Kosmotýdeník 71. díl (20.1. – 26.1.2014)

Pokud jste se tak jako každou neděli těšili na pravidelný souhrn kosmonautických událostí, které přinesl uplynulý týden, dočkali jste se. přichází tradiční Kosmotýdeník a s ním i tři největší momenty předposledního lednového týdne. Těšit se můžete na informace o probuzení evropské sondy Rosetta, budeme se věnovat i vypuštění nového amerického telekomunikačního satelitu. Nezapomeneme ani na firmu Sierra Nevada Corporation, která způsobila mezi fanoušky kosmonautiky menší rozruch prohlášením o miniraketoplánu Dream Chaser. Aktuální díl zakončíme krásně kulatým výročím vozítka Opportunity, které brázdí povrch Marsu již stěží uvěřitelných deset let.

Rosetta je vzhůru!

Sonda Rosetta

Sonda Rosetta
Zdroj: http://i.dailymail.co.uk/

Dva a půl roku dlouhý spánek sondy Rosetta skončil. Evropský průzkumník musel hibernovat kvůli tomu, že se pohyboval daleko od Slunce, tedy v místech, kde by mu už solární panely nedokázaly dodávat potřebné množství elektrické energie. Nyní se ale Rosetta na své cestě opět přibližuje Slunci a hlavně svému cíli – kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, na jejíž oběžnou dráhu vstoupí v dalších měsících. Bylo tedy potřeba probudit sondu z elektronického spánku a zkontrolovat, zda všechny systémy pracují správně.

Rosetta ze všeho nejdřív zahřála senzory, mapující hvězdné okolí. Ty jsou totiž nezbytné k přesnému určení orientace. Následně sonda zpomalila svou rotaci, do které byla před uspáním uvedena. Pak namířila solární panely ke Slunci. Energie začala nabíjet akumulátory a zbývalo jen odeslat zprávu na Zemi.

Podrobněji jsme se celému probuzení věnovali v tomto článku. První kontrola systémů navíc dopadla příznivě. Na sondě nebyla zjištěná žádná závada. Pokud byste chtěli sledovat, kde se Rosetta nachází, jaká vzdálenost ji dělí od Země, Slunce, či komety, navštivte tento web, kde s pomocí posuvníku nastavíte nejen dnešní den, ale i kteroukoliv chvíli v minulosti a budoucnosti.

Další satelit TDRS úspěšně odstartoval
Ve střední Evropě byla hluboká noc. Z 24. ledna uteklo jen tři a půl hodiny, když se na rampě 41 floridského mysu Canaveral zažehl motor rakety Atlas V. Pod malým aerodynamickým krytem byl uložený telekomunikační satelit určený pro vědecké družice.

Princip fungování systému TDRS

Princip fungování systému TDRS
Zdroj: http://www.ngs.noaa.gov/

Družice TDRS-L váží téměř tři a půl tuny, přičemž téměř polovinu tvoří palivo. Zásobování elektrickou energií během očekávané desetileté mise zajistí solární panely s rozpětím 21 metrů. Úkolem družic TDRS je zajistit komunikaci mezi družicemi na nízké oběžné dráze a pozemními centry. Satelity na nízkých oběžných drahách jsou nad horizontem jen pár minut. Třeba když pozorujete přelety ISS, tak stanice z jednoho konce oblohy na druhý doletí za pár minut. Zajistit neustále komunikaci jen s pomocí pozemních stanic by bylo náročné. Proto už v roce 1983 odstartoval první satelit TDRS. Tyto družice jsou umístěné na geostacionární dráze, takže stále visí nad jedním místem zemského povrchu.

Satelity na nízkých oběžných drahách tedy svá data neposílají přímo na Zemi, ale pošlou je nahoru, na družici TDRS. Ta je okamžitě přepošle na Zemi.Tímto způsobem komunikuje například Mezinárodní vesmírná stanice, Hubbleův vesmírný teleskop, ale i kosmické lodě, které míří ke stanici, nebo celá flotila amerických družic, které zkoumají meteorologii Země.

Jak je to s letem Dream Chaseru?
Ve čtvrtek 23. ledna se internetovým éterem rozšířila zpráva o tom, že v roce 2016 poletí miniraketoplán Dream Chaser poprvé do vesmíru. Odstartuje na raketě Atlas V a po pár obězích přistane na ranveji. Společnost Sierra Nevada Corporation má prý již zakoupený nosič. Zpráva se šířila tak rychle, že nikdo nekontroloval její správnost.

Jak ale poznamenal na svém blogu Tomáš Přibyl, pravda je o trochu méně úžasná. nedošlo totiž k zakoupení, ale pouze rezervaci nosiče. Ostatně je to i logické. Společnost SNC zatím od NASA v rámci projektu CCiCap dostala 212 milionů dolarů, přičemž cena rakety Atlas V (pro misi InSight) je 160 milionů dolarů. Nosič by tedy spolkl značnou část financí celého projektu.

Celá tato událost ukázala dvě věci. V první řadě se opět prokázalo, že efekt tiché pošty stále funguje. Kromě toho je vidět, že společnost SNC se snaží získávat „plusové body“ kde se dá. Ví moc dobře, že v souboji se SpaceX a Boeingem prohrává a proto se snaží dávat najevo, jak moc je aktivní – že se už začíná připravovat na první orbitální let.

Všechno nejlepší na Mars!

Vozítko Opportunity slaví 10. narozeniny na Marsu.

Vozítko Opportunity slaví 10. narozeniny na Marsu.
Zdroj: http://www.unmannedspaceflight.com/

Zdá se to jako technologická pohádka. Vozítko, které mělo fungovat tři měsíce oslavilo v tomto týdnu desáté narozeniny! Opportunity stále brázdí povrch Marsu a zatím se mu (ťuk ťuk ťuk) vyhýbají problémy. Vozítko se právem zařadilo do zlatého fondu kosmických průzkumníků. Od svého přistání 25. ledna 2004 najezdilo už téměř 39 kilometrů a na Zemi poslalo tisíce úžasných fotek. Cestě vozítka i jeho bratříčka Spirit se důkladně věnuje náš seriál Maratónský běh na Marsu od Samuela Slavkovského.

Vědecká data, která z obou vozítek dorazila jsou nedocenitelnou studnicí znalostí, ze které mohou vědci čerpat ještě dlouhé roky. Přejme tedy Opportunity ještě mnoho úspěšných kilometrů, ať se tu můžeme opět za rok sejít u oslavy jedenáctých narozenin.

Zdroje informací:
http://www.esa.int/
http://spaceflightnow.com/
http://www.kosmonaut.cz/
http://spaceflightnow.com/atlas/av043/
http://www.nasa.gov/jpl/mer/mer-news-20140123/index.html

Zdroje obrázků:
http://mnmstatic.net/cache/1f/ff/thumb_medium-2096979.jpg
http://i.dailymail.co.uk/i/pix/2013/12/10/article-2521437-1A023BAE00000578-663_634x420.jpg
http://www.ngs.noaa.gov/PUBS_LIB/Geodesy4Layman/80003036.GIF
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=31984

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


Zanechte komentář