Když sonda prospí rande se Zemí

0c8728aff78949e0b9236c99fb867f37

Juno byla hlavní bohyně starověkého Říma (její jméno v antickém Řecku bylo Héra) – královna bohů, ochránkyně žen a manželství. Stejně jako Jupiter (římská obdoba řeckého boha Dia) měla možnost dštít blesky. Bůh Jupiter byl velký záletník a nebylo prý hezky vypadající bohyně, kterou by nesváděl. Uměl kolem sebe vytvořit hustou hradbu mraků, aby jeho činy zůstaly skryty, ovšem jeho žena, bohyně Juno, dokázala přes tyto závoje prohlédnout a odhalit jeho zálety. Jde tedy o příznačný název pro sondu, jež nám má odhalit tajemství největšího plynného obra naší sluneční soustavy.

Jelikož od vypuštění uběhly už více než dva roky, pojďme si v krátkosti připomenout pár základních údajů. Sonda byla vytvořena k měření a sledování mnoha fenoménů Jupiteru, za všechny jmenujme třeba:

• složení planety, včetně jádra, o kterém toho ještě stále moc nevíme,
• intenzitu gravitačního pole,
• počasí ve vnějších slupkách atmosféry, především složení, teplotu a obsah atmosféry,
• obsah vody v joviánské atmosféře a pohyby oblačnosti,
• zmapování magnetického a gravitačního pole Jupitera,
• studium magnetosféry, zvlášť v oblasti pólů planety, kde pozorujeme úžasné polární záře.

Startem 5. srpna roku 2011 pomocí rakety Atlas V z mysu Canaveral započala pětiletá cesta k Jupiteru. Po dvou letech putování kosmickým prostorem se sonda v úterý 9. října opět přiblížila naší domovské planetě, aby uzmula malinkou část její pohybové energie a dosáhla tím zrychlení z původních sedmi kilometrů za sekundu na více než 12 km/s. Tato metoda, známá jako gravitační akcelerace či gravitační prak, byla původně vypočítána technikem NASA při výpočtu dráhy sondy k Merkuru, kde se pohybové energie Venuše použilo naopak ke zpomalení sondy na cestě k nejbližší planetě ke Slunci.

Trajektorie průletu sondy kolem Země

Trajektorie průletu sondy kolem Země
zdroj: http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/

V úterý ve 21 hodin 21 minut našeho času prolétla Juno kolem Země ve vzdálenosti necelých 560 km a získala tím skoro dvojnásobnou rychlost, takže u Měsíce se ocitla už druhý den kolem půl osmé ráno (sondám Apollo trvalo přiblížení skoro 3 dny), z našeho pozemského hlediska jde o rychlost přímo „kosmickou“. Bohužel v době maximálního přiblížení nebyla z našich zeměpisných šířek viditelná, dobře pozorovatelná byla událost třeba z oblasti jižní Afriky, poté z jižní části Evropy a Asie, a stala se velkým lákadlem jak profesionálních, tak amatérských astronomů. Díky obřím slunečním panelům očekávali jasnost 9. magnitudy, pozdější zprávy dokonce zmiňovaly jasnost od +7,5 do +8,5 magnitudy. Na rádiové frekvenci mohli pozemští fandové dokonce poslat sondě pozdrav v morseově kódu.

fotografie Země pořízená palubní kamerou

fotografie Země pořízená palubní kamerou
zdroj: http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/

Zajímavá věc je, že Juno se v průběhu přeletu kolem Země přepnula do safe modu, který započne vždy, když se logická jednotka sondy snaží ochránit funkčnost a předejít problémům. Samo o sobě to nemá na průběh dráhy a další cestu žádný vliv, nicméně vědci z JPL zažili horké chvilky, i když přesnost trajektorie průletu nepřekročila prostorově dva kilometry. Ohledně příčin nebyla nouze na různé teorie, které byly povícero později vyloučeny – nezvyklé atmosférické anomálie ve výškách přesahujících běžně sledovaný stav, magnetismus, nezvyklé radiační vyzařování, dokonce zvýšená přítomnost temné hmoty v blízkosti Země nebo strhávání samotného časoprostoru rotací naší planety.

snímek prolétající sondy pořízený na španělské observatoři Nerpio

Snímek prolétající sondy pořízený na španělské observatoři Nerpio
Zdroj: http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/

Dle oficiálních zpráv NASA byla sonda Juno stále v safe do sobotního odpoledne. Technici byli ve spojení se sondou, zatím nenašli žádné problémy na subsystémech a jednotlivých komponentech. Oživení sondy do běžného stavu se plánovalo na víkend, nejpozději na počátek příštího týdne. Podle posledních  zpráv došlo k  „oživení“ Juna v sobotu v 17:12 EDT. Sonda je v dobrém stavu, všechny systémy jsou plně funkční. Na objasnění záhadných příčin spuštění safe modu si zřejmě budeme muset počkat do příštího týdne.

Zdroje informací:
http://missionjuno.swri.edu/
http://www.jpl.nasa.gov/
http://vanguardtec.blogspot.cz/
http://www.sen.com/
http://blog.thingswedontknow.com/
http://www.esa.int/
http://www.universetoday.com/
http://www.universetoday.com/
http://www.space.com/
http://earthsky.org/
http://www.swri.org/
http://www.theregister.co.uk/
http://www.universetoday.com/

Zdroje obrázků:
http://www.sen.com/uploads/articles/detail/0c8728aff78949e0b9236c99fb867f37.jpg
http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/…/2013/10/JunoEFBGeometriesPublic_full.jpg
http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/wp-content/uploads/2013/10/efb09-580×405.jpg
http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/…/2013/10/Juno_Spacecraft_I89_09_October_2013.jpg

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


3 komentářů ke článku “Když sonda prospí rande se Zemí”

  1. Dušan Vaverka napsal:

    Dobrý večer,

    v článku čteme:
    …prolétla Juno kolem Země ve vzdálenosti necelých 560 km a získala tím skoro dvojnásobné zrychlení…

    Lépe bych chápal: …a získala tím skoro dvojnásobnou rychlost…,
    uvažujeme-li změnu rychlosti ze 7 km/s na více než 12 km/s

    Jinak ale veliké díky za zajímavé čtení.

    DV

  2. Dušan Vaverka napsal:

    Jejda, reagoval jsem na článek starý 1 rok a 1 den 🙂

Zanechte komentář