Archiv měsíce Únor, 2014

Gravitační čočkování může vyřešit záhadu rozporných měření sondy Planck

Velmi krátce po velkém třesku se existující časoprostor tvořený extrémně hustým a horkým plazmatem vzdouval a třepotal v rytmu kvantových fluktuací. Miliardy let poté daly tyto nepatrné zárodky nehomogenity vzniknout obřím galaktickým kupám čítajícím na stovky či tisíce galaxií, které jsou k sobě vázány mocnou silou té nejslabší ze všech sil – gravitací. Ale po loňských měřeních detektoru Planck přišlo řádné rozčarování. Výsledky měření se neshodovaly s teoretickou předpovědí založenou na prvotních kvantových fluktuacích. Vypadá to, že ve vesmíru chybí až 40 % galaktických kup, jež by tam podle teorie měly být. Někteří teoretičtí fyzici navrhovali pozměnit standardní model kosmologie, aby byly nesrovnalosti vysvětleny. Ale možná to nebude třeba – sladění obou veličin je možná už na dohled. A mohlo by se ukrývat v přesnějším měření hmotností galaktických klastrů.

Meteorologický satelit čeká na vypuštění

Kosmonautika se pochopitelně nevěnuje pouze zkoumání vzdáleného vesmíru, nebo planet Sluneční soustavy pomocí dalekohledů, družic a vozítek. Neméně důležitou součástí je i studium naší rodné Země. Pro širokou veřejnost jsou tu služby jako navigační systémy, přenos televizního signálu a také předpověď počasí. Ta se po zavedení meteorologických družic výrazně zpřesnila a odborníci tak mohou s větší přesností předvídat vývoj počasí včetně jeho extrémních projevů. Technologie se stále vylepšují a přichází dokonalejší přístroje – Dnes se do vesmíru podívá meteodružice se zkratkou GPM, která opět zpřesní získávané údaje.

Rychlost na oběžné dráze – snadno a přehledně

Kosmonautika je krásný obor, to my všichni, kdo se o ni zajímáme, dobře víme. Jenže nalijme si čistého vína – dříve nebo později nás láska k tomuto oboru zavede do fáze, která se velmi přibližuje matematice. Není se co divit – kosmonautika je exaktní věda plná výpočtů a úplně se jim vyhnout nemůžeme. Jenže jak se v těch vzorečcích orientovat? Matematika není obor, který by milovala většina populace, sám jsem toho zářným příkladem. Přesto si ukážeme, že matematika v kosmonautice nemusí být vůbec složitá a nepochopitelná. Náš nepravidelný seriál je zaměřený především na ty, kdo si nejsou v matematice příliš jistí a proto budeme všechno vysvětlovat názorně.

Vesmírné osudy 43. díl – Valentina Těreškovová

Vesmírné závody mezi Spojenými státy a Sovětským svazem byly jako každé jiné závody. Šlo především o to trumfnout protivníka a tolik neřešit vše okolo. Když už měl Sovětský svaz na svém kontě první družici, prvního kosmonauta, první průlet sondy kolem Měsíce i navedení umělého tělesa na jeho oběžnou dráhu, tak na řadě byla také první žena, která se vydá do vesmíru. Zatímco američtí astronauti neměli v rámci programu Mercury ve svých řadách žádné ženy, tak Sověti chtěli ukázat, že oni se nebojí ani takového kroku a že sovětské ženy jsou schopnější, než ty americké. Navíc, vyvrcholení programu Vostok chtělo nějaké prvenství, ty měl Nikita Chruščov velice rád. Příběh první kosmonautky v sobě skrývá mnoho neuvěřitelného, ukazuje dobu a intence, ve kterých probíhal závod o dobývání vesmíru v těch nejjasnějších barvách.

Valerij Nikolajevič Kubasov (1935- 2014)

V. N. Kubasov

Minulý týden ve středu proběhla světem kosmonautiky velmi smutná zpráva: ve věku 79 let odešel Valerij Nikolajevič Kubasov, muž, který zažil „zlaté časy“ sovětské kosmonautiky a měl na nich svůj nezanedbatelný podíl. Trojnásobný kosmonaut, účastník jednoho z prvních skupinových letů, dvou mezinárodních misí, ale také šťastlivec, který, aniž to v daný moment tušil, utekl „zubaté“ z rozpřažené náruče. Valerij Nikolajevič patřil do první skupiny civilních kosmonautů, přicházejících z Koroljovovy kanceláře OKB-1 do kádru kosmonautů, který byl dosud výsostnou doménou vojáků, a tak to také mělo zůstat. Alespoň takový pohled měli na věc velitelé a důstojníci v čele s Nikolajem Kamaninem. Jejich nedůvěra byla hmatatelná, ovšem postupem času se přetavila v respekt k tvrdě pracujícím nováčkům. Jedním z nejúspěšnějších inženýrů byl právě Kubasov. Klidný a tichý, celý život byl spíše nenápadným mužem v pozadí, nic to však neubírá na jeho práci.

Kosmotýdeník 75. díl (17.2. – 23.2.2014)

Jako každý týden i tento na vás čeká aktuální souhrn toho nejdůležitějšího, co se událo v kosmonautice za poslední týden. V aktuálním vydání kosmotýdeníku se v prvních dvou velkých zprávách budeme věnovat startu rakety Delta IV a nového satelitu GPS. Druhá zpráva pak ukáže, jaký pokrok se dělá při výrobě a přípravách na misi EFT-1. V konečném souhrnu krátkých zpráv se můžete těšit na novinky z Měsíce, jedno výročí, zprávu z dění z ISS a na konec se podíváme na Slunce. Přeji vám příjemnou neděli a zajímavé čtení.

Hubbleův teleskop měřil pohyby hvězd v Magellanově oblaku

Díky pozorování HST cílenému na našeho trpasličího galaktického souputníka, Velký Magellanův oblak (LMC, PGC 17223), byli poprvé v dějinách astronomie vědci schopni měřit jeho rotační moment pomocí změření drobných rozdílů v pohybech místních hvězd. A opravdu nejde o fádní či nudné zjištění. Výsledky měření poukazují na to, že hvězdy oběhnou centrum Velkého Magellanova oblaku přibližně jednou za 250 milionů let – to je takřka stejná doba, kterou trvá našemu slunečnímu systému, aby jednou oběhl centrum Galaxie.

A opravdu nejde o fádní, či nudné zjiištění. Výsledky měření poukazují na to, že hvězdy oběhnou centrum Velkého Magellanova oblaku přibližně jednou za 250 milionů let – to je takřka stejná doba, která trvá našemu slunečnímu systému aby jednou oběhl centrum naší Galaxie.

Falcon dostane nožičky!

Na to, že na mezinárodní vesmírnou stanici dopravují zásoby soukromé firmy jsme si už tak trochu zvykli. Ještě před deseti lety se to zdálo jako čirá fikce a nyní už se z toho málem stává rutina. Skoro by mohlo hrozit, že by starty raket Falcon přestaly diváky zajímat. Ale SpaceX to očividně nehodlá dopustit a proto v minulých hodinách vypustila do pléna informaci, která zaručeně zvedla tepovou frekvenci všech fandů kosmonautiky. Nebudeme chodit kolem horké kaše – SpaceX chce udělat další výrazný krok ke znovupoužitelnosti svých raket.

SLS musí létat co nejčastěji

Nová americká raketa SLS by mohla nastartovat novou éru kosmonautiky, dopravit lidské posádky dál, než kam se člověk kdy dostal. Mohla by vynášet těžkotonážní družice s ohromným vědeckým přínosem a bez přehánění rozjet další fázi světové kosmonautiky. Prozatím má ale nasmlouvané a pevně dané pouze dva starty, což je na nějakou revoluci proklatě málo. Nyní se ale zdá, že si NASA začíná tuto situaci plně uvědomovat a ledy by se tedy mohly dát konečně do pohybu. Svůj zájem kromě vědců navíc začínají projevovat i soukromé firmy a ani armáda jistě nezůstane pozadu.

Cygnus opustil ISS

Na začátku ledna jsme v našem článku psali o tom, že americké soukromá loď Cygnus měla velkou smůlu na neobvyklé odklady. Obavy a opatrnost byly na místě – Cygnus se vydával na svou první operační misi k ISS. Po startu, který proběhl devátého ledna už šlo všechno podle plánu. O tři dny později už kosmická loď dorazila k Mezinárodní stanici. Michael Hopkins s pomocí Koičiho Wakaty zachytili Cygnus pomocí robotické paže a připojili jej na spodní uzel modulu Harmony. Soukromá loď pobývala na stanici až do včerejšího dne, kdy bylo naplánované její oddělení.