přípravě na přistání je příprava dusíkové nádrže pro trysku landeru. Tato tryska směřuje vzhůru a zabraňuje případnému odražení landeru od povrchu během přistání. Během přípravy tohoto systému musí jehla prorazit voskovou membránu nádrže. Philae má k dispozici dvě nezávislé jehly a s každou byly uskutečněny dva pokusy o proražení membrány. Řídící středisko ale doposud nezaznamenalo změnu tlaku v nádrži, kterou má proražení membrány doprovázet. Pokud membrána doopravdy nebyla penetrována, musí se Philae během přistání spolehnout pouze na harpuny a šrouby.

Možností však stále zůstává, že problém není s jehlami ale s tlakovým senzorem. Manažer mise Fred Jansen se však k této možnosti nepřiklání. Naopak Paolo Ferri
sdělil, že pravděpodobnější je selhání senzoru.

Proč tedy Philae dostal povolení přistát? Pravděpodobnost selhání jehel po čtyřech pokusech je menší než 1 %. Kdyby bylo přistání odloženo, byla by snížena
celková pravděpodobnost jeho úspěchu (mimo jiné kvůli zvyšování kometární aktivity.)

09:57 Philae a Rosetta začali připravovat všechny mechanické systémy starající se o oddělení.

09:56 Philae se přepnul na své interní baterie.

08:26 K oddělení Philae od Rosetty má dojít v 9:35 našeho času. Signál k nám dorazí v 10:03.

08:25 ROMAP již zasílá první naměřená data na Zemi.

08:14 Korekční manévr proběhl úspěšně. Máme GO! pro oddělení.

GO/NOGO4 Zdroj: https://twitter.com/ESA_Rosetta/

GO/NOGO4
Zdroj: https://twitter.com/ESA_Rosetta/

08:12 Během dne Vás budeme průběžně seznamovat s jednotlivými přístroji na pouzdru Philae. Prvním z nich je ROMAP – soubor senzorů, které měří lokální magnetické pole a vzájemnou interakci jádra se solárním větrem. Během přibližování komety ke Slunci bude zajímavé sledovat, jak se na jádru projeví silnější intenzita solárního větru.

08:10 Problém se systémem trysky studeného plynu je vyřešen. Závada byla na tlakovém čidle.

07:54 Třetí hlasování GO/NOGO3 bylo zpožděno kvůli nalezenému problému v systému, který nahoru směřující tryskou vypustí plyny v okamžiku přistání. Síla této trysky je 20 N a zajistí, aby byl Philae přitlačen k povrchu než bude zajištěn harpunami a šrouby. Zatím se neví, zdali je problém v samotném systému nebo v nějakém čidle. Všechny ostatní systémy obou sond jsou v pořádku a „GO“ bylo uděleno.

07:48 Čtvrté hlasování proběhne už za chvíli. Pokud by se stalo, že řídící týmy nepovolí pokračovat v přistání, další pokus proběhne nejdříve za 2 – 3 týdny.

07:33 Zajímavá čísla #7: Rádiový signál z Rosetty k nám dnes putuje rychlostí světla celých 1 700sekund. To je 28 minut a 20 sekund.

07:22 Šestiminutový zážeh před oddělením Philae, který Rosetta právě provádí, umístí sondu na správnou trajektorii pro odpojení landeru. Všechno musí proběhnout s maximální přesností, aby k oddělení došlo nejen na správném místě, ale také v přesně stanoveném čase, při té správné rychlosti a ve správné výšce nad kometou. Pokud by některý z těchto faktorů nebyl v pořádku, Philae mine přistávací oblast a s největší pravděpodobností ztroskotá.

Víte, že aby Rosetta poslala Philae na kometu, musí se sama navést na kolizní dráhu? Philae totiž nemá svůj vlastní pohonný systém a tak se spoléhá pouze na gravitaci komety a dráhu, na kterou jej umístí Rosetta. Aby Rosetta nedopadla na jádro komety, bude muset 40 minut po oddělení provést úhybný manévr. Tímto manévrem se také zároveň navede na oběžnou dráhu, která je výhodná pro komunikaci s Philae.

07:19 Rosetta zahájila manévr, který změní její oběžnou dráhu tak, aby mohla doručit Philae do přistávací oblasti Agilkia.

07:14 Ačkoli se stále nic neděje a to nejlepší teprve přijde, přímý přenos z téměř prázdné řídící místnosti ESOCu sleduje přes 30 000 lidí. Tady u nás už jsme zaregistrovali přes 1 700 Vašich návštěv!

07:11 Čtvrté a poslední hlasování GO/NOGO4 proběhne už za 30 minut.

06:56 Zajímavá čísla #6: Philae na Zemi sice váží 100 kg, ale na kometě 67P/C-G to je pouhý 1 gram!

06:46 Celé události v ESOCu přihlíží také jeden z objevitelů komety 67P – Klim Čurjumov. On a jeho kolegyně Světlana Gerasimenko poprvé pozorovali kometu na astrofyzickém institutu v Alma-Atě v Kazachstánu. Klim Čurjumov a Světlana Gersimenko pocházejí z Ukrajiny a po tom, co byla jejich kometa v roce 2003 vybrána za cíl Rosetty, celou misi velmi podrobně sledují.

Klim Čurjumov s modelem své komety.

Klim Čurjumov s modelem své komety.
Zdroj: Emily Lakdawalla

06:18 Zajímavá čísla #5: Rosetta při startu vážila 2 900 kg. Z toho 1 670 kg tvořilo palivo a 165 kgvědecké přístroje. Philae váží 100 kg a jeho vědecké přístroje 26,7 kg.

05:37 Philae začíná zahřívat své baterie.

05:34 Rosetta začala vykonávat první příkazy související s přípravou k oddělení Philae.

05:25 Zajímavá čísla #4: Na stavbě Rosetty se podílelo více než 50 kontraktorů ze 14 evropských zemí.

05:13 Řídící centrum ESOC (European Space Operation Centre) v německém Darmstadtu – středobod kosmonautiky dnešního dne. Odtud probíhá řízení celé operace. Živý přenos z řídícího centra můžete sledovat zde. Jak můžete vidět, v tuto brzkou ranní hodinu se toho zatím moc neděje.

European Space Operations Centre

European Space Operations Centre
Zdroj: http://new.livestream.com/

05:05 Philae začíná zapínat své vědecké přístroje. První přišel na řadu ROMAP.

04:36 Zajímavá čísla #3: Do dnešního dne Rosetta urazila 6 550 000 000 km. To je téměř  44xvzdálenost Země – Slunce.

04:34 ESA odhaduje pravděpodobnost úspěšného přistání někde mezi 70 – 80 %. Jinak na tom ale je vedoucí vědeckého týmu Rosetty Matt Taylor.

Záznam z Twitteru.

Záznam z Twitteru.
Zdroj: https://twitter.com/mggtTaylor

GuacamoleFire: „Jak moc jste si jistý, že Philae přistane bezpečně?“
Matt Taylor: „Natolik jistý, že jsem si to nechal vytetovat na nohu.“

Tetování na pravém stehnu Matta Taylora.

Tetování na pravém stehnu Matta Taylora.
Zdroj: http://news.bbcimg.co.uk/

Náš redaktorský tým odhaduje úspěšnost přistání na 100 % 🙂

04:21 Kritickou roli během přistání samozřejmě hraje komunikace mezi Zemí a Rosettou. Ta se uskutečňuje pomocí evropské sítě ESTRACK a vypomáhá také americká DSN (Deep Space Network), aby byla zajištěna rezerva pro jakýkoli případ. Kvůli zemské rotaci se jednotlivé sledovací stanice během dne střídají a navzájem se překrývají. Hlavní podíl během přistání Philae nese parabola o průměru 35 metrů stanice New Norcia v západní Austrálii.

ESTRACK New Norcia

ESTRACK New Norcia
Zdroj: http://www.esa.int/

03:48 Zajímavá čísla #2: Rosetta odstartovala před více než 10 lety! Přesně to bylo 2. 3. 200408:17 SEČ.

03:34 GO/NOGO3 proběhlo úspěšně. Philae je připraven a byly mu zaslány příkazy pro fázi SDL – Separation, Descend & Landing (odpojení, sestup a přistání). Další důležité hlasování přijde kolem půl osmé, kdy dojde k finálnímu rozhodnutí o přistání.

GO/NOGO3

GO/NOGO3
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

03:15 Výsledek hlasování GO/NOGO 2 je pozitivní. Příkazy pro řízení sekvence odpojení landeru jsou připraveny a telemetrie sondy napovídá, že je vše v pořádku a můžeme pokračovat.

GO/NOGO2(a)

GO/NOGO2(a)
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

GO/NOGO2(b)

GO/NOGO2(b)
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

02:52 Celý den Vás budeme kromě aktualizací zásobovat také zajímavostmi. Tady je první z nich:

Zajímavá čísla #1: Na palubě Rosetty je umístěno 11 vědeckých experimentů. Philae jich nese 10.

00:30 Během noci se v našem přenosu objeví pouze pár novinek z posledních hodin. Naplno spustíme přidávání příspěvků okolo osmé hodiny ráno. Do té doby si můžete pustit informační videa, nebo prohlížet časovou osu celého dne.

00:20 Rosetta včera prošla prvním klíčovým hlasováním o její připravenosti. Odborníci kontrolovali, zda je na správné oběžné dráze, která je nutná ke správnému uvolnění pouzdra Philae.

První velký krok k přistání máme za sebou

První velký krok k přistání máme za sebou
Zdroj: https://pbs.twimg.com

00:13 Vítáme všechny čtenáře, kteří se rozhodli, že budou na našem portálu sledovat největší kosmonautickou událost roku. Za celý tým redaktorů, který se na zajištění přenosu podílí, Vám přeji příjemné sledování, které snad bude na konci završeno úspěšným přistáním.


Na následujících dvou videích si můžete celou událost prohlédnout – od oddělení, přes sestup a přistání, až po vědecké práce na povrchu.

Pro ty z vás, kteří umí anglicky, doporučujeme velmi podrobný presskit, který vám poskytne nejlepší možné souhrnné informace o celé misi spolu se všemi fakty, čísly, fotografiemi a videy nejen o Rosettě a Philae ale také o kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko.

ČASOVÝ HARMONOGRAM PŘISTÁNÍ

Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko je v době přistání od Země vzdálena 511 milionů kilometrů. Zpoždění rádiového signálu tudíž činí 28 minut a 20 sekund. Časové údaje v tomto harmonogramu jsou uvedeny ve středoevropském času. Uvedené časy se mohou měnit.

Legenda
GO/NOGO – hlasování zda pokračovat či nikoli
lander – přistávací modul Philae

11. listopadu
15:00:00
– Řídící tým v ESOCu zjišťuje přesné parametry oběžné dráhy Rosetty, aby mohl provést přesné korekce.
19:33:20 – Philae je zapnut. Na Rosettě je zapnut elektrický podpůrný systém starající se komunikaci s Philae.
20:05:20 – Zahřívání baterií. Otevření nádrže ADS (Active Descent System), která poskytne plyn pro trysku směřující vzhůru, díky čemuž udrží lander na povrchu těsně po přistání.
20:25:20 – Chlazení baterií po dobu 28 minut.
20:30:00 – GO/NOGO1 – zjištění přesných parametrů posledního oběhu. Řídící tým potvrzuje, že správnost trajektorie.
21:03:00 – Rosetta se začíná přesouvat do výšky, která bude předcházet odpojení landeru (očekávaná ztráta signálu.)
21:43:00 – Konec přesunu.
21:52:20 – Roztočení gyroskopů landeru, které budou poskytovat stabilitu během sestupu.

12. listopadu
01:00:00 – GO/NOGO2(a) – příkazy pro řízení sekvence odpojení landeru jsou připraveny.
01:00:00 – GO/NOGO2 (b) – ESOC potvrzuje připravenost Rosetty.
02:03:20 – Philae generuje poslední telemetrická data před hlasováním o jeho odpojení od Rosetty.
02:35:00 – GO/NOGO3 – potvrzení připravenosti Philae pro přistání
05:03:20 – Start fáze SDL – Separation, Descent & Landing (odpojení, sestup a přistání). Zapínání vědeckých experimentů landeru. První je zapnut ROMAP (měření magnetického pole.)
05:28:20 – Nejbližší možný čas pro orientaci Rosetty před manévrem pro sestup.
05:34:20 – Začátek zahřívání baterií Philae na teplotu pro oddělení landeru.
07:03:20 – Nejbližší možný čas pro sestupný manévr (očekávaná ztráta signálu.) Korekční zážeh bude trvat 6 minut a změna rychlosti bude činit 0,46 m/s.
07:35:00 – Nejbližší možný čas pro GO/NOGO4 – finální rozhodnutí před přistáním.
08:03:20 – Nejzazší možný čas pro sestupný manévr. Řídící tým ihned po ukončení provede zběžné vyhodnocení výsledků manévru.
08:35:00 – Nejzazší možný čas pro GO/NOGO4 – finální rozhodnutí před přistáním.
08:49:20 – Zapnutí experimentu MUPUS (víceúčelová měření.)
08:52:20 – MUPUS začíná pracovat. Zapnutí CIVA (mikrokamery pro panoramatický snímek) a ROLIS (kamera pro sestup umístěná ve spodní části landeru.)
08:55:20 – CIVA a ROLIS začínají pracovat. Zapnutí SESAME (prachový detektor.)
09:04:20 – SESAME začíná pracovat.
09:46:20 – Zapnutí MMS (Mechanical Support System) – systém který se postará o oddělení Philae od Rosetty.
09:46:20 – Zapnutí separačních motorků.
09:49:20 – Zapnutí CONSERT (měření rádiových vln) na Rosettě.
09:50:20 – Zapnutí CONSERT na Philae.
09:51:20 – Začátek automatické sekvence MMS (viz 09:46:20.)
09:53:20 – Philae přechází na své vlastní baterie.
10:03:20 – Oddělení Philae.

10:04:12 – CIVA pořizuje první snímky Rosetty.
10:12:17 – Vzdálenost Philae od Rosetty je přibližně 100 metrů. Roztažení přistávacích nožiček a vyklopení antény experimentu ROMAP (měření magnetického pole.)
10:25:50 – Philae se otáčí o 14°, aby zaujal stabilní polohu pro přistání.
10:43:20 – Rosetta provádí úhybný manévr (očekávaná ztráta spojení.)
10:47:17 – Dokončení všech aktivit fáze odpojení Philae od Rosetty.
11:53:20 – Opětovné získání signálu z Rosetty.
12:59:20 – Začátek stahování dat z Rosetty a Philae.

15:58:57 – Zapnutí kamer CIVA a ROLIS, odjištění harpun.
16:01:57 – Zahájení snímkování přistávací oblasti. Aktivace ADS (Active Descent System.)
16:17:15 – Všechny palubní systémy landeru se chystají na přistání.
16:22:20 – Počátek přistávací okna.
17:02:20 – OČEKÁVANÉ PŘISTÁNÍ a přijetí signálu (+/- 40 minut.) Okamžité zahájení přistávacích operací – 1. tryskou ADS bude unikat studený plyn, který zabrání odrazu landeru od povrchu; 2. Dvě harpuny jsou vystřeleny do povrchu a kotví lander na místě; 3. gyroskopy jsou vypnuty.
17:07:12 – Pořízení panoramatické fotografie z místa přistání.
17:17:14 – Ptolemy a COSAC začínají sbírat vědecká data.
17:39:39 – Lander ukončuje fázi SDL (viz. 05:03:20) a nahrává všechna data na Rosettu.
18:49:07 – Lander zahajuje první vědeckou sekvenci, která bude trvat přibližně 7 hodin.
20:03:00 – Konec spojovacího okna pro Philae. Rosetta mizí za horizontem.

Časová osa vědeckých experimentů prováděných na povrchu.

Časová osa vědeckých experimentů prováděných na povrchu.
Zdroj: http://blogs.esa.int/

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

48 komentářů ke článku “UDÁLOST ROKU: Přistání na kometě”

  1. Omni napsal:

    Nevíte, proč se na misi nepodílí ČR?

  2. Kaili napsal:

    Dobré ráno, chci se také připojit k vašim obdivovatelům a poděkovat za zprostředkování této úžasné události. Sledovali jsme s kolegy na různých adresách, u mě jste byli nejlepší vy. Jsem astronom, takže kromě běžně pracovního dne byl pro mě včerejšek i velkým svátkem. Tak jen doufejme, že se co nejdřív objeví neuvěřitelné záběry z jiného světa. ještě jednou díky!

  3. Steve napsal:

    Úžasný úspěch mise Rosetta a kvalitní článek na kosmonautixu.

    Mě by ovšem zajímalo v čem by se eventuálně lišilo přistání na asteroidu oproti kometě ? Nebo technika přistání by byla stejná i na asteroidu ?
    Liší se obvyklé rychlosti komet od rychlostí asteroidů nebo to je individuální ?
    Díky.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Díky za pochvalu a pojďme na dotazy.
      Záleží samozřejmě na velikosti asteroidu. U objektů velkých jako kometa 67P by to bylo s největší pravděpodobností shodné. Rychlosti komet a asteroidů se výrazně liší. Je to tím, že asteroidy mají povětšinou relativně kruhové oběžné dráhy. Naopak komety jsou na protáhlých eliptických drahách, které přílet k nim docela komplikují. 67P je takový zdravý kompromis – její nejvzdálenější bod není zase až tak daleko. Ale jsou komety, které přilétají z ještě hlubších částí naší soustavy a u nich je rychlost vůči Zemi ještě větší.

  4. Manfred napsal:

    Mám 2 dotazy, které by možná zajímaly i ostatní čtenáře.

    1) Dočkáme se také barevné fotografie té komety (z dálky i z blízka), jako byly barevné snímky i z Marsu ? Zajímala by mě barva toho povrchu komety. Děkuji

    2) Jakým způsobem proběhl přistávací manévr Philae ? Když byl tento modul uvolněn z Rosetty, klesal kolmo na povrch komety vlastní gravitací, ale mezitím se kometa pomalu otáčí, jak zkorigovali to přesné vytipované místo přistání ? Pomoci nějakých trysek ? Děkuji.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      1) Některé kamery mají barevné filtry, takže něco takového není vyloučeno

      2) Pokud bych použil větu z mého oblíbeného filmu Apollo 13, odpověděl bych „V pilotní kabině seděl Isaac Newton.“ 🙂 Sestup byl neřízený. O osudu přistání bylo rozhodnuto už ve chvíli, kdy se lander odděloval od sondy – pro dosažení správné lokality bylo potřeba, aby se vzdaloval správnou rychlostí. Pak už jen nečinně sestupoval k povrchu.

  5. marekS napsal:

    Vdaka za pekne zhrnutie.Dnes to bol naozaj maraton.Sam som bol 10 hodin pri pocitaci vkuse.Ked sa dalo prispel som do forumu.Skoda tych masivnych vypadkov.
    Pani dnes to bol neskutocny zazitok,idem to zapit.Tesim sa na dalsie nove data.

  6. Petr Valach napsal:

    Zvládli jste to, kosmonautix nezklamal, díky za servis a okamžité informace!

  7. Manfred napsal:

    Moc hezká reportáž a díky za aktuální dostupné fotky. Jenom nerozumím tomu, že nejprve bylo psáno, že po přistání se harpuny zaryly do povrchu a sondu tím stabilizovaly a na samém konci dnešní reportáže se toto dementuje, že harpuny se neaktivovaly – tak jak to vlastně je ? Sice úspěšné přistání, ale že by sonda nebyla ukotvená ? To je ale špatné, vzhledem k nízké gravitaci ? Díky za případnou odpověď.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Děkujeme za pochvalu a vzhůru na odpověď.
      Když jsme psali přenos, tak to vypadalo, že k vystřelení harpun došlo. později se ale ukázalo, že tyto se nezaryly do povrchu. To může znamenat,že je povrch tvořený velmi jemným prachem, ale to spekuluji. Zatím toho víme jen velmi málo. Předpokládám, že po zítřejší tiskové konferenci, která má začít ve 14:00 budeme moudřejší. Rozhodně se budeme Rosettě a Philae věnovat v dalších článcích na našem portálu.

      • Filip napsal:

        Vážně? Koukal jsem na přenos a pochopil jsem to tak, že se vůbec nevystřelily a zvažují jejich opakovanou aktivaci.
        Kdyby byly už vystřelené, tak přece nezmiňují opětovnou aktivaci.

        Možná to ale později ještě upřesnily (nebo jsem blbě rozumněl 🙂

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Abych se přiznal, tak sám taky nevím a po dnešku už asi potřebuju trochu vyčistit hlavu, protože se některé věci začínají motat. Nicméně zítřejší tiskovka ve dvě by mohla přinést odpovědi na některé otázky.

  8. Smisek napsal:

    Děkuji, za umožnění sledování informací této fantastické události. Na další články se těším a přeji vám všem hodně štěstí. 🙂

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Děkujeme za pěkné komentář i za to, že jste tu s námi byl. Po půlnoci vyjde článek, který se nebude věnovat Rosettě, dáme si trochu oddych. Do půlnoci by nebylo možné najít nové informace, které nebyly v přenosu. Zítra ve 14:00 ale má být nová tiskovka, tak uvidíme. Možná to bude na krátký článek, který vyjde zítra, možná na velký článek pro pátek.

  9. SuperRAPIT napsal:

    Jaká je gravitační konstanta této komety? Chtěl bych si vypočítat (neptám se na tyto 2 čísla) rychlost a dobu periody.

  10. Martin napsal:

    Ahoj,
    diky za super přenos a interpretaci neopakovatelného zážitku…

  11. Filip napsal:

    Dobrá práce, díky. Byly to nervy (vlastně jsou, nakolik je ukotvení stabilní je pořád trochu s otazníkem).
    Škoda jen těch výpadků tady serveru. Zajímavý je taky údaj o zobrazení článku:
    (Článek byl zobrazený celkem 8 784x, z toho dnes 14 909x) 🙂
    Kdyby byl server online, tak bych si tipnul nejméně dvojnásobek.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Děkujeme. Výpadky nás samozřejmě mrzí, protože jsou jednak nepříjemné pro čtenáře, ale pro nás znamenají zbytečnou práci navíc. Já osobně jsem do cca. 14:00 vůbec nesledoval dění kolem Rosetty. Jen jsem řešil výpadky a nutné změny, aby se server mohl znovu rozjet. Každopádně díky, že jste nám zachoval věrnost.

      • Filip napsal:

        Chápu a vůbec nezávidím (dělám web developera, takže si to dovedu představit).
        Během dopoledních hodin, se pro mě jako pro čtenáře, ukázala přínosná domluvená spolupráce s astrem. Přiznám se, že když to neběželo tady, koukal jsem k nim.

        To nic ale nemění na každodenních návštěvách kosmonautixu 🙂

      • Martin Gembec Administrátor napsal:

        Filipe myslím, že za nahlížení na astro.cz se v tu chvíli nemusel stydět nikdo. Vše co tam vycházelo mezi 10. a 14. hodinou bylo na 98% vloženo zdejšími autory pomocí Skype a mé maličkosti 😉 Byla to skvělá spolupráce. Astro už si tímhle prošlo, takže to vydrželo.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Díky moc za spolupráci, bylo to super.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Díky, těší nás, že se Vám náš přenos líbil. Spolupráce s astro.cz pro nás byla v tomto směru záchranou. bylo super, že jsme mohli spojit své síly.

  12. Lukas Skrbek napsal:

    Díky za informace, dobrá práce.. 🙂

  13. FDv napsal:

    Ahoj, díky za super info … jsou to nervy stejně. 🙂

  14. Libor Judas napsal:

    06:56
    Zajímavá čísla #6: Philae na Zemi sice váží 100 kg, ale na kometě 67P/C-G to je pouhý 1 gram!

    Prosím, nepleťte čtenářům hlavy. Philae má hmotnost 100 kg, ať už se nachází kdekoli. NIKDY nemůže mít hmotnost 1 gram. Že tuna zůstává tunou, i když neváží nic, ví každý, kdo četl A.C.Clarka…. A pokud jste chtěli mluvit o váze, tak ta se opravdu nevyjadřuje v (kilo)gramech.

    • Lukas Skrbek napsal:

      Mě to tedy hlavu nepopletlo a pochopil jsem to ..

    • Adam Windsor napsal:

      Rád bych Vás opravil, ale v článku je to napsáno správně. Kdyby napsali, že Philae má HMOTNOST 100kg a na kometě 0,001 kg, tak by to samozřejmě bylo špatně.
      Ale váha – tj. vlastnost získaná vážením, tj. změřením síly přitahujícího těleso k hmotnému bodu, který nám přístroje (váhy) převádějí na údaj v kg. To znamená, opravdu na váhách (jako přístroji) byste získal údaj o 0,001 kg.
      Ve starých ČSN byla váha definovaná jako veličina charakteru síly, jen pro zajímavost.

      • Jan Stupka napsal:

        Dobrý den, kde mám chybu? Hmotnost země: 5,9736×10^24 kg Hmotnost komety (1.0±0.1)×10^13 Kg. Už jenom v řádech se to liší o 11. No a sto tisíc má pět nul… Síla („hmotnost na kometě“) je přímo úměrná součinu hmotností obou těles nepřímo pak jejich vzdálenosti. Díky!

      • vm napsal:

        Zapomněl jste na vzdálenost, gravitace klesá s jejím čtvercem. A Země je o tři řády větší než 67P.

      • Jan Stupka napsal:

        Díky! Stihli jsme to odhalit už včera. Počítal jsem to od povrchu, ne od středu.

  15. PG napsal:

    Při hmotnosti komety cca 10^13kg je úniková rychlost cca 1m/s. Jak v takových podmínkách vypadají manévry kolem tělesa? To už normálně funguje gravitační zachycení, kruhová dráha atd?

    • Michael Voplatka napsal:

      Ano, gravitace Rosettu udržuje na oběžné dráze. Ta však obíhá rychlostí jen několik centimetrů za sekundu. Manévry jsou tedy velmi úsporné (až směšně) na palivo. Rosetta může dle potřeby měnit výšku i sklon oběžné dráhy jen krátkými zážehy v řádu desítek sekund až minut.

  16. Lukas Skrbek napsal:

    díky za přenos..
    Prosím o nějaké aktuální shrnutí dat o Rosetě, – rychlost, vzdálenost od země/komety, hmotnost, atd. díky!

  17. vogo napsal:

    Zajímavé, jak skáče počet zobrazení článku :-D. Moc díky za online reportáž!

  18. modelar napsal:

    Naposledy som bol takto nervózny ked pristavala MSL 🙂 Inak vďaka za super prenos

  19. Omni napsal:

    Moc děkuji za luxusní průběžné info!

Napište komentář k Croco

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.