Co čeká NASA v dalších letech?

Fanoušci kosmonautiky už tuhle situaci berou jako tradiční rituál – vždycky na začátku roku přijde Bílý dům s návrhem amerického rozpočtu, který se týká všech státních agentur, NASA nevyjímaje. Ohledně návrhu se vždy hodně diskutuje, vydávají se tiskové zprávy, točí působivá videa a tak dále. Samotný návrh rozpočtu ještě neznamená automaticky jeho schválení, které přichází na program dne až za několik měsíců. Přesto je to právě návrh, který v mnoha ohledech rozhoduje o dalším směřování americké kosmonautiky. Dnešní článek se proto věnuje návrhu rozpočtu na fiskální rok 2015 a důslednějším rozborům toho, co s sebou přinese.

Hned na začátek je potřeba zmínit, že fiskální rok 2015 začíná již letos prvního října. Návrh předkládá agentuře NASA 17,46 miliardy amerických dolarů, což je zhruba jen o jedno procento méně než vloni, takže můžeme hovořit o setrvalém stavu. Potěšující je, že návrh rozpočtu nepřináší žádné neočekávatelné změny, které by prudce otočily směřování agentury. Nečeká nás tedy žádná revoluce, spíše se můžeme těšit na evoluci.

Věda – 4,972 miliard USD
V tomto oboru není nic překvapivého. Navržené finance jsou dostatečné pro všechny v dalších letech plánované mise. Nemusíme se tedy bát o Dalekohled Jamese Webba (start 2018), Solar Probe plus (start 2018), InSight (start 2016), Rover 2020 (start 2020), nebo OSIRIS-REx (start 2016). Ve všech případech se jedná o vědecky velmi cenné mise, které by se měly ve svých oborech stát vlajkovými loděmi. Velmi zajímavá je i informace o přidělení 15 milionů dolarů. Tato nepříliš velká částka totiž půjde na předběžný průzkum proveditelnosti nepilotované mise k Jupiterově měsíci Europa. Zatím nejsou k dispozici žádné bližší informace, dá se očekávat, že nepůjde o lander, ačkoliv by si to asi všichni fanoušci kosmonautiky přáli. Pravděpodobnější je, že NASA opráší projekt Europa Clipper. Tato sonda by nekroužila kolem Europy, ale kolem Jupiteru. Oběžná dráha by ale byla stanovená tak, že by sonda opakovaně prolétávala v blízkosti ledového měsíce. Termín vypuštění by mohl přijít polovině dvacátých let. NASA jistě včas zveřejní bližší informace, o kterých Vás stejně jako o všech ostatních výše zmíněných projektech, budeme rádi informovat.

Předpokládaná podoba dalekohledu WFIRST/AFTA

Předpokládaná podoba dalekohledu WFIRST/AFTA
Zdroj: Předpokládaná podoba dalekohledu WFIRST/AFTA
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/

Ve fiskálním roce 2015 by zároveň měl být dokončený předběžný návrh pro infračervený teleskop WFIRST/AFTA, který by mohl kromě jiného hledat exoplanety. Základem celé konstrukce bude tělo velmi podobné Hubbleovu kosmickému teleskopu. NASA totiž před dvěma lety dostala od Národního průzkumného úřadu NRO dvojici satelitů třídy KeyHole-11 (Kennan), které jsou velmi podobné právě HST. Jednalo se samozřejmě jen o hrubou konstrukci bez vědeckých přístrojů. Návrh rozpočtu počítá s tím, že v roce 2015 bude dokončený vývoj detektorů a koronografu.

Jenže nikdy není nic jen růžové.Každý návrh rozpočtu si s sebou nese i nějakou nepříjemnost. V tomto případě se jedná o letoun SOFIA, společné dílo americké NASA a německé DLR. Toto letadlo je speciálně přestavěné tak, aby mohlo provádět měření v infračerveném spektru. Pokud se na jeho provoz nepodaří sehnat peníze odjinud, bude to znamenat jeho uzemnění.

Pilotovaná kosmonautika – 7,881 miliard USD
Do této kategorie spadají dvě menší skupiny – průzkum (exploration), který má mít přiděleno 3,976 mil USD a práce ve vesmíru (Space Operations), na který půjde 3,905 mil USD. Peníze mají jít na zajištění ISS tak, aby mohla fungovat do roku 2024. Jde především o zajištění dostatečného počtu zásobovacích letů. Ruku v ruce s tím jde i program CCDev, tedy doprava posádek na stanici v americké lodi od roku 2017. 850 milionů dolarů (s možným navýšením o 250 milionů) zajistí, že ve hře zůstanou dva kandidáti. Momentálně je ve hře SpaceX s lodí DragonRider, Boeing s lodí CST-100 a SNC s lodí Dream Chaser. Snížení počtu účastníků na dva se očekává v průběhu letošního srpna a NASA upozorňuje, že do té doby se nebude k tomuto programu vyjadřovat.

Vizualizace ukazující kosmonauta při výstupu do volného kosmu, kterak se přesouvá k zachycenému asteroidu.

Vizualizace ukazující kosmonauta při výstupu do volného kosmu, kterak se přesouvá k zachycenému asteroidu.
Zdroj: http://spacecoalition.com/

Navrhované finance zajistí i dostatečný rozvoj rakety SLS  a s ní související lodi Orion. NASA by měla pracovat nejen na systémech zajištění života mimo nízkou oběžnou dráhu Země, habitation modulech, ale i na skafandrech. Včetně těch, které se budou používat pro výstupy do volného kosmu u zachyceného asteroidu (více na dalších řádcích). Mimo ochranný deštník van Allenových pásů totiž na astronauty čeká mnohem tvrdší prostředí, než jaké zažívají dnes na ISS. Zlepšit se má i systém navigace a komunikace ve vesmíru.

Vesmírné technologie – 706 milionů USD
Velká část těchto financí má jít na vývoj výkonného elektrického pohonu, který bude čerpat energii ze solárních panelů. Tento systém má umožnit přesouvat satelity na oběžné dráze a kromě jiného se má použít i na misi ARM (Asteroid Redirect Mission). Ta počítá s vysláním nepilotované sondy k blízkozemnímu asteroidu, který by byl přetažený na oběžnou dráhu Měsíce. Tady by se k němu vydala lidská posádka v lodi Orion. Zřejmě v rámci mise EM-2, která má startovat roku 2021.

Nafukovací tepelný štít IRVE

Nafukovací tepelný štít IRVE
Zdroj: http://i.space.com/

Další technologický vývoj se má odvíjet hlavně v oblasti přesných atomových hodin ve vesmíru pro přesnější navigaci, nebo v oblasti nových paliv. NASA by měla pokračovat v hledání výkonných palivových směsí, které by byly alternativou k jedovatým látkám na bázi hydrazinu. Stejně tak má dostat zelenou i technologický rozvoj solárních plachetnic, nebo nafukovacích tepelných štítů. Ty by se měly testovat v hypersonických rychlostech (nad 10násobkem rychlosti zvuku). Díky nim a novým padákům by mělo být jednou možné posílat na Mars těžší náklady.

Výzkum v oboru letectví – 551 milionů USD
NASA samozřejmě nezkoumá jen vesmír, ale i letouny, které se pohybují v pozemské atmosféře. Agentura by podle návrhu měla pracovat na bezpečnějších technologiích s menším dopadem na životní prostředí. Nesmí zapomínat ani na rozvoj výzkumných týmů, které spolupracují v rámci amerického aviatického průmyslu.

Zbývající dvě kategorie, které jsme ještě nezmínili jsou vzdělání – 89 milionů USD a meziagenturní spolupráce – 3,225 miliard USD. Takový je tedy návrh rozpočtu, se kterým by měla NASA hospodařit v příštím roce. Jak zaznělo již na začátku – návrh nepřináší žádnou revoluční změnu, což je jistě dobře. Kosmonautika potřebuje dlouhodobější a především stabilní plány. Na závěr článku ještě přidám video, které rekapituluje všechny výše uvedené plány.

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
http://www.kosmonaut.cz/
http://www.ctvnews.ca/

Zdroje obrázků:
http://i.space.com/images/i/000/037/352/i02/nasa-2015-budget-proposal.jpg?1393957928
http://upload.wikimedia.org/…Astrophysics_Focused_Telescope_Assets%29.jpg
http://spacecoalition.com/wp-content/uploads/2013/09/ARM-concept.png
http://i.space.com/…/i02/irve-3-inflatable-heat-shield-poster.jpg?1342527129

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

2 komentářů ke článku “Co čeká NASA v dalších letech?”

  1. Petr napsal:

    V první chvíli mi to připadalo, že si autor spletl oddělovač „,“ za „.“.
    Pak ale vyplynulo, že má zmatek ve zkratkách
    mil … milion
    mld … miliarda
    podle mě a jazykovědců
    http://prirucka.ujc.cas.cz/en/?id=780
    a pak jsou ty problémy s plánováním … 🙂

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.