Čína se chystá na další krok

úvodní obrázek

Čínská kosmická stanice Tiangong-1, která byla na oběžnou dráhu vynesena v roce 2011, se chýlí ke svému definitivnímu zániku. Jak to bude s jejím nástupcem? Původní plán byl vypustit Tiangong-2 už v roce 2013, přičemž trojka se mohla začít stavět už v roce 2016. Zkušenosti a poznatky získané z provozu a konstrukce prvních dvou stanic Tiangong mají vyústit ve vybudování větší stanice složené z několika modulů. Plán byl ovšem mírně pozměněn a projekt Tiangong-2 byl odsunut o několik let. Důvody jsou zřejmé. Konstrukce i provoz vesmírné stanici není procházka růžovým sadem. I ambiciózní Čína tak posouvá své plánované termíny doprava. Kdy se tedy dočkáme další čínské chlouby kroužící nad našimi hlavami?

Právě dnes končí v Pekingu 27. planetární kongres Mezinárodní asociace účastníků kosmických letů. Na tomto setkání Čína lehce upřesnila své plány týkající se jejího pilotovaného programu v příštích letech. Stanice Tiangong-2 má být na nízkou oběžnou dráhu Země umístěna v roce 2016. Jedná se tedy o roční skluz oproti dříve zveřejněnému termínu. Ten je s největší pravděpodobností způsoben technickou náročností konstrukce stanice nebo případnou absencí dostatečně silné nosné rakety.

Model orbitální stanice Tiangong-2 s připojenou pilotovanou lodí Shenzhou.

Model orbitální stanice Tiangong-2 s připojenou pilotovanou lodí Shenzhou.
Zdroj: http://en.wikipedia.org

Tiangong-2 by totiž oproti jedničce měla být mnohem větší a to jak v délce, tak v průměru. Udávaná hmotnost by přitom narostla více než dvakrát. Tak těžký náklad by ale musela vynést nově vyvíjená raketa CZ-5, se kterou mají zatím Číňané menší technické problémy. CZ-5 by tak nebyla pro tuto misi dostatečně spolehlivým nosičem. Má-li Tiangong-2 vynést jiná čínská raketa, musí být stanice menší a tedy velmi podobná první stanici Tiangong-1. Nová stanice navíc původně měla disponovat dvěma stykovacími uzly. Poslední zprávy však hovoří o tom, že bude mít pouze jeden, což je samozřejmě velká škoda. Dva dokovací porty totiž zajišťují lepší využití stanice a také přinášejí další zkušenosti na poli dlouhodobých pobytů Číňanů v kosmu. Druhý port by umožnil připojování nové čínské nákladní lodi během pobytu posádky na stanici. Díky tomu by byla možná doprava mnohem většího množství zásob, z čehož vyplývá možnost delšího pobytu kosmonautů. Kromě připojování nákladní lodi může port také dobře posloužit k připojení druhé pilotované lodi Shenzhou. To by zase pro změnu umožnilo případnou obměnu posádky na stanici a její kontinuální obydlenost. Nic z toho se však konat nebude.

Čínští představitelé na Pekingském kongresu prozatím oznámili jen dvě mise k nové stanici Tiangong-2 – pilotovanou Shenzhou-11 a nepilotovanou (tedy zásobovací) Tianzhou-1. Prozatím neznáme délku operačního používání stanice Tiangong-2 ani to, zdali se k ní vydá více než jedna pilotovaná loď. Některá z dřívějších prohlášení Číny hovořila o třech pilotovaných výpravách. Jaké jsou současné plány, však nevíme. V souvislosti s oznámením těchto skromných informací o nové stanici také první čínský kosmonaut  Yang Liwei prohlásil, že první generace čínských vesmírných průzkumníků brzy ze sboru odejde do výsluhy. Proběhne tedy nový výběrový proces kladoucí si za cíl výběr mnoha nových kosmonautů včetně žen.

Ke stanici Tiangong-1 letěly pouze 3 lodě Shenzhou, z čehož první byla nepilotovaná. Dvě tříčlenné posádky, které na stanici dohromady strávily jen 24 dní, tedy nepotřebovaly mnoho zásob a veškeré potřeby si dovezly ve svých lodích Shenzhou. Pro dlouhodobé pobyty na stanici je však zásobování nákladními loděmi nezbytností. Pojďme si tedy krátce představit novou čínskou zásobovací loď, která se tohoto důležitého úkolu v budoucnu zhostí.

Budoucí podoba nové čínské zásobovací lodě.

Budoucí podoba nové čínské zásobovací lodě.
Zdroj: http://www.chinadaily.com.cn

Její jméno je Tianzhou, což v překladu znamená Nebeské plavidlo. Poprvé by se do vesmíru měla vydat právě v roce 2016 při své první testovací/zásobovací misi ke stanici Tiangong-2. Konstrukce lodi je odvozená od první generace orbitální stanice Tiangong a oba stroje jsou si tak z vnějšku velmi podobné. Avšak zásobovací loď má být delší, větší a těžší. Ke stanici se bude Tianzhou připojovat v automatickém režimu. Nákladový prostor lodi nebude obsahovat tepelný štít, takže nebude poskytovat možnost dopravy nákladu zpět na Zemi. Veškeré výsledky svých experimentů tak budou Číňané muset vměstnat do pilotované lodi Shenzhou. Nákladní loď tak poslouží k tradičnímu úkolu coby vesmírný popelář. Použité oblečení, obaly od jídla, pevný odpad z toalety a další nepotřebné předměty Tianzhou ze stanice odveze a shoří s nimi v atmosféře. Stejně jako evropská ATV nebo ruský Progress bude schopna zásobovat stanici jak suchým nákladem, tak palivem, plyny a kapalinami. Nosnost lodi zatím není známa, ale Číňané se vyjádřili, že překoná některé lodě západní.

Jelikož bude mít Tiangong-2 s největší pravděpodobností pouze jeden stykovací uzel, nedoveze Tianzhou na stanici žádný suchý náklad. Neměl by jej kdo vyložit. Oznámená mise Tianzhou-1 tak bude především misí testovací, která ověří funkčnost a spolehlivost nové zásobovací lodě na oběžné dráze a během dokování. Hlavně ale poslouží k otestování schopnosti přečerpávat palivo do staničních nádrží. Což je ostatně jedním z hlavních úkolů nové stanice. Tento krok směřuje k dlouhodobým čínským cílům, tedy ověření a otestování nových technologií, které jsou nebytné při budování modulární stanice.

O vynesení zásobovací lodi na oběžnou dráhu se postará doposud nedokončená raketa CZ-7 s novou generací motorů spalující netoxické palivo. Její udávaná nosnost je přes 13 tun.

Oproti některým stávajícím nákladním lodím (s výjimkou Dragonu firmy SpaceX a japonské HTV) však bude Tianzhou disponovat jednou šikovnou technologickou novinkou. Bude schopna převážet náklad v nehermetickém prostoru. Loď má mít k dispozici volbu ze tří různých nákladových prostorů. 1. Plně uzavřený hermetický prostor pro přepravu tradičního suchého nákladu pro potřeby uvnitř stanice. 2. Kombinovaný dělený nákladový prostor. 3. Nehermetický prostor, který bude přístupný z vnějšku lodě a bude uzavíratelný. V případě třetí možnosti bude loď sloužit především k dopravě velkých dílů pro stanici či externích experimentů. Toho se však u stanice Tiangong-2 nedočkáme. Vykládání nákladu z nehermetické varianty lodi tak přijde na řadu až při budování modulární čínské stanice počátkem dvacátých let. O vyložení nákladu se postará robotické rameno stanice.

Robotické rameno čínské orbitální stanice třetí generace vytahuje náklad z otevřeného nákladového prostoru nehermetické nákladní lodi Tianzhou.

Robotické rameno čínské orbitální stanice třetí generace vytahuje náklad z otevřeného nákladového prostoru nehermetické nákladní lodi Tianzhou. Zdroj: http://online.thatsmags.com

 

Zdroje informací:
http://indianexpress.com/
http://english.cri.cn/
http://www.spacedaily.com/
https://www.facebook.com/ChinaSpace
http://forum.kosmonautix.cz/

Zdroje obrázků:
http://1.bp.blogspot.com/
http://en.wikipedia.org/
http://www.chinadaily.com.cn/
http://online.thatsmags.com/

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (24 votes cast)
VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 0 (from 0 votes)
Čína se chystá na další krok, 2.5 out of 5 based on 24 ratings
Pin It
(Visited 1 688 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (24 votes cast)
(Visited 1 688 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


6 komentářů ke článku “Čína se chystá na další krok”

  1. baron napsal:

    Já čekal že dojd ke sloučení stylem, že zrovna bude tam vesmírná stanice 3, což by program urychlilo a posunulo blíž k dlouhodobému užívání jak ISS.

    Pokud to chápu, tak tohle je přesný opak, a místo trojky z toho bude dvojka, tudíš zpoždění :-/

    • baron napsal:

      JE TO TAK?

      • Michael Voplatka napsal:

        Omlouvám se, ale nejsem si jist, zda chápu vaši otázku. Tiangong-2 bude druhou stanicí, na které se Číňané budou učit všechny nezbytné kroky k provozu velké stanice složené z více modulů. Velká stanice (zatím nepojmenovaná) se začne stavět nejspíš v roce 2020 a ta už bude plnohodnotnou vědeckou stanicí v porovnání s Tiangongem-1 a 2, které jsou spíše jakýmisi testovacími kusy.

      • baron napsal:

        Jasně, ale pokud to chápu tak Tiangong 3 měl být větší jak dvojka, před pozměněním… kdežto ted se to ruší a dělá se jen ta menší verze s jedním stykovacím uzlem….trojka, ta o něco větší se ruší.

      • baron napsal:

        Kdybyměla dva uzly tak bych pochopil jako urychlení programu, protože by to nejspíš znamenalo její větší velikost

        • Michael Voplatka napsal:

          Absence druhého dokovacího portu nejspíš vadit nebude. I když Číňané plánují prodloužení pobytu posádky na stanici na 1-3 měsíce, nepřetržitě Tiangong-2 obydlen nebude. Ani se prozatím neví, zda k němu poletí jen jedna posádka, či více. Jedním z hlavních úkolů Tiangongu-2 bude otestování nové zásobovací lodi a přečerpávání paliva. Velká plnohodnotná stanice, původně označovaná jako Tiangong-3, se bude jmenovat jinak, aby nebyla házena do jednoho pytle s testovacími stanicemi Tiangong-1 a 2. Bude se skládat nejméně ze třech modulů, z nichž některé by měly konstrukčně vycházet z Tiangongu-2.

Zanechte komentář