Platební neschopnost s meziplanetárními následky

To, že je politika spojená s kosmonautikou je stará známá věc. Vždyť kosmické agentury jsou dotovány ze státních peněz a na politicích záleží, zda penězovod ve prospěch letů do vesmíru otevřou, nebo zda finance přelijí jinam. Dlouho jsme se ale mohli utěšovat, že kosmonautika je klidným ostrovem, na který špinavá hra s názvem politikaření nedoletí. Bohužel i to už je minulostí. Republikáni a demokraté se nedokázali dohodnout na americkém rozpočtu pro příští rok, takže USA spadly do stavu platební neschopnosti. Následky na sebe nenechaly dlouho čekat, bohužel dopadly i na NASA.

Nebudu chodit kolem horké kaše – NASA má asi 18 000 zaměstnanců, přičemž většina z nich včera nastoupila na neplacenou dovolenou. Nechci být v dnešním článku až moc ironický, ale lepší dárek NASA ke svým včerejším 55. narozeninám dostat nemohla. V práci zůstanou pouze zaměstnanci, kteří tam být musí a jejichž nepřítomností by mohlo dojít k ohrožení majetku, nebo lidských životů. Naštěstí se tak nemusíme bát, že by přestalo fungovat kontrolní středisko v Houstonu, odkud se řídí provoz ISS. Ostatní pracoviště ale takové štěstí mít nebudou. Z již zmíněných 18 000 zaměstnanců může do práce jen asi 600 z nich. Ostatní mohli včera do zaměstnání jen ráno a to ještě jen kvůli tomu, aby vypnuli počítače a další, nyní nepotřebná, zařízení. V budovách zůstala jen ostraha a hasiči.

Vozítko Curiosity na Marsu se naštěstí nebude muset vypínat (alespoň prozatím).

Vozítko Curiosity na Marsu se naštěstí nebude muset vypínat (alespoň prozatím).
Zdroj: http://s1.ibtimes.com/

V jednu chvíli dokonce hrozilo, že kvůli politickým hádkám u nás na Zemi bude muset do safe módu přejít i marsovské vozítko Curiosity. Jeho řidiči i vědci, kteří by s roverem komunikovali totiž měli nastoupit na nedobrovolnou dovolenou. Nakonec se naštěstí tato zpráva nepotvrdila. Curiosity totiž spadá pod JPL, která tahanicím o rozpočet zatím úspěšně vzdoruje. V provozu tedy zůstanou všechny sondy, které spadají pod tuto organizaci. Kromě Curiosity se to týká například i MRO. To je skvělá zpráva, protože právě 1. října se k Marsu přiblížila kometa ISON, kterou měly pozorovat všechny dostupné sondy. Nechat si utéct mezi prsty takovou příležitost jen kvůli politickým tahanicím by bylo trestuhodné.

Nejvíce může na současné politikaření doplatit mise, která zatím neodstartovala. V těchto dnech na mysu Canaveral probíhají poslední přípravy na vypuštění sondy MAVEN, která má letět k Marsu a studovat jeho atmosféru. Start je naplánován na 18. listopadu. Startovní okno trvá 20 dní, pak se zavírá. Důkladné pozemní přípravy jsou velmi důkladně naplánovány a rozfázovány s velkou přesností. Co se stane, pokud všichni, kdo se na testech podíleli zůstanou doma? Program nabere zpoždění. Itinerář příprav je pružný jen do určité míry. Zpoždění v rámci dní je možné s velkým vypětím sil dohnat, ale delší už nikoliv. Co se tedy stane, pokud bude platební neschopnost trvat moc dlouho? Pro politiky nic významného, ale další startovní okno pro MAVEN se otevře až za 26 měsíců! Tady už se bavíme o mezinárodní ostudě! Letuschopný hardware zůstane na Zemi nikoliv vinou technických závad, ale  jen a pouze kvůli politickým neshodám.

Tato zpráva nahradila vysílání NASA TV.

Tato zpráva nahradila vysílání NASA TV.
Zdroj: NASA TV

Problémy s rozpočtem se dorazily i na oficiálních profilech NASA na sociálních sítích. Už není nikdo, kdo by je spravoval. Faceboookový profil byl zrušen (snad jen dočasně), Twitter se omezil na omluvu odběratelům. A hlavně, co si pomyslí návštěvník, který v těchto dnech zkusí zavítat na oficiální webové stránky www.nasa.gov. Místo portálu se spoustou informací jen strohé přesměrování na adresu notice.usa.gov. Nepřístupnými se najednou staly nejen všechny články, ale i fotografie uložené na serverech NASA. Pokud tedy v těchto dnech zaznamenáte na internetu problémy se zobrazováním obrázků, znamená to, že web, který zrovna čtete, linkuje přímo na obrázky uložené na webu NASA. Skoro to vypadá jako kdyby NASA úplně umřela.  Na jak dlouho? To nikdo předem neví. Poslední platební neschopnost v roce 1996 trvala 21 dní. Bude ta současná delší, nebo kratší? Přesnost odpovědí je někde na úrovni věštění z křišťálové koule.

Nemusíme se ale omezovat jen na samotnou NASA. Platební neschopnost se odrazí i na soukromém sektoru, který pro NASA dodává své výrobky či služby. Bavíme se o desítkách, možná až stovkách firem s tisíci zaměstnanci.  Z řad velkých hráčů můžeme jmenovat třeba ULA, která vyrábí rakety Atlas V a Delta IV. Zavřely se i brány Kennedyho vesmírného střediska. To se dotýká i soukromých firem, které zde plní své závazky – třeba SpaceX, která odsud chce odpálit raketu Falcon s telekomunikační družicí SES-8. Čistě teoreticky – pokud by byla družice na cestě na kosmodrom, musela by několik dní někde počkat, protože by se neměla jak dostat do areálu.

Osobní dodatek autora:

Samozřejmě chápu, že problém platební neschopnosti nezasáhnul pouze NASA a její dodavatele, ale všechny další součásti Spojených států. Vím, že v mnoha ostatních oborech platová neschopnost přináší velké problémy, možná ještě větší než v případě NASA. Proč mi ale aktuální situace tolik vadí? Proč je mi z celé situace tolik smutno? Kromě  výše zmíněných problémů i proto, že například americká armáda (alespoň prozatím) žádné změny neohlásila. Naopak NASA vypíná svůj web. Pro vojáky peníze stále jsou, uskromňovat se nemusí. Ale nějaká věda? Pche, ta přece počká!

Zdroje informací:
http://www.kosmo.cz/
http://www.nasa.gov/
http://www.avionews.com/
http://www.planetary.org/

Zdroje obrázků:
http://dmnewsi.files.wordpress.com/2013/09/government_shutdown.jpg?w=1000
http://s1.ibtimes.com/sites/www.ibtimes.com/files/styles/v2_article_large/public/2013/09/27/curiosity.jpg
NASA TV

Platební neschopnost s meziplanetárními následky, 2.5 out of 5 based on 15 ratings
Pin It
(Visited 349 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (15 votes cast)
(Visited 349 times, 1 visits today)

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


15 komentářů ke článku “Platební neschopnost s meziplanetárními následky”

  1. Dušan Oravec napsal:

    Hlavne, že Mc Donald’s budú otvorené a iPhony s paušálom majú za 99$. No vytočený som riadne, ale čo s tým narobíme, že ? A veda ? … Ako povedal N.Tesla – veda je len perverzitou, pokiaľ jej najvyšším cieľom nie je lepšie ľudstvo.

  2. Dušan Majer napsal:

    Porovnání USA vs. zbytek světa nechávám stranou, protože o to ve článku nejde. Já samozřejmě souhlasím s tím, že armáda je potřebná. Je mi jasné, že se vojáci nemůžou ze dne na den zvednout a odejít zpátky domů. Ale co mi vadí je ten nepoměr – armáda jede dál jako by se nechumelilo a NASA vypíná web. Kdyby jen omezila svůj provoz a dál fungovala neřeknu, ale takhle je ten rozdíl do očí bijící.

    • Petr Kubala napsal:

      Já prosím o odkaz na tvůj článek o fungování české astronomie, případně o ESA. Děkuji.

      Já myslím, že jde o katastrofální nepochopení situace. Z toho textu níže, který je na úrovni diskuse na novinky.cz (že by vliv práce pro Stream.cz?) to vypadá, že NASA byla „obětována“. Ale oni prostě neschválili rozpočet a vláda tak NEMŮŽE nakládat s prostředky. Běží jen to, co je nutné. To, že armáda nic nepozná není pravda, také v rámci armády jsou opatření. Samozřejmě z celkového hlediska ne tak velké, ale jaké by měly být? Ponorky poplují jen s jedním motorem? Vzdušný prostor ochrání Chuck Norris se vzduchovkou místo stíhaček?

      Říká se, že košile je bližší než kabát. V těchto hodinách ovšem vidíme nářky na kabát, zatímco bližší svetr nás moc nezajímá a ještě u bližšího trička v podobě českého výzkumu vesmíru rovnou předstíráme, že snad ani není.
      Nestává se moc často, že by někdo s podobnou vášní a razancí diskutoval veřejně o financích, které jdou na výzkum vesmíru u nás. Nemyslím jejich výši ale nacházení s těmito prostředky. A nemusí jít jen o výzkum. O podivných zakázkách v oblasti popularizace astronomie se také nikdo nebaví.
      Až budete chtít příště nadávat na NASA za velkou louží, vzpomeňte si na bližší triko a kabát nechte raději ve skříni.

      • Dušan Majer napsal:

        O fungování české astronomie jsem nepsal a ani psát nebudu – není to můj obor. A o ESA má seriál Michael Voplatka, jeho články většinou vychází každé pondělí.
        Já chápu tvoje argumenty, jen mě strašně mrzí, kam se NASA dostala. Strašně mě to mrzí třeba vůči MAVENu, který to může odskákat nejvíc. Samozřejmě vím (a taky jsem to v článku napsal), že se situace netýká jen NASA, ale i mnoha jiných, třeba i důležitějších odvětví. Ale na blogu o kosmonautice přece nebudu „lobbovat“ za jiné obory.

    • Petr Kubala napsal:

      Dodatek:

      1) Lze diskutovat o tom, kdo za to může (podle všeho boj frakcí uvnitř republikánů).

      2) Ten stav ale prostě nastal. Je výzkum vesmíru nutný pro chod státu? Není.

      3) Jestli bych na někoho ukázal prstem, je to samotná NASA. Její chování při minimálně veřejně připadá jako nátlak a trucování. Na druhou stranu třeba členové jistého týmu nejmenovaného dalekohledu pracují i bez platu. Mají výhodu, že sídlí v objektu daleko od města, tak je tam nikdo neotravuje.

  3. Dušan Majer napsal:

    Právě abych zabránil tomu, co jsi popsal, tak jsem tam uvedl, že se jedná o můj soukromý názor. Problém by to bylo, pokud bych tam tu informaci o soukromém názoru nedal. Vždyť i v novinách se občas stane, že autor napíše článek – tak jak má podle zásad žurnalistiky vypadat a pak k němu „přilepí“ třeba barevně odlišený sloupek, kde (často formou fejetonu) vyjádří svůj osobní názor na celou věc. Jelikož na blogu nemám takové formátovací možnosti využil jsem jednoduchého titulku, který měl suplovat jasné rozdělení obou částí článku.
    Rozhodně jsem to nenapsal kvůli tomu, že je něco v módě. Ani nejsem proti USA, všem měřím stejně. Pokud by něco podobného udělala Čína, nebo Rusko (vím, že je to kvůli specifickému právnímu systému ostatních zemí nemožné), tak bych reagoval stejně. Sympatie, nebo atipatie v tom nemají codělat.

  4. Dušan Majer napsal:

    Taky jsem ze stavu, ve kterém NASA je, hodně smutný.
    Ohledně té záplavy příspěvků – rozjelo se to více, než jsem čekal.

  5. Petr Kubala napsal:

    A ještě doplnění k článku: psal jsem si s jedním člověkem z NASA, start MAVENu prý ohrožen není. Pokud se situace vyřeší do 10. října, neměl by to být problém. Pokud do 16-20. října, mohlo by to již nakousávat startovací okno. Do tuhého by šlo až v případě, že bude vláda vypnutá i po 20. říjnu.

  6. Dušan Majer napsal:

    Bohužel momentálně žádné nové zprávy nejsou. Obě politické strany se do jednání příliš nehrnou. Jediná dobrá zpráva je, že tým připravující MAVEN dostal výjimku a práce mohou pokračovat.

    • slappy napsal:

      Super, to by byla velká škoda, promeškat na dva roky startovací okno. To samý ohledně pozorování ISON. I když na výsledky si asi počkáme, když nefungujou weby. Nebo má JPL nějaký ve svý správě?

  7. Karel napsal:

    No, když pominu to trollování zde jistým pánem, rád bych se vyjádřil k tomu článku.

    To, co se děje je zřetelným projevem toho, kde má dneska svět problémy. Když se před 40 roky letělo na Měsíc, jediným problémem byla technologie, to byl jediný brzdný element. Když jsme i ten překonali, zdálo se, že lidstvo už nikdy nic v pokroku a vývoji nezastaví. Jenže jak se nejen z posledních dnů zdá, Stojíme před ještě větší překážkou. A to finanční. Neschopnost sehnat investice, brzdění vývoje nedostatečným financováním, nikam nevedoucí snaha neustále minimalizovat náklady, to vše je jasným důkazem toho, co nás dnes limituje. A nejen v kosmonautice.

    Myslím, že dalším velkým milníkem ve vývoji lidstva bude vyřešení těchto finančních limitů. Tak, aby tyto limity už nikdy více nebrzdily lidstvo a to v jakékoliv jeho činnosti.

    Tak trochu se mi zdá, že tuhle bariéru lidstvo doposud tak nějak tiše akceptovalo, a jakoby dělalo, že ji nevidí. Jenže třeba i ta platební neschopnost USA v posledních dnech už není něco, nad čím by šlo mávnout rukou. Musíme se jako lidstvo rozhodnout jak dál a zda omezení finanční budeme v budoucí společnosti dál tolerovat, anebo ne.

    Takže výzva všem vědátorům světa: Zamysleme se nad tím jak vyřešit tyto globální ekonomické problémy. Ať se zase můžem hnout z místa.

  8. dd napsal:

    kéžby