Philae dělá vědu

V  našem včerejším velkém článku jsme podrobně rozebrali, jak přesně došlo k přistání evropského pouzdra Philae na jádru komety. Zmiňovali jsme se, že ačkoliv sestupný manévr nakonec dopadl jinak, než se plánovalo, můžeme misi považovat za úspěšnou. Na kometě se přistávalo kvůli vědě – a ta není ohrožena. Teď se tato slova potvrzují. Náš aktuální článek Vám přináší stručnou rekapitulaci prvních objevů z historického přistání na kometě. Zároveň se podíváme na to, jaký by mohl být další osud Philae.

Philae dokázalo aktivovat své přístroje již krátce po přistání. Fotografie z kamery ROLIS pořízené během sestupu jsme již viděli, stejně tak i mozaiku složenou z fotek kamer CIVA (viz náš včerejší krátký článek). V minulých hodinách se ale činily i další vědecké přístroje, kterých má Philae 25 kilogramů, takže tvoří celou čtvrtinu jeho hmotnosti. Přístroj MUPUS úspěšně provedl pasivní měření – zjistil například, jaké teploty panují na povrchu.

Teplota zařízení bylo -130°C, externí elektronika byla trochu teplejší -71°C a konečně cílová teplota byla -48°C. Na aktivní měření mu sice nezbývala energie, ale i to je úspěch. Neúspěšný byl pouze přístroj APXS, u kterého se neodklopila krytka snímače – možná kvůli špatné orientaci v prostoru.

Rosetta stále pátrá po místě, kde Philae nakonec skončilo. Existuje možnost, že palubní kamera OSIRIS nafotila Philae během nečekaného skoku, ale zatím na žádné z 84 pořízených fotografií se nepodařilo objevit stopy po letícím modulu. Co se naopak podařilo nafotit, bylo místo prvního dopadu a odrazu. Jak ukazuje vložené video, Philae udělalo v prachu na povrchu docela slušnou rýhu.

Včera odpoledne našeho času navíc dorazila velmi pozitivní zpráva – Philae se pustilo do vrtání. Technici tuto možnost odkládali až do doby, kdy budou hotová základní měření. Hrozilo totiž, že se modul, který není přikotvený k povrchu při aktivaci vrtáku překlopí. Nebylo jisté ani to, zda vrták dosáhne k povrchu. Pokud by totiž modul seděl tak, jak se původně plánovalo, měla by to vrtačka k podkladu jen kousek. Jenže u akrobatické polohy, ve které Philae zůstalo, to nebylo příliš jisté. Nakonec se ukázalo, že vrták na povrch dosáhne.

Obrazovka potvrzující úspěšné vrtání

Obrazovka potvrzující úspěšné vrtání
Zdroj: https://scontent-a-vie.xx.fbcdn.net

Detailní rozbory odebraného materiálu zatím nejsou k dispozici. Aby se mohla data z laboratoře COSAC odeslat na Zemi, byl modul Philae dočasně přepnut do úspornějšího režimu. Během včerejšího odpoledne se pozemní týmy pochlubily tím, že už zachytily 80% plánované vědecké sekvence. „Když se podaří odeslat data z experimentu COSAC, bude to již úctyhodných 90% očekávaných vědeckých výstupů,“ tvrdili tenkrát. Jen pár minut před půlnocí mohly vědecké týmy oznámit celému světu, že Philae poslalo výsledky z přístroje COSAC! Na detaily si budeme muset ještě chvilku počkat, ale v tomto ohledu je Philae jednoznačně úspěšné. Rosetta ještě zkouší využít zbytky energie pro měření přístrojem Ptolemy.

Mozaika z kamer CIVA doplněná o vizualizaci modulu Philae pro lepší pochopení jeho umístění - horní noha trčí do prostoru

Mozaika z kamer CIVA doplněná o vizualizaci modulu Philae pro lepší pochopení jeho umístění – horní noha trčí do prostoru
Zdroj: http://media3.s-nbcnews.com/

Jisté je, že Philae se už nebude pokoušet o vystřelení harpun. Čistě teoreticky by mohl být modul stabilizován zavrtaným vrtákem. Technici navíc zvažují i několik možností, jak Philae prodloužit život. Jednou z variant je aktivace setrvačníků, které by mohly modulem otočit. Tělo modulu je navíc v místě, kam se připojují nohy, výkyvné a otočné. Technici proto včera zkusili otočit tělem landeru o 35°.

Tato změna se ale mohla dělat teprve ve chvíli, až bylo dokončeno první kolo vědeckých experimentů – ESA evidentně nechtěla riskovat, že by se při pohybu mohlo něco pokazit. Vždyť i s vrtáním se čekalo, až bude ukončen sběr základních dat. Technici se navíc netají možností, že by Philae v dalších hodinách uvedli do stavu hibernace, ve kterém by nechali pouze nabíjet palubní baterie. Po čase by tak mohli modul oživit a chvíli „žít ze zásob“. Nakolik je ale tato možnost reálná zatím nevíme.

Nicméně doufám, že dnešní rekapitulace jasně ukázala, že Philae dělá svou práci dobře. Nepřistálo sice v plánované oblasti, několik systémů, které měly zajistit správné přistání se neaktivovalo, ale proč vlastně Philae přistávalo na kometě? Co bylo jeho hlavním úkolem? Vystřelit harpuny a přikotvit se k povrchu? Ne! Hlavním úkolem byla věda – a tu Philae zvládá na výbornou.

Zdroje informací:
http://www.kosmo.cz/
http://www.spaceflight101.com/
http://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/Philae_on_the_comet_back_view_node_full_image_2.jpg
https://scontent-a-vie.xx.fbcdn.net/…414343625380685_912926976401165822_o.jpg
http://media3.s-nbcnews.com/…e881aa6a743a74195a8bd4ad86ad42ef.jpg

Philae dělá vědu, 2.5 out of 5 based on 22 ratings
Pin It
(Visited 2 710 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (22 votes cast)
(Visited 2 710 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


14 komentářů ke článku “Philae dělá vědu”

  1. Steve napsal:

    Díky bohu za pozitivní zprávy, které nakonec přicházejí. 80% plánované vědecké sekvence a možná i více, rozhodně se teda dá považovat za velký úspěch. Upřímně řečeno jsem překvapený, že vědci přes Philae dokázali odvrtat vzorek i v této nestandardní poloze.

    Asi je potřeba v následujících hodinách a dnech udělat ještě 2 věci –

    1) Snažit se šetřit energií a v době, kdy dopadá solární články slunce raději dobíjet baterie. Bylo by zajímavé, pokud by Philae byl v klidovém stavu třeba týden, jestli by podařilo dobít baterie třeba na 70 – 80 % ? aby byla energie ještě na zbytek plánovaných akcí.

    2) Současně s tím pokusit se přesně lokalizovat konečné místo dopadu, ale nepochopil jsem proč Rosetta vstoupila na vyšší oběžnou dráhu, místo toho aby spíš setrvala na co nejnižší, aby přes podrobné snímkování se právě pokusila Philae najít v tom terénu, aby bylo zřejmé, jestli je modul na takovém místě, kde by mírnou korekcí natočení dosáhl na světlo anebo je ve velké oblasti stínu.

    Teploty na kometě:

    Zajímalo by mě upřesnit, jak je to s těma teplotama na té kometě, někde jsem četl údaj -70°C, kolik je ale minimum, když je povrch komety ve stínu a kolik je maximální teplota, když na ní svítí Slunce ? A jak tento rozptyl teplot ovlivňuje okolní vesmír, kde je teplota blížící se absolutní nule ? Rosetta, když putovala vesmírem, tak čelila teplotě – 270°C, což je nepředstavitelné.

  2. rob napsal:

    Chtěl bych se zeptat ohledně možného probuzení. Jaké je to ono riziko toho, že se Philea neprobudi, tedy jestli je největším soupeřem chlad, který může zníčit přístroj, či energie, a nebo je to něco jiného. Zároveň, jaké jsou šance na to, že by se modul mohl znovu probudit.

    • Dušan Majer napsal:

      To je otázka, na kterou zatím neznáme odpověď. ESA (pokud vím) neuvedla žádnou pravděpodobnost úspěchu. Hlavním nepřítelem bude určitě chlad. Proto také bude orvním krokem po dostatečném nabití baterií aktivace ohřívacího systému, který zahřeje všechny potřebné přístroje a systémy.

      • Radim napsal:

        10 let se holka otužovala v hlubokém kosmu. Tak snad to teď zúročí ;-).

        Moc děkuju Dušanovi a ostatním, za tohle luxusně servírované menu informací o projektu.
        Pravda, můžu si to všechno „vygooglit“, ale v téhle úpravě je to prostě jiné kafe. Skvělá práce, chlapi!

      • asdf napsal:

        Chlad? Vždyť 10 let letěl modul zavěšená na sondě, copak se celou dobu zahříval z baterií?

        • Steve napsal:

          Přesně na tohle jsem taky myslel a stále mi není jasné, jak je to s těmi teplotami v kosmonautice. Snažil jsem se najít informace na Google, ale pořád to není ono. Několikrát jsem četl informaci, že ve vesmíru je teplota blížící se absolutní nule tedy asi 3 Kelviny, což by mělo být asi – 270°C. Není mi jasné, jestli tahle teplota je např. mezi Marsem A Jupiterem, tedy v místech kam mířila Rosetta anebo v mezihvězdném prostoru (mezi hvězdami) anebo v mezigalaktickém prostori (mezi galaxiemi). Byl hrozně vděčný, kdyby by tohle někdo vysvětlil jaké jsou teploty ve vesmíru.

          Na kometě říkají, že je – 150°C, ale neni jasné jestli to je, když na ní svítí slunce anebo když je ve stínu. Kometa je maličký objekt ve vlastní atmosféry, tedy letí chladným vesmírem. Mám tedy za to, že když je kometa ve stínu je teplota stejná jako okolní vesmír – 270°C, ale nikde se o tom nepíše.

          Správně jste podotkl, že Rosetta s modulem Philae putovala 10 let vesmírem, kde je teplota – 270°C a jak se zdá ničemu to nevadilo. Během cesty ale sonda potřebuje nějakou navigaci, kam má letět, takže nějaká zákládní elektronika musí pracovat i během dlouhého letu při – 270° C Hrozně by mě zajímalo jak zahřejou relativně slabé solární panely celou Rosettu z – 270°C na nějakou rozumnou provozní teplotu, zdá se mi to skoro nemožné.

          Vemte si příměr:
          – je 0° a vám je v domě (bytě) zima a musíte si zatopit.
          – je -10°C a musíte v domě pernamentně topit
          – je -20°C doma topíte na maximální výkon a topidla pomalu nestihají, auto špatně startuje, elektonika venku (např. foťák už může selhávat)
          – je -50°C i při maximálním topení by evropské domy prochladly, auta nestartují, veškerá spotřební elektronika venku selhává
          – -150°C až -270°C, i kdyby lidi topili, nepřežili by mrazem, nic by nefungovalo a v těchto teplotách elektronika Rosetty musí stále pracovat a odesílat data na Zem – nepředstavitelné, jak funguje ohřev a izolace na sondách. Bohužel o konstrukci ohřevu sond jsem nikde zatím nenarazil na kloudný článek, který by to vysvětloval.

        • sveto napsal:

          Link, objasnujuci pracovne teploty polovodicov.
          http://www.extremetemperatureelectronics.com/tutorial1.html

        • slappy napsal:

          Tak teplo semusí někudy vést, proto zahřát většinou kovovou sondu mi nepřijde až takový problém, ale už kousíček nad povrchem těla sondy by měla být teplota vakua. I kdyby sonda neměla ohřívání, tak bude stále mnohem teplejší, jelikož ji bude ohřívat záření Slunce (ve volném prostoru to záření nemá co ohřívat). To samé platí u komety – oblasti ve věčném stínu budou poblíž absolutní nuly a čím víc se budeme blížit osvětleným místům povrchu, teplota bude stoupat, jelikož povrch komety teplo alespoň trochu vede (zjistit přesně tepelné vlastnosti povrchu jádra byl taky jeden z úkolů Philae)

        • Gandalf napsal:

          Ono to nie je s tými teplotami v kozme úplne tak ako to napísal Steve. Treba si totiž uvedomiť, že vákuum má síce skoro absolútnu teplotnú nulu, ALE je aj skoro absolútny izolant. To znamená, že vákuum toho tepla moc neodoberie. Čiže aj malé množstvo dopadajúceho slnečného žiarenia dokáže objekty ako sú asteroidy a kométy, ale aj vesmírne sondy dosť významne zahriať a oni toto svoje teplo potom strácajú veľmi pomaly. Výborný príklad sú rôzne astronomické sondy, ktorých detektory ak potrebujú na svoju činnosť čo najnižšiu teplotu, mávajú veľký náklad chladiaceho média. Ale aj všeobecne je v kozmonautike väčším problémom prebytočné teplo odviesť, ako nejaký objekt zohriať. Z toho vyplýva, že prístroje aj hybernovanej sondy nemali teplotu -270°C, ale oveľa vyššiu. A teda aj zahriatie elektroniky na potrebnú teplotu u Philae nebude asi hlavný problém.

Zanechte komentář