Nový americký satelit, který má za úkol monitorovat vlhkost půdy, se připravuje ke svému startu, který je naplánovaný na leden příštího roku. Technici v minulých dnech dokončili další výrazný krok, který satelit přiblížil ke startu. Naplnili totiž jeho palubní nádrže palivem – konkrétně šlo o 90 kilogramů hydrazinu pro korekční trysky. Družice SMAP (Soil Moisture Active Passive) je v tuto chvíli již téměř připravena ke startu. Odborníci, kteří se podílejí na jejích přípravách shodně tvrdí, že už zbývají poslední drobné úpravy. Náš dnešní článek tedy ukáže, v čem je tento satelit zajímavý a proč má smysl se na něj těšit.

V prvním odstavci jste si mohli přečíst celý název sondy, ze kterého vychází zkratka SMAP. Jistě jste si všimli pasáže „Active Passive“. Sonda totiž bude vybavena jak aktivním syntetickým generátorem, tak i pasivním radiometrem. Nejnápadnější součástí téměř tunového satelitu je rozkládací anténa o průměru šest metrů. Ta je pokrytá tenkou vrstvou kovu, která usměrňuje odražené mikrovlny do citlivých snímačů.

Vizualizace družice SMAP na oběžné dráze
Zdroj: http://www.jpl.nasa.gov/

Výrobu rozkládací antény pro družici SMAP dostala na starost firma Astro Aerospace, která je součástí gigantu Northrop Grumman. Její technici dobře vědí, že rozkládání antény bude klíčovým okamžikem celé mise, který bude rozhodovat o jejím úspěchu, nebo neúspěchu. Věnovali proto mnoho času jednak počítačovým simulacím, ale i zkouškám všech kritických systémů. Na druhou stranu je potřeba uznat, že firma Astro Aerospace není v tomto oboru žádným nováčkem – postavila už několik rozkládacích antén – dokonce i větších než je tato – a žádná nikdy při rozkládání v kosmu neměla sebemenší problém.

Satelit bude kolem Země obíhat po polární dráze ve výšce 685 km. Dráha je heliosynchronní, takže satelit bude nad každým místem Země přelétat vždy ve stejný čas. Díky tomu bude možné dlouhodobě pořizovat vědecky cenná data a jejich série. Po rozložení se anténa roztočí rychlostí 14,6 otáček/minutu. Kvůli dostatečné stabilizaci se bude zbytek sondy otáčet stejnou rychlostí, ale opačným směrem.

Výsledkem bude globální mapa vlhkosti půdy, která se bude aktualizovat každé 2-3 dny. Tím se jednak zpřesní předpověď počasí, ale také bude pomocníkem při mimořádných projevech počasí – nabízí se třeba sesuvy podmáčené půdy a podobně. V ideálním případě by mohla družicová data sloužit i k prevenci těchto událostí, nebo alespoň k včasné evakuaci. Data najdou využití při povodních, ale i při vlnách sucha. Významný vliv budou mít i při odhadech výnosů z polí, kde hraje vlhkost půdy významnou roli. Svým způsobem tedy družice pomůže včas odhalit, kde může hrozit hladomor.

Princip snímkování družice SMAP
Zdroj: http://eospso.gsfc.nasa.gov/

Přístroje na palubě nepotřebují přímý pohled na zeminu. Poradí si i se středním porostem – problém mu tedy nebudou dělat například rozlehlá pole. Měření může probíhat za dne stejně dobře jako v noci. Palubní přístroje ale nebudou měřit pouze samotnou vlhkost půdy. Dokáží určit také to, zda je voda kapalná, nebo zmrzlá ve formě ledu.

Jako nosič se použije spolehlivá raketa Delta II, která sice měla už před několika lety odejít do důchodu, ale jak rozebíráme v tomto článku, raketoví inženýři ji ještě dočasně vrátili do služby. Start družice SMAP z Vandenbergovy základny je naplánován na 29. ledna příštího roku. Zástupci JPL, pod kterou celý projekt spadá, by byli rádi, pokud by se podařilo start urychlit. Nicméně to zatím není příliš pravděpodobné.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
https://smap.jpl.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://media.asf.alaska.edu/uploads/Events/smap-2012.jpg
http://www.jpl.nasa.gov/missions/web/440_smap.jpg
http://eospso.gsfc.nasa.gov/sites/default/files/sat/SMAP_b.jpg