Curiosity se po dlouhé jízdě pouští do vědy

Vědci se konečně dočkali – největší laboratoř, kterou jsme kdy dostali na Mars – šestikolové vozítko Curiosity dorazilo k cíli své cesty. Ale tímto cílem vlastně všechno začíná. Vozítko dokončilo několik kilometrů dlouhý přejezd od místa přistání až k úpatí hory Mount Sharp, jejíž vrstevnatou strukturu můžeme přirovnat k listům kroniky marsovské geologie. V dalších měsících se můžeme těšit na postupné šplhání roveru nahoru, přičemž vědeckých zastávek bude mnohem více než doposud. Až doposud vozítko hlavně jezdilo a semtam se zastavilo na nějakém vědecky zajímavém místě. Teď se ale začne poměr jízda / věda obracet.

Hora Mount Sharp byla od začátku prvořadým vědeckým cílem celé mise. Vrcholek, který dominuje celému kráteru Gale, by měl výrazným způsobem poodhalit geologickou historii Marsu. Curiosity ještě před pár týdny pobývala v nedaleké lokalitě Bonanza King, kde se už schylovalo k odběru vzorků vrtáním, z čehož ale nakonec sešlo a technici se rozhodli pro přejezd na úpatí hory Mount Sharp – do lokality Pahrump Hills. Curiosity sem dojela 19. září a prvním úkolem bylo vyhledat vhodné cíle pro čtvrté vrtání na Marsu.

Cesta Curiosity po Marsu

Cesta Curiosity po Marsu
Zdroj: http://www.americaspace.com/
Překlad: Autor

O tři dny později se vozítko usadilo na místě nazvaném Confidence Hills, kde rover vyzkoušel cvičný, mělký vrt, který měl ověřit stabilitu podloží. Technici nezaznamenali žádné náznaky nestability, které byly hlavním důvodem opuštění lokality Bonanza King. Už první zkušební vrt v Confidence ukázal, že zdejší horniny budou měkčí než ty, do kterých Curiosity vrtala dříve (“John Klein,” “Cumberland,” a “Windjana”).

Detailní pohled na vrt v oblasti Confidence Hills

Detailní pohled na vrt v oblasti Confidence Hills
Zdroj: http://www.americaspace.com/

Finální šest centimetrů hluboký otvor vznikl 24. září, tedy během marťanského solu 759. Prášek, který vznikl během vrtání byl transportován do útrob robotické paže. „Tento vrt jsme provedli na nejnižší základně hory. Odteď už budeme stoupat nahoru a odebírat tak stále mladší vzorky,“ vysvětluje Ashwin Vasavada, který se podílí na řízení vědeckých operací vozítka. Vyvrtaný otvor o průměru 1,6 centimetru následně nafotila kamera MAHLI umístěná na  robotické paži. Díky těmto snímkům mohou vědci získat další střípky poznání o aktuální lokalitě.

Odebraný prach se v dalších dnech přesunul do násypky ve tvaru lžíce, kde hlavní kamera MastCam nasnímala jeho strukturu. Celý proces transportu prachu do násypky se sice o trochu pozdržel kvůli menším problémům s jedním z palubních gyroskopů, ale nejednalo se o vážnou závadu. Fotky prášku v násypce, která navíc vibrovala, aby se prášek správně promíchal, měly velký význam, jelikož pozemní týmy z nich mohly vyčíst, jakou strukturu má odvrtaný prach a zda je vhodný pro přesun do palubních laboratoří SAM a CheMin. Tato kontrola je důležitá, aby se náhodou neucpaly přívodní cesty, což by odepsalo obě palubní laboratoře. Kromě toho se dá očekávat kontrola složení odvrtaného materiálu pomocí přístrojů ChemCam a APXS.

V noci mezi soly 763 a 764 dostala Curiosity pokyn věnovat se vzorku, který odebrala před několika měsíci v lokalitě Windjana. Odvrtaný prášek je stále na palubě v útrobách laboratoře SAM. Curiosity prášek zahřála na teplotu několika set stupňů Celsia a spektrometry následně analyzovaly plyny, které se uvolnily ze vzorku.

Pahrump Hills

Pahrump Hills
Zdroj: http://www.americaspace.com/

Spodní vrstvy hory Mount Sharp, ve kterých se Curiosity momentálně pohybuje, by měly být tvořeny především sedimenty, které vznikaly ve vodním prostředí – naznačují to výsledky ze spektrometru CRISM (viditelná a blízká infraoblast) na sondě MRO. Studium těchto vrstev by proto mohlo přinést poznání i ve vztahu k případné existenci života na Marsu. „Zkoumání téhle hory je jako cestování ve stroji času,“ říká ředitel planetárních průzkumů v NASA Dr. Jim Green.

Během prvního roku ve službě Curiosity dokázala, že na Marsu byly podmínky umožňující vznik života, čímž rover splnil svůj základní úkol, kvůli kterému letěl na Rudou planetu. V lokalitě Yellowknife bay, kde před třemi miliardami let tekla voda tehdy objevil chemické látky, které by případný život potřeboval ke své existenci – více v našem starším článku. Do solu 763 ujelo vozítko 9 kilometrů a pořídilo více než 191 000 snímků. I přesto, že jsou to fantastická čísla, tak to hlavní teprve začíná. Máme se rozhodně na co těšit.

Zdroje informací:
http://www.americaspace.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/Br5UZzVCYAEGuyH.jpg:large
http://www.americaspace.com/wp-content/uploads/2014/09/pia18607_pahrump_locator.jpg
http://www.americaspace.com/…/09/pia18609-main-sol-759_mahli_fulldrill_5cm_fm.jpg
http://www.americaspace.com/wp-content/uploads/2014/09/pia18608.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.