Tentokrát se týden s týdnem nesešel a kosmotýdeník vychází výjimečně v sobotu, protože zítra je pro náš blog významný den a chystá se speciální článek. Dnes vám tedy kosmotýdeník přináší to nejdůležitější, co přineslo posledních šest dní v oblasti kosmonautiky. Podíváme se na start nejsilnější evropské rakety Ariane 5 a také na start nejsilnější rakety současnosti Delty IV. Heavy. Třetí zpráva se bude týkat nezdařeného pokusu o start nové japonské rakety Epsilon.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: Ariane 5, Delta IV, Epsilon, Eutelsat-25B, GSAT-7, Kosmotýdeník, NROL 65 
Titan je zatím jediným dalším tělesem kromě Země, na kterém probíhá koloběh kapaliny. Obíhající kapalinou není však voda, nýbrž kapalné uhlovodíky, které tvoří jezera. Z nich se kapalina dostává do atmosféry. Nakonec zkondenzuje a spadne ve formě deště zpět na povrch. Tam pak může kromě doplnění hladiny stávajících jezer vytvořit jezera nová nebo se drobnější proudy mohou nakonec stéci do řek. O jejich objevu jsme vás informovali v prosinci 2012. Se vsakováním to mají však uhlovodíky velmi obtížné, neboť pod povrchem se nachází ledová krusta. Ta je již tvořena skutečně vodním ledem, který má při teplotě -180°C panující na Titanu tvrdost srovnatelnou s mnohými známými pozemskými nerosty. A led je tím činitelem, který nedávno zamotal hlavy vědcům.
Rozmýšľali ste už niekedy nad tým, koľko kríz už kozmické programy všetkých krajín museli prekonať? Veľa z nich bolo spôsobených chybami. Tie sa môžu líšiť. Buď sú technického charakteru, súčasťou rakety alebo sondy sa stane nejaká chybne vyrobená časť. To sa stalo napríklad pri nešťastnom lete Apollo 13. Prípadne niekto pri inštalácii poškodí bezchybnú súčiastku. Také niečo sa pravdepodobne stalo pred pár rokmi pri montáži ruskej rakety Proton. Doplatili na to tri družice navigačného systému Glonass. Tretím typom chýb sú chyby programové. Sled príkazov, ktorý poslal do pekla napríklad sondy Phobos, zle napísaná pristávacia sekvencia. Všetko sú to veľmi delikátne systémy. Lander si sám musí vybrať miesto pristátia, správne dávkovať energiu, vypnúť motory v správnej chvíli. Nakoniec je tu ešte jedna skupina chýb. Také, pri ktorých sa nám až krúti hlava. Primitívne zlyhania, ktoré často stoja aj niekoľko miliónov dolárov. Presne o takomto pochybení bude dnešný článok zo seriálu o marsovských sondách. Dnes už môžeme len hádať, čo by sa stalo s družicou Mars Climate Orbiter, ak by bola úspešná. Možno by fungovala dodnes. Rok 1999 však k Marsu nebol veľmi láskavý. Všetky pokusy skončili neúspechom. Poďme si teda povedať o jednom z nich.
Do kosmu se vydal až jako poslední ze série takzvaných Velkých observatoří, ale zato v opravdu velkém stylu – nechal za sebou všechny své konkurenty a stal se největším infračerveným teleskopem v historii. Ano, řeč není o ničem jiném, než o Spitzerově vesmírném dalekohledu, který před pár dny oslavil úctyhodných deset let ve vesmíru. Dnešní článek by měl tohle období zrekapitulovat a také připomenout největší objevy, kterých jsme se díky tomuto teleskopu dočkali.
Inženýři a konstruktéři, kteří těsně po válce pracovali v Sovětském svazu (a nejen tam) na vývoji raketových motorů na kapalná paliva, byli zvláštním živočišným druhem. V oněch pionýrských dobách téměř neexistovala literatura, schémata, zažité postupy, na které by se mohli odvolat. Vše vlastně začínalo skoro od začátku. Hlavní vývojovou metodou byl systém „pokus- omyl“. A tady přicházela na řadu technická intuice. Mezi konstruktéry byli tací, kterým občas stačil pohled na schéma motoru, či jeho součásti, a okamžitě věděli, že to bude fungovat. Nebo také nebude. Často však docházelo i k překvapivým poruchám, požárům, nebo dokonce explozím testovaných agregátů. Aby generalita neměla obavy, konstruktéři nahrazovali ve svých hlášeních slovo „exploze“ za nenápadnější „narušení spalovací komory“. Sovětský svaz se v oblasti vývoje raket rozhodl jít jinou cestou, než západoevropské státy. Ty vsadily na týmy německých specialistů, které jim s koncem války padly do rukou. Sověti ale takovou výhodu neměli- z jejich bojových jednotek měli Němci panickou hrůzu a raději se vzdávali do rukou vojáků USA, Anglie nebo Francie. Proto byli sovětští inženýři nuceni spoléhat se sami na sebe. Zpočátku to znamenalo velký handicap a zpoždění oproti ostatním velmocem v řádu měsíců a let, později ale tento přístup postavil základ zcela nové, sovětské (nebo ruské, chcete-li) konstrukční školy. U jejího zrodu stál také Valentin Gluško.
Tak nějak by mohl (velmi zjednodušeně) vypadat příkaz, který již brzy vyšlou pozemní týmy na nízkou oběžnou dráhu Země, kde od roku 2009 obíhá americký teleskop WISE. Jeho základní i prodloužená mise už skončily, ale nyní se zdá, že by se tento satelit mohl znovu probudit k pomyslnému životu. Jeho novým úkolem má být hledání blízkozemních asteroidů, což je velmi aktuální téma, které pozitivně vnímá především veřejnost. WISE, jak již její název Wide-field Infrared Survey Explorer napovídá, je teleskopem pracujícím v infračerveném spektru. V dnešním článku bude řeč jak o jeho dosavadní historii, tak i o blízké budoucnosti, která na satelit zřejmě čeká.
Je tu opět neděle, den odpočinku a relaxace. Kosmotýdeník však neodpočívá a jak se již stalo tradicí, přináší vám tři nejzajímavější události uplynulého týden, které nám přinesla kosmonautika. Dnes se podíváme na stanici ISS, kde proběhl druhý plánovaný ruský výstup do volného prostoru. Zastavíme se na Marsu a podíváme se, jak si vedou dvě vozítka, která tam v současnosti působí. Dnešní kosmotýdeník uzavřeme výhledem na plány NASA, která se chystá k asteroidu. Přeji příjemné čtení.
Na internete môžete nájsť obrovské množstvo hier s vesmírnou tematikou. Od arkád cez klasické online strieľačky až po naozaj náročné simulátory. Množstvo fanúšikov kozmonautiky nebaví čakať, až raz budeme kolonizovať vesmír a posielať sondy ku vzdialeným hviezdam, a tak sa uchyľujú k nie vždy práve najvhodnejším počítačovým fikciám, ktoré ponúkajú svet plný zaujímavých kozmických animácií a iných možností. Tieto svety však veľmi často prakticky ignorujú fyzikálne zákony a jednoduché užívanie si nesplnených snov sa čoskoro zvrtne v bezduché hranie. Napriek tomu, že sme prakticky zavalení všelijakými komerčnými hrami sa občas nájdu rôzne, nie veľmi známe simulátory, ktoré dokážu ponúknuť kvalitnú zábavu. Chcete si zopakovať nejakú reálnu vesmírnu misiu, zistiť aké by to bolo keby ZSSR pristáli na Mesiaci alebo ako bude vyzerať štart rakety SLS? To všetko a ešte viac ponúkajú nasledujúce veľmi kvalitne prepracované hry/simulátory, ktoré vás zavedú na miesta, o ktorých sa vám ani nesnívalo.
Rubrika Ostatní Štítky: Buzz Aldrin's Space Program Manager, hry, Kerbal Space Program, Orbiter, Space Shuttle Mission, Take on Mars 
Těšíte se na další várku fotek z Mezinárodní vesmírné stanice, největšího lidského výtvoru v kosmu? I tentokrát je pro Vaše oko připraveno dvacet působivých snímků, které byly pořízené z výšky více než 400 kilometrů nad zemským povrchem. Proletíme se po horách i pobřežích, navštívíme drsný Kyrgyzstán i slunný Karibik. Nevynecháme ani několik nočních fotek, které nikdy nezklamou. Autorem snímků je italský astronaut Luca Parmitano, který bude na ISS pobývat až do listopadu. Pohodlně se tedy usaďte do svých křesel, protože devátý díl seriálu Krásy modré planety právě startuje.
Keď v roku 2010 indická raketa GSLV dva krát zlyhala krátko po štarte, stopli sa ďalšie lety na viac než dva roky. Počas tohto obdobia sa pracovalo hlavne na zvýšení spoľahlivosti všetkých súčastí najväčšieho indického nosiča, okrem iného sa prepracoval aj nový horný stupeň. Devätnásteho augusta, teda pred troma dňami sa mala GSLV konečne po dlhom čase odlepiť od zeme a dostať na geostacionárnu obežnú dráhu satelit GSAT-14. Nakoniec však z plánov zišlo. Zistilo sa totiž, že ani dva roky na opravu všetkých nestabilných systémov nestačili. Približne jeden a pol hodiny pred štartom sa zaznamenal únik vysoko toxického paliva z nádrže druhého stupňa. Nosič bol teda vypumpovaný a momentálne sa opäť nachádza v montážnej hale kozmodrómu Šríharikota. Technikov čaká veľa práce. Nikto nevie, kedy raketa nakoniec poletí.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
31. srpna 2013 
