Místo k asteroidu rovnou k Marsu?

Do prvního letu lodi Orion s lidskou posádkou na palubě pořád zbývá více než sedm let. To je dost dlouhá doba na to, aby se zvažovaly různé alternativní možnosti. Aktuálně by totiž posádka měla vyrazit k asteroidu, který by předtím k Měsíci dopravila bezpilotní sonda. Část odborníků ale přišla s mnohem ambicióznějším návrhem. Loď Orion by neměla letět k asteroidu, ale rovnou do meziplanetárního prostoru. A co více – provedla by hned dva průlety kolem cizích planet.

Možná si ještě pamatujete, jak jsme na našem blogu o projektu Inspiration Mars, za kterým stál první kosmický turista a podnikatel Dennis Tito. Jeho cílem bylo vyslat v roce 2018 k Rudé planetě. Nešlo by o vstup na jeho oběžnou dráhu. Jen o průlet v těsné blízkosti následovaný návratem k Zemi. Měsíce utíkaly a Tito se nedohodl se společností SpaceX na využití jejich lodi Dragon a rakety Falcon Heavy.

Proč chodit ke kováříčkovi, když můžete rovnou ke kováři, řekl si asi Tito a kontaktoval NASA. Přišlo proto slyšení před americkým Kongresem. Navrhovaný plán vypadá až nebezpečně jednoduše. Místo doposud plánovaného letu k zachycenému asteroidu by měla posádka lodi Orion v roce 2021 vyrazit na 580 dní dlouhou cestu vesmírem. Startovalo by se 22. prosince 2021 a nejprve by loď zamířila k Venuši. Kolem ní by loď proletěla 4. dubna 2022. Průlet by loď namířil k Marsu. jeho průlet by přišel 12. října téhož roku. Loď by pak nabrala směr zpátky k Zemi, kde by přistála 27. června 2023. Přiložené video ukazuje celou plánovanou trasu.

Pojďme se teď na celý plán podívat trochu objektivně. Nově navrhovaný plán má výhodu v tom, že sází na maximální bezpečnost. Vše je řešeno trajektorií volného návratu. Jinými slovy – Orion nebude závislý na korekčních manévrech, bez kterých se nebude moci vrátit zpátky. O návrat na Zemi se postarají pánové Newton a Kepler. Podobná mise by navíc dozajista byla pro veřejnost mnohem atraktivnější než let k zachycenému asteroidu. Vždyť při téhle misi by se lidé poprvé v historii podívali nejen k dlouho plánovanému Marsu, ale dokonce i k Venuši.

Plánovaná sestava u Venuše

Plánovaná sestava u Venuše
Zdroj: https://dl.dropboxusercontent.com

Tenhle plán ale má i svá negativa. Pokud se mezi prvním startem Orionu (rok 2017) neuskuteční žádná další mise, bude se v roce 2021 jednat o první pilotovaný let této lodi. Poslat novou loď na více než rok a půl do meziplanetárního prostoru je, upřímně řečeno, dost velký risk. S vodou, kyslíkem ani potravinami by problém být neměl, otázka visí nad radiačním štítem, který bude především u Venuše hodně důležitý.

Problémem bude možná horní stupeň nosiče

Problémem bude možná horní stupeň nosiče
Zdroj: https://dl.dropboxusercontent.com

Otázkou zůstává, zda bude v roce 2021 k dispozici dostatečně výkonný horní stupeň pro SLS. Aktuálně plánovaný stupeň iCPS by totiž na let k zachycenému asteroidu stačil, ale pro meziplanetární let už zřejmě nikoliv. Vědecké porovnání obou návrhů také hovoří jasně pro let k asteroidu. Z vědeckého hlediska nám průlet kolem dvou planet mnoho nedá – zkoumání vzorků odebraných z povrchu asteroidů naopak může mít ve vědecké branži cenu zlata.

Zastánce tradičního modelu je třeba administrátor NASA, Charlie Bolden, který tvrdí, že průlet kolem Venuše a Marsu není vědecky zajímavý. Naopak předsedou Výboru pro vědu, vesmír a technologie Kongresu USA Lamar Smith, tvrdí, že se vědecký přínos vzorků odebraných z asteroidu až příliš přeceňuje. Toto tvrzení ale můžeme považovat za účelové.

Co nám tedy vychází? Nový návrh by mohl posloužit jako záložní varianta. Pro let k asteroidu je potřeba postavit speciální kosmickou sondu vybavenou dosud nepoužitými systémy. Její stavba bude jistě drahá a i přesto, že to v současné době vypadá, že finance jsou zajištěné, v dalších letech se může situace změnit. Termínový plán pro stavbu sondy je nastavený poměrně přísně. Stačí trochu větší odklad a projekt se dostane do skluzu, který už nemusí dohnat. Nový návrh by naopak potřeboval menší náklady a mohl by tedy posloužit jako rezerva pro případ, že by se původní plán dostal do technických či finančních potíží. Stačilo by vyřešit „jen“ radiační ochranu a výkonnější horní stupeň.

Zdroje informací:
http://www.inspirationmars.org/
http://www.nasaspaceflight.com/
http://science.house.gov/

Zdroje obrázků:
https://dl.dropboxusercontent.com/sh/mbuoz7vgrhk3vnt/FrJuSKSNWz/iMarsV4_Mars_2k.jpg
https://dl.dropboxusercontent.com/sh/mbuoz7vgrhk3vnt/mwMFP8MUeG/iMarsV4_V_SwingBy_2k.jpg
https://dl.dropboxusercontent.com/sh/mbuoz7vgrhk3vnt/A6urrgUs7G/iMarsV4_UpperStage_2k.jpg

Místo k asteroidu rovnou k Marsu?, 2.5 out of 5 based on 20 ratings
Pin It
(Visited 1 827 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (20 votes cast)
(Visited 1 827 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


4 komentáře ke článku “Místo k asteroidu rovnou k Marsu?”

  1. Honza napsal:

    Díky za článek.
    Vědecký přínos výzkumu jediného asteroidu pomocí „topgun“ pilotů v neohrabaných skafandrech je minimální. Navíc je klidně možné, že do té doby pošlou čínani nebo indové k nějakému asteroidu (nebo i více) půltunovou vrtačku doplněnou pár přístrojema na analýzu vzorků. A bude po celé legraci.

    Riskantní průlet kolem Marsu a Venuše bez byť teoretické možnosti tam přistát je ovšem ještě větší blabla…

    Mít k dispozici raketu, která je schopná odvézt na Měsíc 10 tun jako má mít první verze SLS, poslal bych tam hned obytný modul, zásoby a pořádnou Měsíční buginu kombinovanou s bagrem. A nakonec i ty „hrdiny“. Hned bych měl legitimní důvod tam párkrát ročně posílat zásoby a posádku na vystřídání. A celou tu zajetou a odzkoušenou technologii pak klidně poslat na Mars, dokonce s určitou nadějí na úspěch.

    • Vašek napsal:

      Mám taky komentář
      je sice pravda, že přistání na asteroidu je celkem užitečné z pohledu budoucí nutnosti těžit suroviny právě ve vesmíru, ale předpokládám, že technologie pokročí natolik, že to zvládnou plně automatizované vrtné/těžební soustavy. Nicméně plně s tebou souhlasím, že využití SLS pro stavbu první kolonie na Měsíci si o to přímo říká. Navíc v dalších verzích by mohla ,,dovézt,, na Měsíc až 38 tun, a to už je sakra náklad, kdy s využitím lehkých kompozitů, případně dovozem velké 3D tiskárny na stavbu modulů přímo z Měsíčního prachu by se dalo vystavět už pěkné Měsíční městečko. Je škoda, že NASA zdá se tápe a ještě větší škoda by bylo, kdyby SLS dopadl jak Saturn V. No a dejme tomu po dalších 15-20 letech by zúročené zkušenosti mohly posloužit k cestě na Mars. ,,Pouhý oblet,, Venuše a Marsu pro PR články je asi momentálně vyhazování peněz, nicméně bez podpory věřejnosti nebude ani Měsíc ani Mars….všechno má více úhlů pohledu…

    • Radek H napsal:

      souhlasím , takovouto cestu kolem venuše a marsu muže udělat kdejaká sonda ale mít měsíční základnu je už pořádný krok ke kolonizaci vesmíru , navíc si myslím že by se pobyt na měsíci dal využít i ke spoustě výzkumům při nízké gravitaci.¨
      Dále na měsíc je to defakto kousek a nebyl by v uvozovkách zas tak velký problém poskytnout členům posádky pomoc nebo je v nutnosti ztáhnout zpátky na zem.

  2. roman hronza napsal:

    Já bych za tím viděl lobbing firmy Boeing (respektive ULA). Upřímně bych raději viděl tyto peníze ve vývoji vícenásobně použitelných raket i lodí při dopravě na LEO.

Zanechte komentář