Archiv měsíce Červenec, 2013

Aby Orion neshořel

Když na našem blogu vyšel 8. května článek, který shrnoval aktuální pokrok v přípravě na novou éru americké kosmonautiky, avizoval jsem, že vzhledem k tomu, jak je v této oblasti živo, tak je jen otázkou času, kdy přijde volné pokračování. Dnes je tedy připraven článek zaměřený na aktuální pokrok, který se za poslední týdny podařilo uskutečnit. Zaměříme se především na konstrukci tepelného štítu, který má za úkol ochránit Orion před žhavým vstupem do atmosféry. Dostaneme se ale i k dalším součástem celé komplexní mise.

Vesmírné osudy 15. díl – Wernher von Braun

V polovině padesátých let konečně skončila korejská válka, ale svět se stále hlouběji nořil do vod války Studené. Sovětský svaz získal vodíkovou bombu a svou sílu udržet si své satelitní státy ukázal při povstání v Maďarsku v roce 1956. Přesto se objevila iniciativa Mezinárodního geofyzikálního roku (IGY), která nabádala státy, aby využily některých technických prostředků k vědeckému výzkumu. V rámci těchto návrhů bylo i využití raket, jako raketových nosičů pro vědecké družice. Mezi účastníky se krom USA přihlásil i Sovětský svaz, což si u mnohých vládních i vojenských činitelů ze Spojených států vysloužilo jistý posměch. Všichni byli přesvědčeni o tom, že SSSR není technologicky natolik vyspělý, aby dokázal postavit raketu.

Kepler žije ďalej (?)

Americký hľadač exoplanét vesmírny teleskop Kepler má v poslednej dobe veľké problémy. Pred rokom, 14. júla 2012 sa zastavil jeden z jeho zotrvačníkov, ktorý mal za úlohu stabilizovať ďalekohľad. Našťastie na to NASA myslela a Keplera vybavila hneď štyrmi. Na správne fungovanie však stačia iba tri. V januári 2013 sa objavilo zvýšené trenie aj v druhom gyroskope. Tu už šlo o veľa a NASA na desať dní prerušila pozorovanie s nádejou, že sa problém vyrieši. Nič také sa bohužiaľ nestalo a jedenásteho mája sa zastavil aj druhý zotrvačník. Tým pádom sa misia ukončila a začalo sa s pokusmi o nápravu. Nie je samozrejme možné vymeniť poškodené súčiastky, ale oprava na diaľku by sa teoreticky mohla podariť. Momentálne sa konečne po mesiacoch skúmania začali prvé pokusy o vytiahnutie Keplera z dôchodku späť do aktívnej služby.

Kosmotýdeník 45. díl (22.7. – 28.7.2013)

Uplynul opět týden a na našem blogu jsme si pro vás připravili další vydání pravidelného souhrnu událostí, které se staly na poli kosmonautiky během uplynulého týdne. Dnes se podíváme na aktuální start zásobovacího Progressu k ISS, který se opět pokusil o rychlý profil letu ke stanici. Další zpráva se bude věnovat startu evropské nejsilnější rakety Arina 5 ECA a největšího evropského satelitu Alphasat. Dnešní kosmotýdeník uzavřeme zprávou o úspěšném testu prvního stupně rakety Falcon 9 v1.1. Přejeme příjemné čtení.

Krásy modré planety – 6. díl

Náš seriál má za sebou již 100 zveřejněných fotek, ale tohle téma je prakticky nevyčerpatelné. I dnes Vám proto přináším 20 povedených snímků, které nafotil italský astronaut Luca Parmitano během svého pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici. Můžeme tak znovu na chvilku zažít pocity, které má posádka ISS, když ve chvílích volna může vykouknout ze staničních oken a pozorovat svět vzdálený více než 400 kilometrů.

Oceán na Marse? prečo nie.

„Už dlho predpokladáme, že severné nížiny na Marse sú vlastne vyschnuté dno veľkého oceánu, ale dosiaľ sme nenašli dymiacu zbraň“, povedal Mike Lamb, asistent profesora na Caltechu, ktorý je spoluautorom výskumu. „Napriek tomu, že k dôkazu existencie starobylého marsovského oceánu máme ešte ďaleko, toto je dosiaľ najpresvedčivejší argument“, vyhlásil Roman DiBiase, hlavný autor objavu. Väčšina hornej hemisféry Marsu je položená nižšie, než tá južná. To tak trochu pripomína pozemský reliéf morí a oceánov. Hranica medzi nížinami a vysočinami by mohlo byť hypotetické pobrežie. Tieto domnienky potvrdzuje nález prastarej delty marsovskej rieky, ktorá je vzdialená asi tisíc kilometrov od kráteru Gale, kde momentálne operuje pojazdné laboratórium Curiosity.

Zem z obežnej dráhy Saturnu

Ako ste pravdepodobne z nadpisu správne vytušili, americká sonda Cassini ktorá už niekoľko rokov obieha planétu Saturn sa nedávno pokúsila odfotiť Zem v celej jej kráse. NASA sa tak opäť postarala o rozruch a zviditeľnila svoj nepilotovaný kozmický program. Sonda Cassini je zázrakom modernej techniky. Na svoju púť sa vydala 15. októbra 1997 na palube rakety Titan-4B Centaur a k Saturnu dorazila o sedem rokov neskôr. Dodnes funguje a dodáva nám množstvo úžasných fotografií. Späť však k hlavnej téme tohto článku.

ISS přijde o jeden modul

Modul Pirs

Už je to tak, dny ruského modulu Pirs na Mezinárodní vesmírné stanici jsou sečteny. Na Zemi se už připravuje jeho „kat“. Tedy, abych to uvedl na pravou míru – Rusové připravují další ze své dlouhé řady zásobovacích lodí Progress, konkrétně jde o Progress M-22M. Tato loď bude mít kromě standardních úkolů, tedy dopravit na stanici jídlo, vodu, vědecké experimenty a osobní věci pro posádku, i jeden neobvyklý úkol – až bude odlétat od stanice, vezme s sebou modul Pirs. Ale rozhodně to neznamená, že budeme muset nad jeho ztrátou smutnit. Odpojený modul se dočká více než důstojné náhrady. Ostatně všechno rozebere náš dnešní článek.

Vesmírné osudy 14. díl – Wernher von Braun

Válka skončila. Tento hrůzný konflikt sebou odnesl krom obludného množství lidských životů i sílu Evropy, která jí zpočátku scházela pro opětovné rovnocenné zapojení do dění ve světě. Nejen Německá města ležela v troskách, většina průmyslu byla v důsledku válečného vedení buď zničena, nebo zastaralá. Veškeré komunikace byly jen stěží uživatelné a obyvatelstvo bylo unaveno z dlouhé války. Jídla se nedostávalo, protože většina orné půdy a zásob byla znehodnocena. V tomto všeobecném obrazu zkázy jistý plukovník Toftoy jezdil po zničené Evropě a sháněl špičkové vědce v oboru raketového průmyslu, když se k němu donesla zpráva, že hlava německého raketového průmyslu, Wernher von Braun se dobrovolně vydal Američanům.

Sonda IBEX opět zpřesnila tvar heliosféry

sonda IBEX v představě malíře zdroj:nasa.gov

Naše Sluneční soustava si za sebou při své cestě Mléčnou dráhou táhne chvost vysokoenergetických částic, silně připomínající ohon komety. Jeho tvar a povaha je výsledkem interakce částic vyvrhovaných Sluncem s částicemi mezihvězdného prostoru, ke které dochází na samé hranici Sluneční soustavy. Vědci již dříve pozorovali tyto chvosty u jiných hvězd, ovšem u našeho vlastního systému to bylo díky pohledu zevnitř poměrně obtížné a do doby, než NASA vypustila sondu IBEX, to bylo spíše takové paběrkování dílčích fragmentů.