Kam čert nemůže, tam nastrčí…kometu.

Tak by se dalo stručně charakterizovat dění kolem světoznámé vlasatice C/2012 S1 ISON, která večer a v noci ze čtvrtku na pátek zamotala hlavu jak profesionálům, tak amatérům, kteří mohli v živém přenosu sledovat dlouho očekávaný blízký průlet ISONu kolem Slunce. Ten uspořádala NASA přímo ve velíně slunečního detektoru SDO v Goddardově centru (jedné z kosmických observatoří, sledující naši nejbližší hvězdu) za účasti známých osobností astromického a populárně vědeckého dění. Desítky tisíc lidí po celém světě sledovaly přenos, který se bez přehánění dá označit jako astronomická událost roku. Málokdy má totiž nějaký kosmický jev tak masivní podporu médií, což je na jedné straně v popularizaci (nejen) astronomie velká výhoda, na druhé straně to způsobilo takovou vlnu mediální hysterie, kterou už dlouho nepamatujeme (což je ale pro komety typické už po tisíce let – dlouho před vznikem masmediálního světa).

Snímky z družice SOHO
Zdroj: http://www.nasa.gov/

První vlnu vzrušení, ale i zklamání způsobilo krátké video, jež NASA uveřejnila ve středu sedmadvacátého listopadu. Je na něm patrná dezintegrace jádra komety, o kterém ale popravdě řečeno neměl nikdo jasnou představu. Tušila se sice přibližná velikost, odhadovaná až na dva kilometry, nikdo ale s jistotou neznal jeho konzistenci, nebylo dokonce úplně zřejmé, jestli jde o pevné jádro, či jen shluk prachových a ledových částic o menší hustotě.

středeční video NASA, okomentované doslova jako exploze jádra

Proč ten poprask?

Ještě než se dostaneme ke čtvrtečním událostem, dovolte mi krátkou odbočku, kde si shrneme události kolem ISONu. Nejen jí, ale i kometám obecně byl věnovaný článek na stránkách kosmonautix.cz.  Byla objevena v noci z 20. na 21. září loňského roku dvojicí profesionálních astronomů – Rusem Artjonem Novičonokem a jeho běloruským kolegou Vitalijem Něvským pomocí 40 cm dalekohledem mezinárodní pozorovací sítě ISON (International Scientific Optical Network). Je zajímavé, že jsem dodnes nenašel jakékoli vysvětlení, proč kometa nenese název svých dvou objevitelů, jako třeba v případě identického názvu Churyumov-Gerasimenko, ale tak nejasně už někdy bývají napsány dějiny astronomie.

Brzy po prvních propočtech dráhy se ukázalo, že jde o pozoruhodný objekt, objevený 433 dní před maximálním přiblížení ke Slunci ve vzdálenosti necelých 6,3 AU od Slunce, což dávalo astronomům dostatečný čas na podrobnější výzkum tělesa. Do rozsáhlé pozorovací kampaně, která téměř nemá v historii astronomie obdoby, se zapojily takřka všechnu pozemní i vesmírné observatoře – a jak už jsem zmínil výše – za masivní podpory médií. Nás v dalším dějství budou zajímat hlavně kosmické sluneční detektory, které díky své poloze a zaměření převzaly ve čtvrtek největší díl pozornosti.

Kometa, nebo to, co z ní zbylo na snímku z přístroje LASCO C3 na sondě SOHO
Zdroj: http://www.slate.com/

Den „D“

Do doby, než jsme umístili sluneční detektory na své dráhy bylo známých doslova jen pár komet, blížících se Slunci, pak se situace razantně změnila a díky třeba sondě SOHO jsou známy dráhy téměř třech tisíc komet, které se blíží Slunci, mnohé z nich v takových drahách, které končí srážkou s naší mateřskou hvězdou. Průměrně pozorujeme jednu až dvě komety denně (někdy žádnou, ale někdy několik), ale většina jich je daleko menších, než ISON, proto jejich životnost rychle skončí v tenatech Slunce. Poslední významné přiblížení se odehrálo předloni v případě komety Lovejoy, která ale byla takřka desetkrát menší a prolétla kolem Slunce téměř 8x dál, než ISON. Díky štěstí pozemních pozorování byla rovněž doba, po kterou jsme mohli kometu C/2012 S1 sledovat, výrazně delší, než v případě typických pozorování v rozmezí dnů, v lepším případě týdnů před přiblížením se ke Slunci. Proto ta očekávání.

Samotný přenos začal v 19 h našeho času a účast fanoušků byla tak masivní, že blog ISON několikrát zkolaboval pod přísunem nových postů. Do toho ještě započítejme technické problémy jednotlivých účastníků debaty (vypnutý mikrofon) a snahy hostů monitorovat všechny aktuální zdroje snímků a jakýchkoli informací v počínajícím dramatu, ale nemenší mírou i časové zpoždění, způsobené velkou vzdáleností sond od Země (v případě dvojice STEREO činilo dokonce skoro hodinu, protože byla prostorově takřka na opačné straně od Slunce, než naše planeta). Proto měla většina přihlížejících pocit, že je po všem, i když byly důležité informace a snímky teprve někde na půl cesty od sond k pozemním příjmačům. Což ale mělo doslova „osvobozující“ účinek na propustnost streamů internetového připojení. Kolem půl deváté až deváté hodiny našeho času to většina senzacechtivých diváků vzdala, protože data přijmaná ze slunečních observatoří byla až dramaticky negativní. ISON už neexistuje. „Rozpustil se“ v záplavě sluneční energie. Fajn, jdeme spát, je to už nuda… Omlouvám se, jestli poslední řádky zní až škodolibě, ale nebudu vás natahovat. Bylo to tak. 🙂

Srovnání fotek ze sondy SOHO po průletu a před ním
Zdroj: http://lh6.googleusercontent.com/

Hlavně data z SDO byla několik desítek minut naprosto negativní, ale v dané situaci se není čemu divit. Obslužný tým musel zadat povely pro korekci kamer (podexponovat obraz blízkého okolí Slunce) a byla to nejistá operace, je zde nutno podotknout, že všechny zůčastněné týmy dělaly, co bylo v dané situaci možné, v tak komplikovaných podmínkách je mnohdy dané rozhodnutí méně jisté, než sázka na psí dostihy.

Kometa ISON po prosmýknutí kolem Slunce
Zdroj: http://www.astronomicon.eu/

V jednu chvíli bylo dokonce rozčarování tak velké, že se v přímém přenosu spojili aktéři s ESA týmem mise Proba-2, která byla rovněž zmiňovaná v předchozím článku. Nicméně s žádným zajímavým výsledkem. ISON je mrtvý a webový prostor začínají zaplavovat patetické obrázky „R.I.P. ISON, budeš nám chybět“.

Končí živý přenos a většina lidí jde spát (v našich končinách), nebo se věnovat dojídání zbytků krocana, které zbyly americkým fanouškům od slavnostního oběda Dne díkuvzdání (dovedu si představit zklamání místních při načasování průletu komety perihelem třeba na Velikonoce).

A pak – téměř hodinu po skončení přenosu – začal web ožívat novými snímky. ISON přežil těsné přiblížení, i když notně pochroumaný. Nevypařil se i přes malou vzdálenost od slunečního povrchu (kolem milionu kilometrů), a ač značně zdecimovaný, pokračuje po své dráze. Ještě je brzy na předpovědi, jestli ozdobí naši oblohu v dalších dnech a týdnech – znovu a víc než kdy předtím se nám osvědčilo nedělat žádné razantní závěry ohledně komet.

Snímek pozůstatku komety ze sondy SOHO
Zdroj: http://i.imgur.com/

Jádro je zřejmě v troskách, ale to neznamená, že si my na Zemi neužijeme pěkné zimní divadlo. Nezbývá, než dění kolem ISONu sledovat a v dohledné době znovu zrevidovat, co se s proradnou vlasatou potvorou bude dít. A o dané informace se na těchto stránkách s vámi podělit. Překvapení může přijít zítra, nebo za týden, i když už nikdo nic významného od této komety nečeká, ale nenechme se mýlit. Komety jsou potvory proradné…

Celý záznam čtvrtečního streamu NASA pro všechny, kteří nemohli sledovat živý přenos

V případě, že by ohon ISONu přežil, můžeme pozorovat v dalších dnech těsně před východem Slunce na jihovýchodní obloze zbytky komety, ale zatím je toto tvrzení stejně nejisté, jako všechny předchozí scénáře…

Uvidíme v těchto dnech kometu ISON?
Zdroj: http://beta.images.theglobeandmail.com/

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
http://www.universetoday.com/
http://www.slate.com/blogs/bad_astronomy/
http://www.foxnews.com/science/2013/11/29/
http://www.nasa.gov/content/goddard/

Zdroje obrázků:
http://soho.esac.esa.int/data/realtime/c3/512/
http://www.nasa.gov/content/goddard/
http://www.slate.com/blogs/bad_astronomy/
http://www.universetoday.com/106832/
http://earthsky.org/space/