Satelit, o kterém se neví skoro nic

Přiznávám, že název dnešního článku není obvyklý. Ale ono je to dáno tím, že satelit CLIO, o kterém dnešní povídání pojednává, rozhodně nespadá do kategorie běžných satelitů. Na oběžnou dráhu jej včera vynesla raketa Atlas V, ale jinak je o něm neuvěřitelně málo informací. Je skoro až nepochopitelné, že u této družice dokonce ani nevíme, kdo stojí za jejím vypuštěním – víme pouze, že je to „vládní zakázka“. K družici se ale žádné ministerstvo ani žádná národní agentura či úřad nehlásí. To dělá z CLIO jeden z nejtajemnějších satelitů, které se za poslední roky podívaly do vesmíru. Na našem webu jsme se už v několika článcích věnovali startům armádních družic. U některých armáda rovnou přiznala jejich účel – například satelity SBIRS monitorující starty nepřátelských raket, u jiných jsme alespoň věděli, že spadají pod národní průzkumný úřad (National Reconnaissance Office). U satelitu CLIO ovšem provozovatele neznáme, což je krajně neobvyklé. Dalo by se říci, že je to nejtajnější družice z tajných. Existuje ale možnost se nějak dobrat výsledku? V dnešním článku se o to pokusíme. Je ale na místě poznamenat, že tentokrát budeme na mnoha místech spoléhat pouze na spekulace.

Logo satelitu CLIO

Logo satelitu CLIO
Zdroj: http://www.nasaspaceflight.com/

Jedním z mála záchytných bodů, které máme k dispozici je informace, že družice vznikla na základě konstrukce A2100. Ta se používá především pro telekomunikační satelity. Tvoří ale i základ satelitů SBIRS, které v inraspektru hlídají, zda nedošlo k odpálení nepřátelské rakety. Z konstrukční firmy Lockheed Martin ale žádné další informace kromě použité konstrukce neunikly. Dokonce ani neznáme důvod, proč se satelit jmenuje právě CLIO a ani jeho logo nám mnoho nenapoví.

Při tom, jak utajený satelit CLIO je, se skoro ani nechce věřit tomu, co udělala společnost ULA, která zodpovídá za přípravu nosné rakety Atlas V. ULA totiž zveřejnila přesný harmonogram startu – od zážehu motorů, přes oddělování stupňů a zážehy horního stupně. Takové informace se sice běžně udávají u komerčních nákladů, ale nikdy se s nimi nesetkáte u startu pro NRO. Dalo by se tedy očekávat, že u ještě tajnějšího satelitu CLIO něco takového nepřipadá v úvahu – ale evidentně se mýlíme.

Raketa Atlas V včera odstartovala z floridského kosmodromu po několika odkladech kvůli počasí ve 2:10 našeho času. Po vyhoření prvního stupně se na 13 minut a 40 sekund zapálil horní stupeň Centaur. Výpočty naznačují, že výsledkem byla protáhlá oběžná dráha se sklonem cca. 25° vůči rovníku. Na základě zveřejněných dat víme, že po tomto zážehu trvala dvě a půl hodiny dlouhá přeletová fáze. Centaur se podruhé zažehl během přeletu nad Indickým oceánem. Hořel ale pouze po dobu jedné minuty a 10 sekund. Satelit se od horního stupně oddělil 2 hodiny a 52 sekund po startu.

Takový profil letu je značně neobvyklý a neodpovídá ani situaci, kdy se družice dopravuje na dráhu přechodovou ke geostacionární (např. 185 x 35 786 km), ani letu na supersynchronní dráhu (např. 225 x 50 000 km) – v obou případech by let trval jen okolo 35 minut. V úvahu tedy připadají dvě možnosti – CLIO míří buďto na střední oběžnou dráhu, kde krouží například navigační satelity, nebo raketa využila letu na dráhu přechodovou ke geostacionární, ale se zvýšeným perigeem. Druhá možnost by lépe odpovídala tomu, jak krátký byl druhý zážeh Centauru. Je tedy možné, že horní stupeň využil veškeré své palivo, aby satelitu usnadnil jeho cestu na geostacionární dráhu.

Grafika ke startu družice CLIO

Grafika ke startu družice CLIO
Zdroj: http://www.spaceflight101.com/

Více už z aktuálního startu nevymáčkeme. Pojďme se tedy podívat do historie. Při hledání misí, které by byly úrovní utajení srovnatelné s družicí CLIO v moderní době mnoho nenajdeme. Přesto je tu satelit PAN – vypuštěný v roce 2009. Kolem jeho startu bylo také k dispozici mnohem méně informací než je obvyklé. Vědělo se například, že se jedná o zkratku Palladium At Night, což ovšem k rozluštění jeho čelu příliš nepomohlo.

Amatérští sledovači družic jej nedlouho po startu objevili na geostacionární dráze – konkrétně nad 33. poledníkem východní délky, což by naznačovalo jeho telekomunikační pozadí. Ale PAN rozhodně nebyl obvyklým satelitem na geostacionární dráze. Během své mise se totiž pohyboval! Čas od času se na geostacionární dráze posunul na jiné místo – průběžně visel na různých místech mezi 33. a 52,5. stupněm východní délky, což by naznačovalo, že pomáhal taktickému přenosu informací v místech, kde byl zrovna potřeba.

Satelit PAN během pozemních příprav

Satelit PAN během pozemních příprav
Zdroj: http://www.spaceflight101.com/

Po vypuštění satelitu PAN sice jeho výrobce (opět Lockheed Martin) zveřejnil fotografii z přípravy, ale jeho účel zůstává tajný. Nejrozšířenější teorie jeho účelu hovoří o tom, že PAN vyplňuje technickou mezeru mezi vojenskými komunikačními družicemi UFO (Ultra High Frequency Follow-On)MUOS (Mobile User Objective System). Tato teorie odpovídá i tomu, že frekvence zachycená z této družice odpovídá těm, které používají satelity UFO (což je mimochodem hodně „nebezpečná“ zkratka).

Pokud si spojíme dohromady souvislosti uvedené v dnešním článku, vyjde nám, že satelit CLIO je pravděpodobně vysoce specializovanou družicí na geostacionární dráze určenou pro telekomunikační přenos. Dá se předpokládat, že za jejím provozem nestojí nikdo menší než ministerstvo obrany Spojených států amerických.

Nasvědčuje tomu použitá základní kostra družice i zvolený profil startu. Podezřelá je i podobnost se satelitem PAN. Pokud se nejedná o telekomunikační družici, pak je velmi pravděpodobné, že se jedná o nějakým způsobem vylepšený systém SBIRS monitorující starty nepřátelských raket. Jelikož ale armáda s takovými družicemi nikdy nedělala tajnosti, příliš pravděpodobné to není.

Dá se očekávat, že amatérští „lovci družic“ v dalších dnech objeví nově vypuštěný satelit CLIO. Jeho přesný účel ale zůstane i přesto veřejnosti utajený. Budeme moci pořád pouze spekulovat.

Je na místě upozornit, že informační embargo rozhodně nesouvisí s aktuálně vypjatými vztahy mezi USA a Ruskem. S vypuštěním satelitu CLIO se počítalo už dlouho a už od začátku bylo jasné, že informací bude k dispozici méně, než bývá obvyklé. to se vědělo už dávno předtím, než na Ukrajině vypukly první nepokoje.

Zdroje informací:
http://www.spaceflight101.com/
http://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/4780833_orig.jpg?381
http://www.nasaspaceflight.com/…V401-CLIO-Cape-Canaveral-Sept-16-2014-350×297.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/5621678_orig.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/7603952_orig.png

Satelit, o kterém se neví skoro nic, 2.4 out of 5 based on 18 ratings
Pin It
(Visited 1 435 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.4/5 (18 votes cast)
(Visited 1 435 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


Zanechte komentář