Končíme s ruskými motory, říká firma OSC

Nehoda rakety Antares, která měla 28. října vynést k ISS dvě a čtvrt tuny zásob na palubě lodi Cygnus, se bude vyšetřovat ještě několik týdnů. Přesto se zdá, že už nyní odhalila vyšetřovací komise nejpravděpodobnějšího viníka. Vypadá to, že opravdu selhala součástka, na kterou se upínala pozornost prakticky od začátku – motor AJ-26, který pohání první stupeň nosiče. Vyšetřování ještě není u konce, ale už teď je pravděpodobné, že chyba byla v čerpadle, které přivádí palivo do spalovací komory.

Tyto motory přitom byly postaveny už před několika desítkami let pod označením NK-33, když se v Sovětském svazu hledal nový pohonný systém pro lunární raketu N-1. K jejich operačnímu nasazení ale nikdy nedošlo a motory skončily ve skladech. Tady si jich po pádu železné opony všimli Američané a všechny motory, které jinak mají vynikající poměr tah/hmotnost, odkoupili. Firma Aerojet Rocketdyne se ujala jejich modernizace a tak se z NK-33 stal AJ-26. Jenže pořád se jednalo o několik desítek let starý hardware, u kterého se nedá garantovat stoprocentní spolehlivost.

Motor AJ-26 na testovacím stanovišti

Motor AJ-26 na testovacím stanovišti
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Určitým varováním mohla být nehoda z letošního května, kdy na zkušebním stanovišti jeden z motorů explodoval (viz náš článek). Havárie z konce října už ale byla poslední kapkou. Společnost OSC, která rakety Antares a kosmické lodě Cygnus provozuje, se k celému problému postavila čelem. Je vidět, že jejím zástupcům záleží na spolehlivosti jejich strojů a proto přišli s prohlášením, že opouští motory AJ-26 a začnou za ně hledat náhradu.

Jenže celá věc není tak snadná, jak může vypadat. Rozhodně to není tak, že by firma OSC koupila nové motory, připojila je na spodní část rakety jako když měníme pevný disk v počítači a může vesele létat dál. Každá raketa se od začátku projektuje jako celek. Jakýkoliv zásah do její konstrukce vyžaduje úpravy dalších systémů – například nádrží, nebo palivového potrubí. Upravit existující raketu na nový typ pohonu je v mnoha ohledech podobný projektování nové rakety.

Raketa Antares se vydává na startovní rampu - prosinec 2013

Raketa Antares se vydává na startovní rampu – prosinec 2013
Zdroj: https://fbcdn-sphotos-a-a.akamaihd.net

Celý proces trvá v ideálním případě mnoho měsíců, běžně i několik let. Je totiž potřeba všechno důkladně otestovat. Stejný osud se tedy bude opakovat i u OSC. Firma přitom avizovala, že dostojí závazkům vůči NASA. To znamená, že do konce roku 2016 dopraví na Mezinárodní vesmírnou stanici domluvený objem zboží. Jak to ale chtějí dokázat, když jejich raketa bude procházet modernizací a se starými motory už OSC nechce mít nic společného?

Řešení je jednoduché – sama firma připouští, že do doby, než zmodernizuje svou raketu Antares, využije v jednom, nebo dvou případech služeb jiných raket. Kosmická loď Cygnus se tedy na oběžnou dráhu dostane pomocí jiného nosiče. OSC zároveň zdůraznila, že tato změna nebude pro NASA znamenat žádné dodatečné příplatky. Je pozitivní vidět, že firma bere zodpovědnost za současný stav na sebe a nesnaží se na situaci jakkoliv vydělat. Je přitom pravděpodobné, že objednání cizích raket bude dražší, než pokud by se startovalo na Antaresech. Společnost ale bere tuto ztrátu na sebe.

Mimořádně povedená HDR fotka ze startu rakety Falcon s družicí Thaicom-6

Mimořádně povedená HDR fotka ze startu rakety Falcon s družicí Thaicom-6
Zdroj: https://scontent-b-fra.xx.fbcdn.ne

Pojďme se teď podívat, jaké varianty přichází v úvahu. Na jakých raketách by mohl létat Cygnus k ISS? Asi každého jako první napadne raketa Falcon 9 od konkurenční firmy SpaceX. Je spolehlivá a navíc není tolik drahá. Jenže nic není tak ideální, jak se může zdát. SpaceX předem plánuje výrobu svých raket a není úplně jisté, zda do tohoto nabitého programu dokáže vměstnat výrobu raket pro své konkurenty.

Na druhou stranu si dokážu dobře představit situaci, že tato pomoc jiné firmě „v nouzi“ by mohla SpaceX přihrát plusové body. Ani by nebylo potřeba velkoústých prohlášení o tom, jak tahají konkurenci z bryndy. Situace by byla sama o sobě dost výmluvná. SpaceX by se tím navíc promítla do paměti veřejnosti jako firma, na kterou je spolehnutí. Sečteno a podtrženo je Falcon asi nejžhavějším kandidátem na vynášení lodí Cygnus. Ale pojďme se podívat na ostatní alternativy.

Za zmínku by mohla stát raketa Atlas V – etalon spolehlivosti, který díky své bezpečnosti vynáší i důležité vědecké a armádní družice. Jenže za kvalitu se platí. Atlas je dražší než Falcon a navíc nesmíme zapomínat na spor o jeho motory. Atlas V využívá ruské motory RD-180 a Rusové před nedávnem vyhrožovali USA, že zastaví jejich další dodávky – více info v tomto článku. Dá se tedy očekávat, že firma ULA, která stojí za provozem raket Atlas nebude nadšeně rozdávat své poměrně nedostatkové zboží – tedy motory RD-180.

Start Delta IV

Start Delta IV
Zdroj: http://www.decaturdaily.com/

Třetím americkým nosičem, který by mohl dočasně zacelit díru po raketách Antares je Delta IV. I ona se může pyšnit značnou spolehlivostí, ale na druhé misce vah stojí vysoká cena. Podle neoficiálních informací je Delta ještě dražší než Atlas. Tím výčet amerických raket schopných dopravit náklad o rozměrech lodi Cygnus na oběžnou dráhu končí.

Je velmi nepravděpodobné, že by volba padla na mimoamerickou raketu. Čistě teoreticky přichází v úvahu ruský Sojuz. Proton by byl zbytečně silný, navíc nemá ani dobrou spolehlivost. Evropa má k dispozici slabou Vegu, která se k tomuto účelu nehodí, nebo příliš silnou Ariane 5. Zbývá tedy již zmíněný Sojuz – ale Evropa tolik těchto raket neodebírá, takže by byl problém s jejich doobjednáním. Ovšem to je zřejmě pouze hypotetická možnost. V teoretických snech ještě můžeme zmínit čínskou raketu Dlouhý pochod, ale to už se dostáváme mimo reálné hranice.

Která raketa nakonec vynese další loď Cygnus na oběžnou dráhu?

Která raketa nakonec vynese další loď Cygnus na oběžnou dráhu?
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/

Jisté je, že všechny zmíněné rakety mají větší nosnost než Antares. Útroby lodi Cygnus tedy bude možné více naplnit, což se hodí, protože už příští Cygnus měl být vylepšená, prodloužená verze, která pojme až 2,7 tuny nákladu. Jak celá zajímavá situace dopadne, to zatím nikdo neví. Jisté je, že Vás o dalších změnách celého případu budeme informovat.

Zdroje informací:
https://www.orbital.com/
http://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2014/11/15433798370_4fa55dff72_k-1.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2014/11/470524main_AJ26-full-1.jpg
https://fbcdn-sphotos-a-a.akamaihd.net/hphotos-ak-prn1/1599472_10152117051341772_1923192987_o.jpg
https://scontent-b-fra.xx.fbcdn.net/hphotos-prn1/1560562_593285157407554_1049666961_n.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/Cygnus_Orb-D1.5.jpg/640px-Cygnus_Orb-D1.5.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

16 komentářů ke článku “Končíme s ruskými motory, říká firma OSC”

  1. Honza napsal:

    Není mi jasné, čím vlastně hodlají ten motor nahradit. Raketové motory o tahu 1,5 MN a tak vysokém specifickém impulsu nejsou houska na krámě. Můžou použít jiný ruský motor, nebo se smířit s výrazně nižší nosností při použití motorů s nižším impulsem. Navíc podstatnou část prvního stupeň vyrábí Ukrajinci, a to by teď mohl být trochu problém, tak blízko „fronty“.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Na to je zatím moc brzy. Nechme se překvapit, s čím OSC přijde. Plně souhlasím s tím, že motorů mnoho není. Nicméně si myslím, že čistě teoreticky by OSC mohla těžit ze zájmu amerických firem nahradit motor RD-180, který používají rakety Atlas V. Návrhů už přišlo několik. Je možné, že OSC využije stejný design jako upravený Atlas, možná sáhne naopak po vyřazeném kandidátovi. Možností je zatím příliš mnoho.

      • Honza napsal:

        Zní to hrozně, ale já bych si přál, aby se jim motor nahradit nepodařilo a „dolítali“ to na Falconech. A tím definitivně postrčili Falcon do pozice nového Sojuzu/R7, tedy sériově vyráběné, levné a spolehlivé rakety. Bez takového „primitivního“ dříče se kosmonautika nikam neposune.
        Dokud pro nás bude vynášení nákladu na LEO dobrodružný vědeckotechnický problém a ne rutina, nedá se uvažovat o ničem dalším. A na LEO už dneska „náklad“ dostane i Severní Korea…

  2. Evžen napsal:

    obávám se, že AJ-26 jsou jen na jedno použití, tedy, před nějakou dobou jsem to někde, už nevím kde četl, že díky tomu se nemohou ani zkoušet na stavu. právě proto se před letem N1 zkoušky motorů NK-33 nedělaly a rovnou se letělo naostro. Je to tak, nebo díky modernizaci v USA jsou již možné nastartovat znovu?
    Jaký to byl rozdíl mezi motory Saturnu V, které se zkoušely a zkoušely a zkoušely…

  3. asdf napsal:

    Ještě jste zapomněli na Japonské H-2A, ale nevím, nakolik je reálné jejich využití.

  4. Miroslav Uhlíř napsal:

    Američané používají NK-33 a RD-180 jen kvůli nízké ceně a nebo je zde ještě i nějaký jiný důvod?

    • Milan Kudrhalt napsal:

      Jasne, ze kvuli cene. A ta musela byt hodne nizka. Jinak by do toho americani se svoji naturou „v evrope teprve lidi lezou ze stromu“ vubec nesli.
      Tech motoru je skoda, ale jestli rusakum stacila 80% kvalita pred ctyriceti lety, tak dneska se s tim podnikat neda a manazeri firmy s tim museli pocitat. Takze nazor autora clanku o tom, jak firma zodrovedne skoncila s ruskymi motory neobrazi realitu. Firma BYLA postavena pouze na starych ruskych motorech. A ze tri slov „lepe, rychleji, kvalitneji“ fungujou dohromady jen dve.

    • Michael Voplatka napsal:

      Jako odpověď na vaši otázku si dovolím použít příspěvek z našeho fóra, který poskytl uživatel Agamemnon. Pod každým článkem na našem portálu najdete odkaz „Více se o tomto tématu dočtete zde »“, který vede do příslušného tématu na fóru, kde najdete podrobnější informace, pokud máte zájem.

      ruské SCOR sú momentálne pre američanov nedosiahnuteľné, čo sa týka parametrov… ešte pár rokov dozadu, američania neboli schopní taký motor ani vyrobiť… v súčasnosti majú za sebou skúšobné testy SCOR kerolox motora, ale nikdy sa nedostal ďalej ako na pár testovacích zážihov…
      motory falconu aj delty ii (a napr. aj saturnu v) sú GG… podstatne jednouchšie, a podstatne horšie parametre – rozdiel je taký, že napr. ak na saturne vymeníme f-1 za rd-170 (cca rovnaký ťah, rd-170 má podstatne lepšie isp), tak nosnosť stúpne o nejakých 25-30% (a to dokonca ide o prvý stupeň, kde to isp až tak veľkú rolu nezohráva) a to napriek tomu, že rd-170 sú ťažšie ako f-1…
      američania zase ale majú vynikajúci rl-10, ktorý poháňa centaur a významne pomáha parametrom atlasu a delty (vidieť to vynikajúco v porovnaní s falconom napr.)… rl-10 je expander, fuel-rich… najlepší na svete vo svojej kategórií (zatiaľ; vinci vyzerá lepšie, ale ešte neletel, len má za sebou testy na stande)

      SCOR – staged combustion oxidizer-rich motor = motor s uzavretým cyklom bežiaci s prebytkom okysličovadla (sorry, toto sa fakt blbo prekladá)
      GG – gas generator = motor s otvoreným cyklom

      • asdf napsal:

        Tak Agamemnonova bych řekl až úsměvná afiliace k ruské raketové technologii je známá, i když má jistě v mnohém pravdu. Na druhou stranu se dopouští zrkatkovitých úsudků ve stylu „američani ani nejsou schopní…“ atd. Oni američani by i byli schopní, kdyby do toho byly ochotní více investovat. Ale oni radši šli cestou kryogenních motorů s mnohem větším Isp, v kterých se zase Rusové moc nechytají.

  5. Radoslav Packa napsal:

    Viem, že N1 bola obsypaná motormi, ale ich množstvo je obmedzené. Takže loď Cygnus je aj tak slepá ulička.
    Stačilo im množstvo motorov na naplnenie aspoň zákazky od NASA?
    Koľko motorov NK-33 odkúpili Američania a koľko už použili?
    Bude niekto ešte využívať tieto motory, ak majú pošramotenú povesť?
    Za úvahu stojí aj to, že čo zostalo z NK-33 po modernizácii, aj tam mohol nastať problém, alebo len obnovili náter a pridali elektroniku.

    • Michael Voplatka napsal:

      Vezmu vaše otázky postupně…

      Na naplnění zakázky NASA je motorů více než dostatek. Ovšem bude-li s prodloužením životnosti ISS podepsán nový kontrakt na dodávku nákladu, situace se může změnit.

      Firma Aerojet Rocketdyne koupila 40 motorů NK-33. Antares letěl pětkrát (1 test rakety, 1 testovací let Cygnu k ISS a 3 mise operační) a používá 2 motory. Takže bylo použito 10 motorů.

      To nelze moc dobře předpovídat.

    • asdf napsal:

      Loď Cygnus? Nechtěl jsi napsat raketa Antares? Protože Loď nemá moc společného s tím, jaké motory nosnou raketu pohánějí 😉

Napište komentář k Honza

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.