Archiv měsíce Srpen, 2014

Kosmotýdeník 102. díl (25.8. – 31.8.2014)

Užívali jste si poslední týden prázdnin mimo dosah internetu? Nebo jste naopak kvůli práci neměli čas sledovat kosmonautiku? A nebo si chcete jen zrekapitulovat dění z minulého týdne? Ať už je Váš důvod jakýkoliv, je pro Vás připraven již 102. díl pravidelného seriálu Kosmotýdeník, který každou neděli shrnuje nejzajímavější dění v kosmonautice za uplynulých 7 dní. Nejprve se podíváme na evropskou sondu Rosetta, která kromě jiného zvážila jádro „své“ komety. Druhým tématem bude odsun startu další soukromé rakety Falcon 9 v1.1.

Co zničilo druhý Grasshopper?

Auto-destrukční systém ničí Grasshopper 2

Jak jsme na našem webu již informovali, v pátek 22. srpna došlo na texaské základně McGregor k havárii testovacího zařízení Falcon 9R dev.1, označovaného dříve jako Grasshopper 2. Firma SpaceX, které testovací zařízení patří v uplynulých dnech výrazně pokročila ve vyšetřování a nyní už známe příčinu, která vedla k tomu, že se „luční koník“ proměnil v ohnivou kouli nad texaským nebem. Náš dnešní článek tedy tyto příčiny rozebere a zároveň zkusíme společně nahlédnout do nejbližší budoucnosti, která se týká testů znovupoužitelnosti prvních stupňů soukromých raket Falcon.

Ochrnutý králík ještě žije

Nedávno jsem dostal od čtenáře dotaz, proč se už nikde nepíše o aktuálním dění okolo čínské mise Chang’e-3 a jejího šestikolového vozítka Yutu. Jelikož by tato tématika mohla zajímat více našich čtenářů, vznikl tento článek, který shrne problémy, které tuto misi provázejí. Zároveň ale vysekneme „nefritovému králíkovi“ velkou poklonu, protože i přes všechny problémy stále funguje. Ačkoliv měl podle původních očekávání přečkat pouze tři lunární dny a dvě noci, tak momentálně má za sebou už lunární den číslo devět a stále funguje – ale jen v omezené míře.

Kosmonautické kvízy 10. díl – Poznáte raketu podle plamenů?

Je tu poslední prázdninový čtvrtek a s ním poslední ze série kvízů, které jsme vám po tento letní čas servírovali. Tentokrát jsme si na vás přichystali obrázky raket, respektive jejich ohnivých chvostů. Uvidíme, jak jejich správné určení bude pro vás těžké nebo naopak lehké. Rakety používají různá paliva, motory, různé tvary trysek, pomocné stupně, což samozřejmě bude pro vás sloužit jako hlavní vodítko. Jako drobná nápověda se na některých obrázcích nachází části startovacích ramp. Při rozhodování zda tělo rakety zakrýt, rozostřit či vymazat z oblohy, nakonec vyhrála možnost jejího prostého zakrytí. Tento tvar, respektive jeho délka a šířka vám také může lecos napovědět.

ESA nastavila metu: „Dostanem vás na kometu!“

Úžasný detailní snímek OSIRIS za použití narrow-angle camera ze 7.8.2014 a vzdálenosti 104 km od komety. kredit: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA

Je ještě brzy na publikování obšírných článků o povaze komet, neboť podrobný výzkum 67P Čurjumov-Gerasimenko je teprve v plenkách. Každým dnem přichází nové informace, tak si zkusme jen podtrhnout a sumarizovat události posledních dnů. U takového typu mise můžou některá data uveřejněná v úterý přestat platit už ve středu, takže následující řádky berte spíše jako otisk konkrétních událostí. Poprvé v dějinách kosmického výzkumu naše sonda jen neprolétla v krátkém okamžiku kolem „mrazničky“ uchovávající prapůvodní materiál z dob vzniku naší sluneční soustavy, ale doslova zaparkovala na její oběžné dráze. Žeň informací tohoto výzkumu bude bezprecedentně detailní. A to nás ty největší objevy pořád jen čekají.

Vesmírné osudy 69. díl – Donald Slayton

Logo FTPS

Bohem zapomenutá poušť v místech, kde ještě do čtyřicátých let 20. století stávala osada jménem Muroc, byla v polovině padesátých let stejně nehostinná, jako během předchozích staletí. Omračující horko se mísilo s pouštním prachem, v nose lechtal slaný odér z vyschlých solných jezer, krajině s několika málo stromy se až na obzoru dostávalo orientačních bodů v podobě pohoří San Gabriel na jihu a Tehachapi na východě. Přesto bylo toto místo vysněným cílem jisté sorty šílenců, kteří usilovali o to, aby zde mohli pracovat a eventuálně se nechat zabít. Právě tady totiž sídlilo testovací středisko základny Edwards, kde se včerejší aeronautické sny přetavovaly ve skutečnost. V těchto končinách poprvé člověk nahlédl za bájnou zvukovou bariéru, právě zde také první odvážlivci opatrně nakoukli k branám vesmíru a zde také sídlila škola, která odvážné muže připravovala na dráhu testovacího pilota: U.S. Air Force Experimental Flight Test Pilot School. Začátek léta 1955 byl na Edwardsu sice o něco málo chladnější, než bývá v těchto končinách zvykem, přesto se polední teploty šplhaly ke čtyřicítce. A do této rozpálené výhně přijel v červnu Donald Slayton, aby posílil řady bláznů, sedlajících nové, nevyzkoušené stroje.

Krásy modré planety – 22. díl

Fotografie naší rodné planety pořízené z výšky několika set kilometrů jsou vždy velmi působivé. Ovšem pokud se jejich autor focení věnuje trochu detailněji, vzniknou pak snímky, nad jejichž krásou se tají dech. My máme to štěstí, že jedním z těchto fotograficky nadaných astronautů je Němec Alexander Gerst, který momentálně pobývá na Mezinárodní vesmírné stanici. Nemůžeme Vás ochudit o další porci snímků z jeho aparátu. Vybrali jsme pro Vás dvacet nejhezčích fotek, které Alex nafotil za uplynulý měsíc. Pohodlně se tedy usaďte do svých křesel, kochací cesta kolem světa začíná.

Kosmotýdeník 101. díl (18.8. – 24.8.2014)

Jako každou neděli je i dnes připraven Kosmotýdeník, který nám shrne uplynulý týden z pohledu kosmických událostí. Tento týden by se bez nadsázky dal v rámci kosmonautiky nazvat smolným, protože došlo ke dvěma haváriím raket, naštěstí v obou případech pouze testovacích zařízení, ale nehoda se nevyhnula ani novému navigačnímu systému Galileo. Kosmonautika je mladý a dynamický obor, kterému se chyby vzhledem ke jeho komplexnosti nemohou vyhnout a pokud se z nich technici dokáží použit, jsou mnohdy výrazně cennější, než zdárné provedení naplánovaného. Přejeme příjemné čtení a hezkou neděli.

Přelomový objev života na ISS? Ale kdepak

Kdo sleduje aktuální dění okolo kosmonautiky, ten jistě nemohl minout nedávné informace o tom, že Rusové objevili na povrchu ISS mikroorganismy. Zpráva se poměrně rychle šířila internetem a můžeme být jen rádi, že se nedostala k bulvárním médiím a různým konspirátorům. To bychom se jistě dozvěděli spoustu věcí. Ale i přesto je vhodné se tomuto fenoménu věnovat trochu podrobněji a rozebrat všechny aspekty aktuálního objevu.

Přípravy na marsovské setkání s kometou Siding Spring

Podzim se zvolna blíží, a s ním i přípravy pozemních týmů na průlet komety Siding Spring kolem našeho druhého nejbližšího planetárního souseda. Jelikož už uběhlo několik měsíců od mediálního běsnění (nejdříve se totiž předpokládalo, že dojde ke srážce obou těles), pojďme si jen ve stručnosti připomenout, co nás čeká. Kometa C/ 2013 A1 byla objevena v lednu 2013 na australské observatoři Siding Spring. První dva měsíce to vypadalo jako splněný sen nejen všech astronomů, planetologů, ale určitě i fanoušku vědeckofantastické literatury. Kometa se 19. října 2014 srazí s planetou Mars! Přesnější propočty a pozorování od loňského dubna však tuto možnost vyvrátily. Ale i tak to neznamená, že bychom se neměli na co těšit. Rozhodně půjde o velkolepé představení – a my máme díky dlouhodobému výzkumu rudé planety předplaceny lístky do první řady. Kometa dosáhne perihelia 1,399 AU od Slunce pravě uvnitř oběžné dráhy Marsu 25. října letošního roku.