Jeden mazák a dva nováčci

Tak nějak by se dala ve stručnosti charakterizovat posádka kosmická lodi Sojuz TMA-10M, která se 25. září ve 22:58 našeho času vydá z kazašského kosmodromu Bajkonur vstříc mezinárodní vesmírné stanici. Rusové Oleg Kotov a Sergej Rjazanskij, stejně jako Američan Michael Hopkins stráví na ISS více než 5 měsíců – nejprve doplní 37. dlouhodobou expedici a následně se stanou základem pro expedici s pořadovým číslem 38.  Zažijí toho opravdu hodně – od příletu nové zásobovací lodi až po unikátní předávání olympijské pochodně v otevřeném prostoru vesmírné prázdnoty. Náš dnešní článek si klade za cíl přinést informace o jednotlivých členech posádky, kteří už netrpělivě odpočítávají poslední hodiny v zemské gravitaci.

Oleg Kotov

Oleg Kotov
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/

Oleg Valerjevič Kotov (velitel kosmické lodi) – 47 let

Rodištěm tohoto kosmonauta je v současné době již ukrajinské město Simferopol. Jelikož jeho otec působil jako voják, bylo jeho životní rozhodování poněkud snadnější – v roce 1988 úspěšně dokončil studium na Vojensko-lékařské akademii S.M.Kirova v dnešním St. Peterburgu se specializací v oboru letecké a kosmické medicíny. Již krátce po studiích získal práci ve Hvězdném městečku, kde pomáhal cvičit kosmonauty, konkrétně měl na starosti jejich přípravu v přetlakových komorách. Postupně se začal specializovat na fyziologické aspekty pobytu ve stavu beztíže a zároveň začal instruovat kosmonauty, jak mají ve vesmíru provádět lékařské experimenty. Postupně si uvědomil, že to nemusí ostatní jen učit, vždyť může být sám na jejich místě.

V roce 1993 si podal přihlášku do oddílu kosmonautů. O jeho horlivosti svědčí i to, že ještě předtím, než byla jeho žádost vyřízena, se zapojil do výcviku. Trvalo dlouhé tři roky, než jej Meziresortní komise doporučila k přípravě. Jelikož měl Kotov „nahráno dopředu“, tak byl už za čtvrt roku, v červnu 1996, přijat do oddílu kosmonautů. Tady na něj čekala dvouroční všeobecná příprava, která skončila 18. března 1998, kdy Kotov obdržel specializaci kosmonaut-výzkumník. První nominace přišla hned v květnu téhož roku, kdy nahradil Jurije Šargina, který se měl zúčastnit 26. expedice na stanici MIR. Jak už to tak bývá, záložní posádka do kosmu neletěla a Kotov se tak mohl zaměřit na pozemskou práci. Od března 1999 do října téhož roku fungoval jako zástupce ruské kosmonautiky u NASA. Na konci roku 1999 byl povýšen do stavu zkušebního kosmonauta.

Další nominace byla opět pouze záložní – Kotov se stal náhradníkem 5. návštěvní expedice na ISS, ovšem čáru přes rozpočet udělala havárie raketoplánu Columbia. Na konci roku 2003 byl nominován do další posádky. Ano, hádáte správně, opět záložní. Šlo o 14.dlouhodobou expedici na ISS. Za pouhý měsíc byl nominován do 13. dlouhodobé expedice, ale opět jen jako náhradník. Červenec 2005 ale znamenal zvrat v jeho kariéře – dočkal se letové nominace. Jeho první vesmírnou misí se stala 15. dlouhodobá expedice na ISS.

Start přišel 7. dubna, v kosmické lodi Sojuz TMA-10 (zde si povšimněte zajímavé náhody – první start byl v lodi Sojuz TMA-10 a nyní poletí v Sojuzu TMA-10M) a Kotov hned dostal úlohu velitele celého aparátu. Spolu s ním letěli na ISS i Fjodor Jurčichin (s tím se mimochodem na stanici potká i nyní) a také vesmírný turista Charles Simonyi. Poslední jmenovaný odletěl po týdenním pobytu se dvěma členy 14. expedice a dvojici Rusů doplnila ze 14. expedice přecházející Sunita Williams. Anio ta ale s Olegem a Fjodorem nezůstala po celou dobu – v rámci mise STS-117, kdy se na stanici dostal díl příhradové konstrukce nahradil astronautku Clayton Anderson. Ale zpátky k Olegovu příběhu – ten během 215 dní v kosmu vystoupil dvakrát do otevřeného kosmu, což v součtu činilo 11 hodin a 3 minuty. Přistání přišlo na řadu 21. října 2007.

Ani ne rok po návratu z oběžné dráhy se Kotov dozvěděl další pozitivní zprávu – byl jmenován do letové posádky pro Expedici 22/23. Rok a čtvrt trvající příprava vyvrcholila 20. prosince 2009, kdy seděl opět ve velitelském křesle Sojuzu TMA-17. Jeho parťáky byli tentokrát Soiči Noguči z Japonska a Timothy Creamer z USA. Sám Kotov vystoupil 14. ledna 2010 spolu s Maximem Surajevem na 5 hodin a 44 minut do volného kosmu, kde například propojoval kabely moduly Zvezda a Poisk, nebo instalovali nové přibližovací terče. Oleg Kotov zastával ve 22. dlouhodobé expedici roli palubního inženýra, ovšem již v nadcházející, tedy 23. expedici zaujal pozici velitele celé stanice. 2. června 2010 přišlo přistání a Kotov měl na svém kontě v součtu 359 dní, 22 hodin a 37 minut strávených ve vesmíru.

Zpráva o aktuálním letu jej zastihla na začátku roku 2011 s tím, že se bude připravovat i v rámci záložní posádky pro expedice 35/36. jak už víme, žádný problém nenastal, takže Kotov může opět, do třetice, usednout do velitelského křesla lodi Sojuz TMA-10M. Dole na Zemi nechá svou ženu a dvě děti – 23letou Valerii Olegovnu a 11letého Dmitrije Olegoviče. Oleg se kromě toho bude muset na oběžné dráze vzdát některých svých  zálib – třeba potápění. Jiných si naopak užije měrou vrchovatou – má totiž rád počítače a rád fotí.

Sergej Rjazanskij

Sergej Rjazanskij
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/

Sergej Nikolajevič Rjazanskij (palubní inženýr 1) – 38 let

Sergej se narodil v Moskvě. Pokud jste znalci sovětské vesmírné školy, pak vám možná jeho příjmení připadá povědomé. Jeho  dědečkem byl totiž Michail Sergejevič Rjazanskij. Mladý Sergej vystudoval v roce 1996 Moskevskou státní universitu, konkrétně katedru virologie. Následně nastoupil do Institutu lékařsko-biologických problémů, kde dále rozvíjel své znalosti týkající se letecké, kosmické a námořní medicíny. V roce 2000 absolvoval 4denní cvičnou simulaci kosmického letu v rámci pokusu SFINCSS.

Tato zkušenost mu ukázala, že má fyzické předpoklady pro skutečný let do vesmíru. Kromě již zmíněné práce v Institutu získal místo tlumočníka ve společnosti, která organizovala lety ve stavu beztíže. Díky této zkušenosti si výrazně vylepšil svou angličtinu. Bonusem bylo samozřejmě seznámení se s beztížným stavem doslova na vlastní kůži. Přihláška do oddílu kosmonautů byla vyřízena v roce 2003, kdy se pro jeho přijetí vyslovila nejprve Hlavní lékařská komise a následně i Meziresortní komise pro výběr kosmonautů. Za zmínku stojí, že Rjazanskij patřil do oddílu kosmonautů Institutu lékařsko-biologických experimentů. Následně prošel dvouletým výcvikem a získal kvalifikaci kosmonaut-výzkumník.

Své čekání na kosmický let si zpestřil třeba aktivní účastí na projektu MARS 500, který simuloval let lidské posádky k Marsu a zpět. Byl velitelem prvního 14denního pokusu v listopadu 2007, i druhého, již 105denního experimentu, který probíhal 31. března – 14. července 2009. Hlavní, tedy 520 dní trvající izolace se již nezúčastnil, ale na projektu se podílel zvenčí.

V listopadu roku 2010 jej Meziresortní komise vybrala pro získání hodnosti „zkušební kosmonaut“. Na konci téhož roku se slučovaly jednotlivé oddíly kosmonautů, tudíž Sergej opustil zanikající oddíl Institutu a přešel pod křídla jednotného oddílu CPK. Jen krátce poté se dočkal první nominace – a ještě ke všemu hned letové.  Po svém odletu nechá doma ženu a tři děti.

Michael Hopkins

Michael Hopkins
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/

Michael Scott Hopkins (palubní inženýr 2) – 44 let

Tento podplukovník americké armády je rodákem z města Lebanon (stát Missouri). Mládí prožil na farmě ve 40 kilometrů vzdáleném Richlandu. Poradil si se stření školou a pak jeho kroky zamířily na Univerzitu v Illinois, kde se věnoval oboru letecká a kosmická technika. Studia dokončil v roce 1991 a hned zamířil na Stanfordovu univerzitu. Obor nezměnil, jen „povýšil“ na magistra.

Další část jeho života je spojena s armádou. Od roku 1993 pracoval na základně Kirtland na programu pokročilých vesmírných technologií. Díky kursu leteckého inženýrství na Edwardsově základně mohl testovat letouny C-17 nebo C-130. Ani pak ale nepověsil vzdělávání na hřebík – roku 2003 zamířil do Itálie na Parmskou universitu, kde se věnoval politickým vědám. Pak zamířil přímo do amerického Pentagonu a působil i jako místopředseda Sboru náčelníků štábů.

O zařazení mezi astronauty usiloval neúspěšně v letech 1999 a 2003 v rámci 18. a 19. výběru. Uspěl ale až na třetí pokus – v náboru dvacátém. V červnu 2009 se dočkal zařazení mezi astronauty a pustil se do důkladného výcviku. Za ten byl odměněn letovou nominací do Sojuzu TMA-10M. Michael Hopkins je ženatý a má dva syny.

Oficiální logo 37. dlouhodobé expedice na ISS

Oficiální logo 37. dlouhodobé expedice na ISS
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/

Pokud se tedy dobře podíváme na pracovní zkušenosti členů 37. dlouhodobé expedice, zaujme nás, že dva členové posádky (Oleg Kotov a Sergej Rjazanskij) mají vynikající lékařské zkušenosti. Dá se očkeávat, že jejich pobyt na ISS bude ve znamení mnoha biologických experimentů. Ve světle těchto informací už je logické, proč můžeme v logu celé expedice vidět Vitruviánského člověka od Leonarda da Vinciho.

Posádka 37. dlouhodobé expedice je prozatím jen tříčlenná, na stanici zůstává velitel Fjodor Jurčichin, z Ruska, Američanka Karen Nyberg a Ital Luca Parmitano. Ti přešli z 36. dlouhodobé expedice a nyní čekají na doplnění na plný, šestičlenný stav. Posádka bude mít hned po příletu hodně práce – v sobotu by měla ke stanici přiletět první soukromá loď Cygnus. Kromě toho čeká na kosmonauty celá řada vědeckých experimentů. 12. listopadu přistane v kazašské stepi návratová kabina lodi Sojuz TMA-09M, ve které se na Zemi vrátí trojice Jurčichin – Nyberg – Parmitano. Posádka, které se věnoval dnešní článek přejde do 38. expedice, které bude velet Oleg Kotov. Na závěr článku ještě přikládám fotografii všech tří členů posádky kosmické lodi Sojuz TMA-10M.

Posádka Sojuzu TMA-10M. Zleva - Michael Hopkins - Oleg Kotov - Sergej Rjazanskij

Posádka Sojuzu TMA-10M. Zleva – Michael Hopkins – Oleg Kotov – Sergej Rjazanskij
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://www.nasa.gov/
http://cs.wikipedia.org/
http://cs.wikipedia.org/
http://en.wikipedia.org/
http://cs.wikipedia.org/
http://cs.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
http://upload.wikimedia.org/…/846px-Soyuz-TMA-10M-Mission-Patch.png
http://upload.wikimedia.org/…/819px-Oleg_Kotov.jpg
http://upload.wikimedia.org/…/578px-Sergey_Ryazansky_2013.jpg
http://upload.wikimedia.org/…/614px-Michael_S_Hopkins.JPG
http://upload.wikimedia.org/…/768px-ISS_Expedition_37_Patch.png
http://upload.wikimedia.org/…/1024px-Soyuz_TMA-10M_crew.jpg

Jeden mazák a dva nováčci, 2.5 out of 5 based on 8 ratings
Pin It
(Visited 99 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (8 votes cast)
(Visited 99 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


Zanechte komentář