Nový kosmodrom dokončen

úvodní obrázek

V nedávných dnech uskutečnila Čína další z významných kroků směřujících ke stavbě nové orbitální stanice, hlubšímu průzkumu Sluneční soustavy, pilotovanému lunárnímu programu a k celkovému rozšíření možností čínské kosmonautiky. Přesně po pěti letech totiž byla nedávno dokončena stavba očekávaného kosmodromu Wenchang (Wenchang Satellite Launch Center), který se stal již čtvrtým kosmodromem nejlidnatější země světa. V dnešním článku se tedy na tento kosmodrom podíváme trochu podrobněji, přidáme něco z historie a také v krátkosti shrneme informace o dalších čínských kosmodromech.

Plány na výstavbu nového čínského kosmodromu sahají až do dob studené války. Čínští vědci a raketoví inženýři si přáli kosmodrom, který by byl umístěn na pobřeží a mnohem blíže k rovníku. To by jejich kosmický program zefektivnilo v mnoha ohledech. Politická vůle ovšem byla proti a návrhy na nový kosmodrom byly několikrát zamítnuty. Hlavním argumentem byly obavy ze zranitelnosti pobřežního kosmodromu a relativně vysoké nebezpečí napadení nepřátelskými státy. Počátkem devadesátých let se naštěstí mezinárodní napětí uvolnilo a výstavba dostala novou šanci. Vážná debata o možnosti stavby znovu započala v roce 1999.

První a doposud nejvýznamnější čínský kosmodrom Jiuquan.

První a doposud nejvýznamnější čínský kosmodrom Jiuquan.
Zdroj: Google Earth

Potřeba vybudování pobřežního kosmodromu v Číně byla skutečně značná. Ačkoli země vlastní tři základny, ze kterých je možné vypouštět rakety za hranice atmosféry, ani jedna z nich není ideální. Historicky prvním čínským kosmodromem se stala vojenská raketová základna Jiuquan, s jejíž stavbou se započalo v roce 1956 a na kosmodrom byla přebudována v roce 1969. První raketa na oběžnou dráhu zde úspěšně odstartovala v roce 1970. Odehrály se zde starty většiny významných čínských kosmických misí včetně těch pilotovaných. Tato základna leží na čtyřicátém stupni severní šířky v poušti Gobi v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Nachází se tedy poblíž severních hranic Číny a tato lokalita tak příliš nenahrává nosnosti raket. Vzhledem k vnitrozemnímu umístění navíc startující rakety musejí přelétat nad obydlenými oblastmi, které bývají občas evakuovány nebo přinejmenším upozorněny. Čas od času na ně totiž padají trosky vyhořelých stupňů raket.

Druhým čínským kosmodromem je Xichang. Ten už se nachází podstatně jižněji (26° severní šířky) a proto se používá především pro starty družic na geostacionární dráhu a to nejen těch čínských ale i komerčních. První start se odtud uskutečnil v roce 1984. Bohužel i tento kosmodrom se nachází hluboko ve vnitrozemí. Tato nevýhoda se tragicky projevila v roce 1996, kdy raketa vynášející družici Intelsat havarovala. Její trosky dopadly do vesnice, kde zabily 67 lidí. Dalším nechvalně známým počinem se v roce 2007 stal start rakety, která zasáhla vysloužilou čínskou družici na oběžné dráze a vytvořila tak obří mrak kosmického smetí. Nejnovějším čínským kosmodromem je Taiyuan, který je zaměřen na vypouštění družic na polární oběžnou dráhu. První start se odtud uskutečnil v roce 1988. Všechny tři vnitrozemské kosmodromy jsou tedy velmi omezeny, co se týče střeleckých sektorů. Z každého místa je možné rakety vypouštět pouze na některé oběžné dráhy. To se však s nově postaveným kosmodromem mění.

2. září 2007 byla státní radou a vojenskou komisí schválena stavba nového kosmodromu Wenchang, který se měl stát nejmodernější čínským zařízením, ze kterého v budoucnu budou startovat všechny významné mise včetně pilotovaných. Během příprav bylo pro kosmodrom vyčleněno přibližně 1200 hektarů a více než 6100 lidí ze dvou vesnic muselo být přestěhováno. Místo se startovními rampami se bude nacházet poblíž jedné z těchto vesnic, zatímco poblíž té druhé je plánována výstavba vědeckého zábavního centra s tematickým zaměřením na kosmonautiku. Zábavní park bude tematicky rozdělen na čtyři části – Zemi, Měsíc, Slunce a Mars. Bude se rozkládat na ploše 407 hektarů, jeho náklady na stavbu byly vyčísleny na 875 milionů dolarů a vytvoří mnoho pracovních míst pro přemístěné obyvatelstvo. Spolu s tím se v blízkém městě Wenchang začalo stavět 28 nových hotelů včetně tří pětihvězdičkových, aby oblast zvládla nápory turistů. Dokončení většiny z nich se očekává během příštího roku. Slavnostní ceremoniál a zahajovací práce na kosmodromu pak započaly 14. září 2009. Původní plány na dokončení hovořili o roce 2013.

Umístění kosmodromu na ostrově Heinan a znázorněné směry raket startujících na různé oběžné dráhy.

Umístění kosmodromu na ostrově Hainan a znázorněné směry raket startujících na různé oběžné dráhy.
Zdroj: https://scontent-b.xx.fbcdn.net/

Nyní si povězme něco o samotném kosmodromu Wenchang a především o výhodách, které skýtá jeho umístění. Kosmodrom byl postaven v provincii Hainan nacházející se na stejnojmenném ostrově v Jihočínském moři. Obklopen tropickým lesem kokosovníků je od hlavního města provincie vzdálen 60 kilometrů. Jako první výhodu uveďme zeměpisnou šířku. Kosmodrom se nachází jen 19° od rovníku, což mu oproti stávajícím třem vnitrozemským lokacím dává výhodu vyšší nosnosti raket, kterým při startu dává zemská rotace dodatečnou rychlost. Pro porovnání, ruský Bajkonur se nachází na 47°, americký Cape Canaveral na 28° a evropský Kourou na 5° severní šířky. V porovnání se staršími čínskými kosmodromy tak díky menší vzdálenosti od rovníku Wenchang nabídne až o 12 % vyšší nosnost, z čehož vyplývá, že současné nejsilnější čínské rakety budou moci vynést až o 1400 kilogramům nákladu více. Díky tomu mohou například geostacionární družice prodloužit svou životnost až o tři roky, jelikož jim po navedení na cílovou dráhu zbude více paliva. Tento fakt předurčuje mise, které odtud budou v budoucnu startovat. Bude se jednat především o geostacionární satelity, těžké satelity určené pro polární dráhy, jednotlivé díly orbitální stanice, meziplanetární sondy a jednou snad i pilotované výpravy k Měsíci. Díky tomu, že se starty na geostacionární dráhu přesunou z kosmodromu Xichang na nový Wenchang, Xichang se bude soustředit už jen na starty vojenských družic.

Druhou velkou výhodnou je umístění na pobřeží. Díky vzdálenosti pouhých 800 metrů od pláže je Wenchang snadno dostupný loděmi, které budou přivážet jednotlivé díly raket z výrobních závodů. Všechny starší čínské kosmodromy jsou hluboko ve vnitrozemí a to buď v nehostinné poušti, nebo vysoko v horách. To je z hlediska logistiky činí těžce dostupnými. Zejména po nasazení nových těžkých raket CZ-5, které jsou právě ve vývoji tak bude Wenchnag klíčovým kosmodromem. Pro velké raketové nádrže je lodní doprava oproti té železniční mnohem jednodušší. Jednotlivé segmenty raket CZ-5 se budou převážet z města Tianjin, které se nachází na severovýchodním pobřeží čínské pevniny. Pobřežní lokace kosmodromu v neposlední řadě zajišťuje bezpečnost pro čínské obyvatelstvo. Startující rakety budou přelétat nad mořem a i při startech na různé oběžné dráhy se jim do cesty nepostaví žádná obydlená oblast minimálně 1000 kilometrů od místa startu.

Kosmodrom byl pojmenován po blízkém městě Wenchang s 520 000 obyvateli. Kromě startovních ramp bychom zde našli řídící centrum nebo nezbytnou budovu pro kompletaci raket. Ročně se zde má uskutečnit až 12 startů. Ačkoli je kosmodrom primárně stavěn pro nové rakety CZ-5 a CZ-7, budou odsud také startovat všechny varianty již zavedených raket CZ-2 a CZ-3. Kromě atraktivních vědeckých a pilotovaných misí kosmodrom uspokojí také komerční či vojenské zakázky.

Dvojice budov VAB (vehicle assembly building) pro vertikální kompletaci raket.

Dvojice budov VAB (vehicle assembly building) pro vertikální kompletaci raket.
Zdroj:
https://fbcdn-sphotos-g-a.akamaihd.net/

Oficiální oznámení o ukončení prací na kosmodromu Wenchang bylo zveřejněno 10. září zástupcem pro čínský pilotovaný program. Po zbytek roku budou probíhat testy jednotlivých zařízení a především nácviky startovních procedur. Prvního startu bychom se měli dočkat příští rok.

Díky svému modernímu technologickému zázemí, bezkonkurenční lokaci a poměrně velké vytíženosti se tedy nový kosmodrom Wenchang stane středobodem čínské kosmonautiky v příštích desetiletích. Čínští představitelé při příležitosti ukončení prací na kosmodromu prohlásili: „Cestu k pilotované výpravě na Měsíc začneme prošlapávat kolem roku 2025. Číňané letící k Měsíci odstartují právě z kosmodromu Wenchang. Stavba kosmické stanice, pilotované i robotické mise k Měsíci a Marsu jsou jen otázkou času.“

Zdroje informací:
http://www.globaltimes.cn/
http://www.nti.org/
http://en.visithainan.gov.cn/
http://www.livemint.com/
http://news.xinhuanet.com/
http://www.globalsecurity.org/
http://usa.chinadaily.com.cn/
https://www.facebook.com/

Zdroje obrázků:

http://www.chinatechgadget.com/
Google Earth
https://scontent-b.xx.fbcdn.net/
https://fbcdn-sphotos-g-a.akamaihd.net/

Nový kosmodrom dokončen, 2.5 out of 5 based on 25 ratings
Pin It
(Visited 2 176 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (25 votes cast)
(Visited 2 176 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


11 komentářů ke článku “Nový kosmodrom dokončen”

  1. Malky napsal:

    Domnívám se, že v údaji o zvýšení nosnosti raket chybí jedna nula – 14 000 kg místo 1 400kg. Jako současnou nosnost CZ-3B wikipedia uvádí 12 000 kg.
    Jinak pěkný článek, číňanům hodně fandím, mohli by dostat západní kosmické agentury z apatie 🙂

    • Michael Voplatka napsal:

      Špatně jsi to pochopil. Asi jsem se nevyjádřil úplně jasně. O 1400 kg se zvýší ta nosnost. Zkusím to nějak líp přeformulovat, aby to nebylo matoucí. Jinak děkuji za pochvalu. Taky Číňanům moc fandím a sdílím tvůj názor.

      • Malky napsal:

        Aha, moje chyba 🙂 Taky mě mohlo napadnout že zvýšení nosnosti o dvě tuny je trochu podivné…

  2. Radim napsal:

    Luxusní čtení.
    Chápu dobře, podle fotek, že na kosmodromu je (prozatím?) jen jedna rampa? A to natolik univerzální, že umožní starty kompletní řady raket CZ?
    Napadá mě srovnání s ruským Vostočným a jeho rampou jen pro Sojuzy. Znamenalo by to, že Číňané mají podstatně lepší strategické plánování.

    • Michael Voplatka napsal:

      Velice děkuji za pochvalu. Na fotkách v tomto článku žádná rampa vidět není. Ve zdrojích jsem dohledal informace o dvou rozestavěných rampách (cca 2 roky staré info) a celkově třech plánovaných. Jaký je současný stav bohužel netuším. Najít podrobnosti o čínské kosmonautice je běh na dlouhou trať, u kterého mnohdy do cíle nedoběhnu.

      • maros napsal:

        Na Wenčangu sú jednoznačne dostavané 2 rampy, jedna pre najsilnejšiu CZ-5, druhá pre rakety CZ-6 a CZ-7. O tom či sa má chystať aj tretia rampa neviem, nezdá sa mi ani informácia uvedená v článku o tom, že z tohto kozmodrómu majú štartovať aj staršie verzie rakiet CZ-2 a CZ-3. To tuším Číňania neplánujú. Inak ale dobrý článok.

      • Radim napsal:

        Ve zdrojích Info je odkaz na FCB a tam je vizualizace z r.2012. Na ni je „letecký“ pohled od rampy směrem ke dvěma montážním halâm. Nebo mi to tak připadá… Tak odtud moje úvaha.
        Souhlasím s tou náročností hledání infa. Proto je takový článek dar z nebes 🙂

  3. zdenek napsal:

    No Čína je tajemný svět na východě…
    Ale naprosto mimo mísu – co nový skok na zem a pokoření rekordu? Pro mě docela překvapení.

  4. Evžen napsal:

    Zajímavé počtení pro nás co s anglicky psanými stránkami bojujeme jak se dá a nedá. Díky za informace. Naprosto souhlasím že Čína může vytřít zrak všem okolo tedy Rusku a USA. Jejich přešlapování kolem a rušení dalších programů je opravdu zarážející a nepochopitelné. S velkým halasem a slávou se vyhlásí návrat na měsíc aby se zastavil. Ares, odstartoval demonstrátor jen proto aby se raketa stopla také… Zřejmě někdo neví co s pěnězi, když je tak vyhazuje. Ale v minulosti to bylo to samé jen v menším. Stoplo se Apollo 18. a následující i když byly lodě vyrobeny a ušetřilo se tím pádem jen palivo. Skylab 2 o tom ani nemluvím. I u Rusů by se dalo lecos podobného najít. Eněrgia a Buran jsou dokladem. Snad opravdu Čína je poučena těmito omyly kosmonautiky a jde si podle plánu který má smysl.

Zanechte komentář