Kosmotýdeník 74. díl (10.2. – 16.2.2014)

Týden se s týdnem sešel a jak už tradice vyžaduje, je tu další vydání nedělního kosmotýdeníku. Tentokrát se podíváme na tři velké zprávy z oblasti kosmonautiky. První se bude zaobírat problémy a nadějemi čínského lunárního vozítka Yutu a jeho landeru Chang’e 3. Další zpráva nás zavede na Mars a rekord a výzvy, které tam překonává vozítko Curiosity. Třetí zpráva se bude týkat úspěšného startu Protonu. I tento kosmotýdeník uzavřeme krátkým přehledem o dalších zprávách, které v kosmonautice přinesl tento týden. Přejeme hezkou neděli a příjemné čtení.

Králík skáče dál

Vozítko Yutu z přistávací platformy Chang'e 3

Vozítko Yutu z přistávací platformy Chang’e 3
Zdroj: http://media1.s-nbcnews.com/

Poněkud nadnesený nadpis první novinky může trochu mást. Samozřejmě, že jde o čínské lunární vozítko Yutu, které se i přes obavy jeho operátorů probudilo k životu. Ovšem, že by mu bylo do skoku… Měsíční noci jsou opravdu nepříjemné, a když se nějaký přístroj není schopen na ně dostatečně připravit, musí za to nést následky.

Měsíc je hodně nepříhodné místo pro fungování jakéhokoli přístroje s elektronikou. Toto těleso se dokonce může pyšnit nejnižší naměřenou teplotou ve sluneční soustavě, kterou v roce 2009 naměřila LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter ), která zaznamenala ve stále zastíněném kráteru na jižním pólu teplotu -230°C, což je jen o 43°C více, než je hodnota absolutní nuly. Běžné měsíční teploty však klesají průměrně „jen“ k -180°C, za to však tato teplota vydrží poměrně dlouho. Během měsíční noci, která trvá necelé dva týdny, je jakýkoli přístroj vystaven právě takto nízkým teplotám. Během měsíčního dne, který taktéž trvá necelé dva týdny, pak zase teploty stoupají až ke stům stupňům celsia.

Hlavním problémem je tedy přežití během chladné noci a během měsíčního poledne, kdy teploty stoupají pro změnu nejvýš. Vozítku Yutu se na to připravuje tak, že zaklopí své panely a přístrojový stožár, čímž sníží buďto plochu přijímající teplo, nebo naopak chrání své přístroje a sluneční panely před mrazem. K tomu, aby během noci nedošlo i tak k naprostému zmrznutí a nevratnému poškození elektroniky je vozítko vybaveno plutoniovými termonukleárními generátory, které během noci produkují dostatečné množství tepla, aby elektronika zůstala nepoškozena.

Yutu a Change-3

Yutu a Change-3
Zdroj: http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/

A to byl problém, který postihl vozítko před poslední měsíční nocí. Fotografie a přístroje totiž ukázaly, že neznámá mechanická závada zapříčinila, že se jeden ze solárních panelů nezaklopil, čímž vozítko zůstalo nechráněno před mrazivým chladem a mnozí očekávali, že se již neozve. Avšak dva dni po plánovaném probuzení a už takřka jistém pohřbu se vozítko ozvalo. I z části nechráněno přečkalo měsíční noc. Otázkou však zůstává, zda bude schopno nějakého vědeckého průzkumu a jak mráz poškodil celé jeho systémy. To se dozvíme v následujících dnech.

Zatímco vozítko se potýká s velkými problémy. Zdá se, že přistávací platformě, na které sem připutovalo a nese jméno Chang’e 3, se daří nepříznivé měsíční podmínky zvládat dobře. Krom nefunkční hlavní panoramatické kamery, která nepřežila již první měsíční noc, se však plošině daří fungovat bez obtíží. Plošina je vybavena vlastní sadou vědeckých přístrojů, kterými je třeba ultrafialový teleskop, který jako první provádí dlouhodobé astronomické pozorování z povrchu Měsíce.

Vozítko Yutu

Vozítko Yutu
Zdroj: http://farm4.staticflickr.com/

Curiosity překonalo pátý kilometr

Ujetá a plánovaná trasa roveru Curiosity

Ujetá a plánovaná trasa roveru Curiosity
Zdroj: http://planetary.s3.amazonaws.com/

V minulém kosmotýdeníku jsme společně mohli sledovat, jak Curiosity úspěšně překonalo písečnou dunu Dingo Gap a úspěšně zamířilo k další cestě. Avšak i tento týden pokořilo vozítko další ze zajímavých výzev, tentokrát to byla výzva vzdálenostní a vozítko úspěšně překonalo hranici pěti najetých kilometrů.  Nicméně pět kilometrů je jen začátek cesty tohoto vozítka. Už nyní má naplánovanou dlouhou trasu, která vede k okraji kráteru Gale a kterou vám ukazuje mapa, po levé straně textu. U hrany kráteru Gale bude zkoumat postupující geologické vrstvy, které zde jsou odhaleny a vozítko tak může „číst“ historii utváření Marsu.

Curiosity mezitím pomalu vyjelo za oblast duny, kde se kvůli jejímu překonání trochu zdrželo a již nyní začaly přicházet fotografie, kde můžeme vidět, jak to vypadá za dunou a protože to skutečně stojí za zhlédnutí, tak vám jich několik přidám.

29. ledna Curisosity pořídilo snímek Země a Měsíce, jehož fotografii vidíte níže. Snímek byl pořízen asi devadesát minut po západu slunce. Země je teď nejjasnějším objektem na Marsovské obloze a společně sní je vidět i Měsíc. Běžný pozorovatel, kdyby stál na povrchu, by prý viděl, jak Zemi, tak Měsíc, jako hvězdy rozdílné svítivosti.

Země a Měsíc vyfocené z Marsu

Země a Měsíc vyfocené z Marsu
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Oblast za dunou Dingo Gap, pojmenovaná Moonlight Valley

Oblast za dunou Dingo Gap, pojmenovaná Moonlight Valley
Zdroj: https://lh4.googleusercontent.com/

Sol 540 a kameny v oblasti Moonlight Valley

Sol 540 a kameny v oblasti Moonlight Valley
Zdroj: https://lh3.googleusercontent.com/

Proton vyslal turecký satelit.

Start Protonu s tureckým satelitem Türksat-4A

Start Protonu s tureckým satelitem Türksat-4A
Zdroj: http://mms.businesswire.com/

11. února v 1:30 SEČ byl na startovací rampu komplexu 81 vyvezen Proton-M s horním stupněm Briz-M. Poté se rozběhly přípravy, které vyvrcholily úspěšným startem 14. února v 22:09 SEČ.

Do vesmíru doručil tureckou telekomunikační družici Türksat-4A. Satelit se usadil na GEO 42°východně. Po dobu své 15-ti leté plánované životnosti bude zprostředkovávat komunikační služby pro Evropu, střední Východ, centrální Asii a Afriku. Spolu se svým dvojčetem Türksat-4B, který má být vynesen také letos, je postavila Mitsubishi Electric na platformě DS2000 za 571 milionů dolarů. Hmotnost satelitu je 3800 kg. Občas problematický druhý stupeň Briz-M tentokrát pracoval bez obtíží a spěšně dokončil všech pět plánovaných zážehů, které satelit dopravily na správnou oběžnou dráhu.

Kosmické mini-zprávy

Sonda SDO nám zaslala velice zajímavý obrázek našeho Slunce, kde kombinuje tři vlnové délky (94, 335 a 193 angströmů). Je na něm krásně vidět rovníkové víření atmosféry a sluneční skvrny.

 

Slunce od SDO

Slunce od SDO
Zdroj: https://fbcdn-sphotos-f-a.akamaihd.net/

Na našem fóru přibyly velice zajímavé příspěvky, které mluví o aktuální činnosti a objevech dalekohledu Planck a evropské chlouby Gaia. Naleznete je zde a zde a stojí rozhodně za přečtení.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
http://chandra.harvard.edu/
http://forum.kosmonautix.cz/

Zdroje obrázků:
http://www.americaspace.com/wp-content/uploads/2014/02/ready-for-fueling.jpg
http://media1.s-nbcnews.com/i/newscms/2014_04/130516/140121-coslog-yutu2_caaab3b33ad488e116cef77640b28670.jpg
http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/wp-content/uploads/2014/02/Yutu-and-Change-3.png
http://farm4.staticflickr.com/3762/12500539513_72d4a037d8_o.jpg
http://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/4-mars/2014/dtm_coverage_curiosity_field_site_20140203_f537.jpg
http://spaceflightnow.com/mars/msl/140213earth/earth_large.jpg
http://mms.businesswire.com/media/20140215005006/en/403390/5/official-turksat-4a-launch-photo-cropped.jpg
https://lh4.googleusercontent.com/-IylicqpZrh4/Uv-MieS3kxI/AAAAAAAAA2M/IFM7k5tgLNY/s2800/0540MR-Moonlight-Valley.jpg
https://lh3.googleusercontent.com/-VZb-Fi9hb0s/Uv5vWy9NEaI/AAAAAAAAA1w/77juA-Zsago/s0/0540MR-P11.jpg
https://fbcdn-sphotos-f-a.akamaihd.net/hphotos-ak-ash3/t1/1012559_625538080826752_1442232240_n.jpg

Kosmotýdeník 74. díl (10.2. – 16.2.2014), 2.5 out of 5 based on 11 ratings
Pin It
(Visited 697 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (11 votes cast)
(Visited 697 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


Jeden komentář ke článku “Kosmotýdeník 74. díl (10.2. – 16.2.2014)”

  1. Thelvyn napsal:

    „teplotu -230°C, což je jen o 33°C více, než je hodnota absolutní nuly.“
    hmm absolutna nula je -263°C ?

Zanechte komentář