Půlstoletí důkladné vesmírné komunikace

70m radioanténa v Goldstone

Dnes nám už přijde prakticky normální, že komunikujeme s družicemi u Marsu a přijímáme fotky z roverů na povrchu. Nepozastavíme se nad tím, že k nám proudí tuny snímků od miliony kilometrů vzdáleného Saturnu a nebo že dokážeme přijít slaboučký signál i od sond, které opouští Sluneční soustavu! Nic z toho by ale nebylo možné bez amerického systému DSN – trojice obřích antén, které jsou chytře rozmístěné po celém světě, takže zajišťují nepřetržitou obousměrnou komunikaci se všemi vyslanci lidstva – včetně těch nejvzdálenějších.

Celý projekt Deep Space Network začal v padesátých letech jako několik malých antén, které byly součástí Deep Space Intrumentation Facility. O tento systém se původně starala americká armáda, ale 24. prosince 1963 se oficiálně osamostatnil. Ve svých začátcích zajišťovala komunikaci jen se třemi vesmírnými objekty – Mariner 2, IMP-A a Atlas Centaur 2. Postupem času se její záběr stále rozšiřoval. Přes antény proudily třeba signály z Měsíce v rámci mise Apollo. V současné době zajišťuje síť DSMN komunikaci s 33 vesmírnými objekty, mezi kterými nenajdeme jen americké sondy. Služeb tohoto unikátního systému využívají Japonci, Rusové, Evropané a nejnověji také Indové.

Síť Deep Space Network těží z toho, že má tři centra – jedno je v kalifornském Goldstone, druhé 60 km od španělského Madridu v lokalitě Robledo de Chavela a třetí bychom našli 40 km od australské Canberry. Každé z nich je od okolního elektromagnetického smogu odstíněno přirozenou hradbou hor – všechny antény se nachází v přirozených údolích. Pokud se podíváme na mapu, zjistíme, že od sebe jednotlivé body dělí téměř přesně 120°. Díky tomu je možné zajistit neustálou komunikaci s vesmírnými sondami.

Grafické znázornění sítě DSN

Grafické znázornění sítě DSN
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/
Překlad: Autor

Přes DSN komunikuje prakticky každá sonda, která zamíří dál než na oběžnou dráhu Země – od Armstrongových slov o velkém skoku pro lidstvo, přes velice slabý signál z Apolla 13, snímky z roverů na Marsu až po hranice Sluneční soustavy. Byla to právě síť DSN, která přinesla historicky první fotky Marsu ze sondy Mariner 4 v roce 1965. O 11 let později přes ni proudily i snímky Merkuru z Marineru 10.

V roce 1989 měla sonda Voyager 2 proletět kolem Neptunu. NASA proto vylepšila anténu v Goldstone. Snímek pochází z 12. prosince 1987.

V roce 1989 měla sonda Voyager 2 proletět kolem Neptunu. NASA proto vylepšila anténu v Goldstone. Snímek pochází z 12. prosince 1987.
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Dvojčata Voyagerů posílala historické fotky Jupitera, Saturnu, Neptunu i Uranu právě přes DSN. Přes tyto gigantické uši k nám dorazila i známá fotka „The Pale Blue Dot“, ale i informace, že Voyager 1 vstoupil do mezihvězdného prostoru. Přes antény ale neproudí jen fotky. Sbíhají se sem i telemetrická data ze všech družic, které jsou rozptýlené po Sluneční soustavě. Zjišťuje se poloha satelitů i jejich rychlost. Z antén se zároveň i posílají příkazy a do palubních počítačů se nahrávají nové programy.

Každé ze tří stanovišť obsahuje několik antén. Najdeme zde jednu 34 metrovou anténu s vysokým ziskem, jednu 26 metrovou anténu a jednu nebo více Beam waveguide antén (omlouvám se, že jsem nenašel odpovídající český překlad) s průměrem 34 metrů. Canberra má jednu, Madrid dvě a Goldstone dokonce tři tyto antény. Všem pak vévodí masivní talíř s průměrem 70 metrů – takový obr se nachází v každé ze tří lokalit.

Kromě výše zmíněné obousměrné komunikace nesmíme zapomínat ani na to, že antény sítě DSN mají i vědecké úkoly. V radiovém spektru zachytávají vlny odražené třeba od prolétávajících asteroidů. Kromě toho pomáhají zpřesňovat radiovou komunikaci měřením odchylek v šíření signálu a navíc ještě fungují jako obří interferometr.

70metrová anténa sítě DSN umístěná ve Španělsku

70metrová anténa sítě DSN umístěná ve Španělsku
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/

Ať celé síti DSN nedochází dech ani v dalších letech, ať mají její zaměstnanci pořád hodně objektů, se kterými mohou komunikovat – to je přání snad všech fanoušků kosmonautiky. Zkrátka – hodně úspěchů do další padesátky!

P.S. všem chci vřele doporučit subdoménu na webu JPL, která se věnuje právě padesátému výročí DSN. Najdete zde velké množství krásných fotek a soposutu zajímavých informací.

Zdroje informací:
http://www.jpl.nasa.gov/
http://www.jpl.nasa.gov/
http://www.nasa.gov/
http://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
http://upload.wikimedia.org/…/Goldstone_DSN_antenna.jpg/974px-Goldstone_DSN_antenna.jpg
http://upload.wikimedia.org/…/2000px-DSNantenna.svg.png
http://www.nasa.gov/sites/default/files/22-full.jpg?itok=ZgQ91ctv
http://upload.wikimedia.org/…/640px-Madrid_Deep_Space_Network_Complex.jpg

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


2 komentáře ke článku “Půlstoletí důkladné vesmírné komunikace”

  1. Jan Škoda napsal:

    Pěkný článek, děkuji za počtení. Ohledně „Beam waveguide antény“: Waveguide je česky vlnovod, anténa, která je vyobrazena na odkazu je vlastně Cassegrainova anténa s vlnovodem jako napaječem.

Zanechte komentář