Roční mise Curiosity

Po přečtení nadpisu si říkáte, zda se autor náhodou nezmýlil – nejdokonalejší vědecké vozítko v dějinách kosmonautiky přece na Marsu přistálo už v srpnu 2012, takže zanedlouho oslavíme dvouleté výročí – a nikoliv jeden rok. Ale žádná chyba to není. Od přistání vozítka totiž včera uplynulo přesně 687 dní, což je jeden marsovský rok. Co všechno Curiosity během téhle dlouhé doby dokázala objasnit a na co se od ní ještě můžeme těšit? O tom všem pojednává náš dnešní článek.

Kdo sleduje zpravodajství ze staršího vozítka Opportunity, ten ví, že během marťanské zimy rover hibernuje. Curiosity si ale žádnou takovou přestávku nedala. Díky radioizotopovému zdroji se nemusí ohlížet na to, že během zimy vystoupá slunce jen nízko nad obzor – dodávky elektrické energie jsou stále stejné,takže narozdíl od svého předchůdce může pracovat i během noci.

Detailní záběr na vyvrtanou díru v kameni John Klein. Povšimněte si rozdílné barvy odvrtaného prášku a povrchu kamene.

Detailní záběr na vyvrtanou díru v kameni John Klein. Povšimněte si rozdílné barvy odvrtaného prášku a povrchu kamene.
Zdroj: http://blogs-images.forbes.com

Největší objev se Curiosity podařil už pár měsíců po přistání – v březnu loňského roku po odběru vzorků v lokalitě Yellowknife bay jsme s jistotou mohli říci, že v místě přistání kdysi tekla řeka. Byl to vpravdě historický okamžik, protože rozbor materiálů odvrtaných z kamene John Klein ukázal, že podmínky na Marsu umožňovaly vznik jednoduchých forem života. Pokud tedy na Marsu byly mikroorganismy, tak v kráteru Gale by se jim jistě dařilo. Podrobněji jsme se objevu věnovali v tomto článku.

Kromě toho nám vozítko přineslo mnoho menších objevů, které sice možná nejsou tolik přelomové, ale s jejich pomocí můžeme lépe složit mozaiku toho, jak to na Marsu chodí.

– Pravidelná měření radiace během přeletové fáze a následně i při pobytu na povrchu nám ukazují, jak budeme muset zabezpečit kosmické lodě a skafandry pro posádku, až se jednou, za pár desítek let, vydáme na Rudou planetu s pilotovanou misí. Více info o tom, jak Curiosity měří radiaci najdete v našem starším článku.

– Curiosity porovnává koncentrace těžkých a lehkých izotopů jednotlivých prvků v atmosféře. Díky tomuto měření se podařilo prokázat, že raná atmosféra planety byla obrána o velké množství lehkých částic.

– Chemické rozbory složení atmosféry odhalilo, že se zde vyskytuje jen velmi malé, pokud vůbec nějaké, množství metanu. Jednou z možností, jak tento plyn vzniká je jeho produkce mikroorganismy. Prakticky neměřitelné koncentrace metanu jsou tedy poměrně výrazným důkazem, že je okolí kráteru Gale mrtvé.

– Curiosity se snaží odhalovat stáří hornin a s přihlédnutím k množství radiace stanovit, kdy tudy mohla protékat voda a jak rychle se v tomto prostředí mohou rozkládat organické složky.

Vrtání do kamene v lokalitě Windjana

Vrtání do kamene v lokalitě Windjana
Zdroj: http://s1.ibtimes.com/

– Okolo 600. marťanského dne (tzv. solu) pobývalo vozítko v oblasti Windjana, kde kromě jiného provedlo odběr vzorků pomocí vrtačky. Zajímavé je, že v tomto materiálu je více magnetitu, než se čekalo. Minulé odběry tolik magnetitu neobsahovaly.

Jak říká David Blake, který se věnuje analýzám z palubního přístroje CheMin: „Klíčovou otázkou je, zda se tento magnetit do okolního materiálu, kterým je basalt, dostal už při vzniku horniny, nebo zda sem byl dodatečně dopraven například tekoucí vodou.“ Odpověď na tuto otázku nám přinese další střípek poznání do celé mozaiky dřívější obyvatelnosti Marsu.

Dosavadní průzkum ukázal, že naposledy odebraný vzorek obsahuje mnohem pestřejší směs minerálů. Ve vzorku z lokality Windjana je kromě zvýšeného množství magnetitu také neočekávaně vysoké množství ortoklasu- draselného živce s chemickým vzorcem KAlSi3O8. Tento minerál se sice v zemské kůře objevuje poměrně často, ale zatím nikdy se jej nepodařilo detekovat na Marsu.

okud by se naplnil původní plán, se kterým se vozítko stavělo, tak nyní, po marťanském roce služby měla skončit primární mise. Naštěstí ale již krátce po přistání došlo k jejímu prodloužení, takže se nemusíme bát, že by vozítko, které ujelo už 8 kilometrů, mělo svou misi ukončit. Curiosity v posledních týdnech míří směrem k lokalitě Murray Buttes, což je místo, kde začne ta pravá zábava – jedná se totiž o nástupní plochu pro stoupání na horu Mount Sharp.

Mapa s vyznačenou trasou vozítka Curiosity - červeně již ujetá trasa, bíle plánovaná část.

Mapa s vyznačenou trasou vozítka Curiosity – červeně již ujetá trasa, bíle plánovaná část.
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
http://www.kosmo.cz/

Zdroje obrázků:
http://static.guim.co.uk/…/video/2012/10/14/1350228832501/Mars-Curiosity-rover-test-012.jpg
http://blogs-images.forbes.com/alexknapp/files/2013/02/Hole_On_Mars.jpg
http://s1.ibtimes.com/…/styles/v2_article_large/public/2014/04/27/curiosity-mars-rover.JPG
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia18391_sol663map-small.jpg

Roční mise Curiosity, 2.5 out of 5 based on 11 ratings
Pin It
(Visited 1 315 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (11 votes cast)
(Visited 1 315 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


8 komentářů ke článku “Roční mise Curiosity”

  1. Radoslav Packa napsal:

    Obsluha stále žije podla dňa na Marse ?

    • MaG napsal:

      To je dobrá otázka. Zpočátku tomu tak určitě bylo, ale nyní by to mělo probíhat tak, že tým se jen každý den schází, plánuje povely na další sol a nemusí tedy nutně žít přesně v rytmu vozítka. Nejlépe by bylo si to ověřit, ale toto jsem myslím četl na toto téma už někdy v roce 2012, kde se toto řešilo.

      • Dušan Majer napsal:

        Pokud se nepletu, tak první měsíc nebo dva po přistání pracovali operátoři přesně podle solů – tzn. otáčel se jim pozemský den. Pak ale najeli na běžný denní režim.

  2. MaG napsal:

    Dušane, když jsem kdysi říkal, že některé články bychom měli přebírat i na astro.cz, mám dojem, že by nedocházelo k nechtěnému duplikování. Zase tu jsem asi po dvou dnech a koukám, že jsme zase psali o tomtéž a dokonce vycházeli ze stejného článku. Výjimečně jsem to taky částečně překládal, ale zčásti psal podle sebe, tak to zase úplně stejný není, ale musím se asi smířit s tím, že když nás oba něco zaujme, že o tom, byť trochu jinak, bude psáno zde i na astru… Doufám, že to čtenářům vadit nebude. Už si připadám, že to vypadá jak kdybych od tebe kopíroval 😉

    • Dušan Majer napsal:

      Ahoj,
      témata našeho zájmu se zkrátka překrývají. Je proto logické, že se občas „střetneme“ na jednom tématu.
      Dokud ale nemáš dojem, že kopíruju já Tebe, tak je to v pohodě. 😀

      • MaG napsal:

        Tak to buď v klidu, to by mě ani nenapadalo 🙂 Já to psal včera večer, jak koukám, ty taky někdy v noci 🙂 Jinak jsem zavzpomínal na naše společné začátky a dal do článku odkaz na ten pěkný seriál o Curiosity co tu vycházel.

  3. peter napsal:

    „Space, the final frontier. These are the voyages of the rover Curiosity. Its five-year mission: to explore strange new worlds, to seek out new life and new civilizations, to boldly go where no man has gone before.“

Zanechte komentář