Podivně manévrující tajný satelit z Ruska

Na tom, že satelity čas od času zažehnou své motory, aby upravily svou oběžnou dráhu, není nic neobvyklého. Děje se tak poměrně často a nikoho to nepřekvapuje. Nicméně čas od času se objeví objekt, který manévruje více než jiné – šlo třeba o první let armádního miniraketoplánu X-37. Nyní, jak se zdá, máme znovu co do činění se satelitem, který manévruje více než je obvyklé, zdánlivě bezdůvodně a navíc hodně intenzivně. Některá média si při spekulacích ohledně ruské družice Kosmos 2499 pouští fantazii na špacír, nicméně my se dnes zkusíme na celou věc podívat pokud možno realisticky.

Abychom se dostali na začátek celého příběhu, musíme se přesunout v prostoru na kosmodrom Pleseck a v čase do 25. prosince 2013 4:31:54 moskevského času. V tuto chvíli se ze startovní rampy vydala na cestu k obloze raketa Rokot. Zdálo se, že jejím úkolem je náhrada vysloužilého telekomunikačního systému Rodnik, který byl vypuštěn v roce 2005. Startů tohoto typu bylo už šest, ale tento se v něčem lišil.

Předchozí starty vždy vynesly tři satelity Rodnik, ale tento start uvolnil na oběžnou dráhu i čtvrtý objekt. Rusové ve zprávě pro OSN z 5. května 2014 uvedli, že opravdu vypustili čtyři satelity. Ty dostaly systematická označení Kosmos-2488, -2489, -2490 a -2491. Tím pádem padly předchozí spekulace, že čtvrtý objekt mohl být jen úlomkem horního stupně, nebo některého satelitu. Podle všeho se uvolnily čtyři samostatné družice. Podle radarových pozorování přitom „čtvrtý objekt“ prováděl orbitální manévry.

Květnový start rakety Rokot

Květnový start rakety Rokot
Zdroj: http://russianspaceweb.com/

Situace se opakovala 23. května letošního roku. Z kosmodromu Pleseck odstartovala v 9:27:54 moskevského času raketa Rokot a podle vyjádření zástupce ruských vzdušných a vesmírných sil, Alexeje Zoloťuchina, nesla „soubor armádních satelitů. Krátce poté oznámila Rešetněvova konstrukční kancelář, která vyrábí armádní satelity Rodnik i jejich civilní verzi Gonets, že se od rakety úspěšně oddělily tři vynášené satelity, které úspěšně navázaly komunikaci s pozemním střediskem. Satelity dostaly označení Kosmos-2496, -2497 a -2498. Jenže stejně jako u prosincového startu se i zde objevil čtvrtý objekt, který se nacházel několik kilometrů od tria družic Rodnik.

Tajuplný objekt se dostal do hledáčku amerických radarů, jejichž obsluha chtěla prozkoumat charakteristiky jeho oběžné dráhy. Mezi 29. a 31. květnem družice provedla manévr, což znamenalo, že její původní označení Object 2014-028E a klasifikace jako „úlomek“ v americkém katalogu zřejmě nebudou správné. 24. června tajuplný satelit opět změnil svou oběžnou dráhu, když snížil své perigeum o čtyři kilometry a naopak zvýšil apogeum o 3,5 kilometru. Objekt E prováděl během července další manévry, při kterých jeho perigeum prudce klesalo. Díky tomu se satelit přibližoval podezřele blízko k dráze horního stupně Briz-KM, který jej (spolu s dalšími satelity) vynesl na oběžnou dráhu).

Změny oběžné dráhy Kosmosu-2499

Změny oběžné dráhy Kosmosu-2499
Zdroj: http://russianspaceweb.com/
Překlad: Autor

Pozemní pozorovatelé dokázali určit, že družice není velká – její rozměry zřejmě nepřesahují 30 centimetrů. Na začátku srpna Objekt E sestoupil na oběžnou dráhu 1 121 x 1491 km a dostal se prakticky přímo „pod“ horní stupeň Briz-KM, který kroužil kolem Země po dráze 1 150 x 1 505 km. Oba objekty od sebe na oběžné dráze dělilo cca 72°. Objekt E ale byl na nižší oběžné dráze a tudíž díky orbitální mechanice obíhal kolem Země o trochu rychleji. Tím pádem se k hornímu stupni blížil rychlostí zhruba 16°/ den. Dráha obou objektů se lišila i umístěním takzvaného severního uzlu (místo, kde družice přelétá z jižní polokoule na severní) – cca. o 3°.

12. srpna sestoupil neznámý satelit na oběžnou dráhu s parametry 998 x 1 498 km. O osm dní později už byl na dráze 925 x 1489 km. Pak přišlo několik týdnů, během kterých se oběžné dráhy obou objektů srovnávaly. Okolo 28. října se téměř vyrovnaly a Objekt E opět „povyskočil“ k hornímu stupni tím, že zvýšil své perigeum. zdálo se, že k setkání obou objektů dojde na začátku listopadu.

Rozdíl v poloze severního uzlu (ve stupních)

Rozdíl v poloze severního uzlu (ve stupních)
Zdroj: http://russianspaceweb.com/
Překlad: Autor

Na konci října americké úřady překlasifikovaly označení „Objektu E“ a udělily mu jméno Kosmos-2499. Současně s tím změnily klasifikaci z „fragment“ na „náklad“. Americká armáda od té doby kontrolovala parametry oběžné dráhy tohoto satelitu třikrát až čtyřikrát denně. mezi 27. a 28. říjnem přišel manévr, který zpomalil vzájemné přibližování na 0,014° / den. Tím pádem se setkání obou těles odsunulo někam k 12. listopadu.

O víkendu mezi 8. a 9. listopadem vystoupal Kosmos-2499 z dráhy 1 053 x 1 495 km nejprve na 1 108 x 1 498 km a následně na 1 152 x 1503 km, čímž se de facto vyrovnal s oběžnou dráhou Briz-KM ( 1 150 x 1 505 km). Výpočtů, které poskytl portál Novosti Kosmonavtiki k dispozici, se k sobě obě tělesa přiblížila maximálně na cca. 3,1 kilometru. K tomuto přiblížení mělo dojít 9. listopadu v 11:24 moskevského času. Obě tělesa se vůči sobě pohybovala rychlostí 6,3 m/s.

Setkání obou těles

Setkání obou těles
Zdroj: http://russianspaceweb.com/
Překlad: Autor

Analýza orbitálních elementů obou těles – při porovnání před setkáním a po něm – ukazuje, že k největšímu přiblížení došlo už v 8:48 moskevského času a manévrující Kosmos se k nehybnému Brizu přiblížil až na 760 metrů při vzájemné rychlosti 4,6 m/s. Která strana má pravdu asi nezjistíme, nicméně z obou výpočtů je jisté, že Briz a Kosmos byly velmi blízko. Postupem času se od sebe začaly objekty vzdalovat – 14. listopadu letěl Kosmos-2499 zhruba 38 kilometrů za horním stupněm. Ovšem 16. listopadu se vzdálenost zmenšila na 30 kilometrů. Zřejmě došlo k malému korekčnímu zážehu,který se nepodařilo přesně zaznamenat.

Iontový motor během zážehu - poskytuje velmi malý tah po velmi dlouhou dobu.

Iontový motor během zážehu – poskytuje velmi malý tah po velmi dlouhou dobu.
Zdroj: http://danielmarin.naukas.com/

Tolik tedy přehled dosavadního vývoje, pojďme se nyní podívat na samotný satelit. Asi nejvíce láme lidem po celém světě hlavu rozpor mezi jeho malou velikostí a značnou schopností manévrovat. Internetem se začaly šířit spekulace o zkouškách nového, velmi výkonného typu iontového motoru. Družice pravděpodobně není těžší než 50 kg a za půl roku provedla manévry s celkovým delta-v okolo 190 m/s. Specifický impuls se odhaduje na cca. 300 s. To vede k teoriím, že by celou polovinu váhy stroje mohlo tvořit palivo. Iontovému motoru neodpovídá ani očekávaný specifický impuls ani charakter změn oběžné dráhy.

Zážehy totiž trvají jen krátce, nepřesahují delta-v 30m/s a následuje po nich mnoho hodin pasivního letu. Tyto charakteristiky by byly vlastní spíše nějakému klasickému motoru na kapalná paliva. Iontovému motoru sedí spíše dlouhé zážehy s malým tahem.

Oprava / tankování satelitů na oběžné dráze v představách NASA

Oprava / tankování satelitů na oběžné dráze v představách NASA
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Ačkoliv se média, která o zprávě informovala vždy zaměřují pouze na možnost, že se jedná o experiment pro ničení nepřátelských satelitů, jsou zde i jiné možnosti, na které by se nemělo zapomínat. Jsou to hlavně inspekce družic, robotické doplňování paliva, nebo opravy poškozených dílů. Existuje samozřejmě i možnost, že mají pravdu palcové titulky a Rusové opravdu zkouší něco, co by vyřadilo nepřátelské satelity z činnosti. Skutečný účel Kosmosu-2499 ani jeho mladšího brášky, který se na oběžnou dráhu dostal v prosinci, se zřejmě nikdy nedozvíme, nicméně je zajímavé sledovat, jak se v dnešní době nedá utajit prakticky nic. Úkoly družic jsou sice neznámé, ale jejich pohyb můžeme sledovat skoro v přímém přenosu – bez ohledu na jejich původ – ať už jsou americké, ruské, čínské, nebo evropské.

Není důvod bát se Kosmosu-2499 jako nějakého strašáku. I Američané měli svůj divoce manévrující X-37. Všechny kosmické velmoci prostě a jednoduše testují nové technologie a už se asi smířily s tím, že druhá strana ví o každé změně pohybu jejich družic. Tento článek  se dotýká témat, která jsou pro některé lidi lehce kontroverzní. Proto bych rád upozornil, že tento článek neměl vyznít ani proti Rusům (kteří manévrují tajným satelitem) ani proti Američanům (kteří „špiclují“ cizí družice), cílem článku bylo přinést informace o zajímavém úkazu, který nám přinesly minulé týdny a měsíce.

Zdroje informací:
http://russianspaceweb.com/
http://www.nbcnews.com/

Zdroje obrázků:
http://media2.s-nbcnews.com/…87fef006aa8fee43f4bd1e947ee3e176.jpg
http://russianspaceweb.com/…/rodnik_object-e/launch_1.jpg
http://russianspaceweb.com/…/rodnik_object-e/altitude_1.jpg
http://russianspaceweb.com/…/inclination_difference_1.jpg
http://russianspaceweb.com…/rodnik_object-e/rendezvous_1.jpg
http://danielmarin.naukas.com/…B0%D1%82%D0%B5%D0%BB%D1%8C.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/nasa_notional_servicing_concept.jpeg

Podivně manévrující tajný satelit z Ruska, 2.5 out of 5 based on 19 ratings
Pin It
(Visited 3 899 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (19 votes cast)
(Visited 3 899 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


6 komentářů ke článku “Podivně manévrující tajný satelit z Ruska”

  1. Radoslav Packa napsal:

    Ten posledný odstavec by mal povinne zobrazovať každý tuctový denník.

    • Karel napsal:

      Jenže ono je něco jiného odstavec napsat a něco jiného je to dodržet. Tento článek to dodržel. Děkuji za přesné a dozajista i zajímavé informace.

      • Karel napsal:

        ještě dodatek, je to jen hypotéza, ale když Putin na nedávno proběhlé Valdajské konferenci mluvil o zbraních a vynálezech, které svět ještě překvapí, tak možná měl na mysli i něco ze světa satelitních novinek?

      • Dušan Majer napsal:

        Děkuji za pochvalu. O nových ruských vynálezech můžeme jen spekulovat. 🙂

  2. Honza napsal:

    Nějak mi ten výpočet nesedí. Pokud chceme udělat delta-v 190 m/s a máme motor s Isp 300, mělo by nám bohatě stačit palivo o hmotnosti desetiny celé sondy.
    S největší pravděpodobností je na tak malé sondě nějaký jednoduchý hydrazinový motorek s Isp něco málo nad 200. Ale ani tak toho paliva nebude potřeba o mnoho více.

    Co se týče těch spekulací, nacpat VASIMR s jaderným generátorem do 50kg, to by byla fakt bomba…

    Ale tady jde spíš o šikovné “ raketové modeláře“, kteří dokázali využít stávající technologie.

    • Dušan Majer napsal:

      Tento rozpor s Isp ve svém článku rozebírá i Anatoly Zak, ze kterého jsem při psaní článku čerpal. Každopádně by bylo zajímavé zjistit, co přesně tuhle družici pohání.

Zanechte komentář