Je úterý 11.6., hodinky všech přítomných na čínském kosmodromu Ťiou-čchüan ukazují 17:38. Ve střední Evropě je o šest hodin méně. Odpočítávání oznamuje, že se blíží další start čínské rakety. A co víc – po roce opět letí do kosmu tajkonauti. Trojice natěsnaná v útrobách kosmické lodi Šen-čou 10 sedí na vrcholku rakety Čchang-čeng 2F. Odpočet končí, motory se zapalují a raketa se velmi zvolna odlepuje od rampy. Nežene se prudce k nebi jako třeba Sojuz. Místo toho zvolna nabírá rychlost a spolehlivě stoupá k obloze. Její cíl leží ve výšce skoro 300 kilometrů nad Zemí – tchajkonauti letí na orbitální stanici Tiangong-1. Deset minut po startu už byla 8 a půl tuny vážící Šen-čou 10 bezpečně na oběžné dráze.

Tak by se daly ve stručnosti charakterizovat události, které dnes dopoledne našeho času mohl přes internet sledovat celý svět. Americké rakety vidíme startovat běžně, ruské taky, stejně tak evropské. Ale Čína? To je pořád pro spoustu lidí docela velká exotika. Říše Středu sice rakety vypouští velmi často (vloni byla s 19 straty druhým nejaktivnějším státem), ale moc často se o ní nemluví. Ale start s lidskou posádkou je naopak sledovaný obzvlášť bedlivě. Třeba už jen kvůli tomu, že čínská kosmická loď Šenčou jako by z oka vypadla ruskému Sojuzu. A i samotný start rakety Čchang-čeng je pro mnohé diváky velmi atraktivní – chybí zde totiž, jinde v přehnané míře přítomný, kouř od motorů. Leckdo by si mohl myslet, že Čína pomáhá životnímu prostředí – na rozdíl od všech ostatních, kterým rakety kouří jako celá průmyslová zóna. Ale pravda je úplně opačná. Čína ve svých raketách Čchang-čeng 2F používá motory na kapalné pohonné látky – těmi jsou oxid dusičitý a hlavně nesymetrický dimetylhydrazin, látka, která se pro svou nebezpečnost (karcinogenní účinky, poleptání kůže a sliznic) nikde jinde nepoužívá. Takže čínská raketa sice nedělá žádný kouř, ale ve skutečnosti škodí víc, než ostatní rakety.

Ale zpátky k misi Šen-čou 10, které je tento článek věnovaný. Na palubě stejnojmenné lodi sedí tříčlenná posádka. Vede ji zkušený vesmírný matador, Nie Hai-Sheng, který už letěl na lodi Šen-čou 6 a ve vesmíru strávil 4 dny a 19 hodin. Palubním inženýrem je Zhang Xiao-guang, který zatím v kosmu nikdy nebyl. Trojici doplňuje Wang Yaping, druhá tchajkonautka v historii, která je zodpovědná za vědeckou náplň mise a za zdravotnický dohled nad posádkou. Pokud vám je tahle trojice povědomá, nepletete se. Tohle trio bylo totiž záložní posádkou loňské mise Šen-čou 9. A pokud hcete vědět, kdo „kryl záda“ letové posádce tentokrát, tak vězte, že záložní skupině velel veterán z mise Šen-čou 7 Liu Boming, palubním inženýrem byl Pan Zhanchun. Ženské pokolení tu reprezentovala Deng Qingming.

Posádka lodi Šen-čou 10. Zleva: Nie Haisheng – Wang Yaping – Zhang Xiaoguang
Zdroj: http://d1pax3e3t5tpyh.cloudfront.net/

Všechny tři vesmírné cestovatele spojuje, že prošli armádou, konkrétně letectvem. Wang Yaping tam dokonce sloužila od svých 17 let. Nie Haisheng má za kokpitem letadel nakrouceno přes 1500 hodin a Zhang Xiaoguang jen o 500 méně. Tentokrát ale bude jejich cíl ležet mimo atmosféru, kam se žádné letadlo nedostane.

Posádka letí na stanici Tiangong-1, která byla na oběžnou dráhu vypuštěná na konci roku 2011. Od té doby se k ní vydala nepilotovaná loď Šen-čou 8, která se s ní úspěšně spojila (první spojení čínských těles na oběžné dráze v historii). Vloni v červnu se ke stanici vydala již zmíněná pilotovaná loď Šen-čou 9. Na první pohled se může zdát, že „desítka“ bude jen opakovat to, co už „devítka“ jednou dokázala. Čína je v tomhle směru jen velmi málo sdílná. Přesto se dá očekávat alespoň nějaká inovace. Proslýchá se třeba o tom, že by aktuální mise měla otestovat nový profil příletové dráhy ke stanici.

Spojovací manévr stanice Tiangong-1 (vlevo) a Šen-čou 10 (vpravo).
Zdroj: http://www.globaltimes.cn/

Co se tedy bude dít na palubě Nebeského paláce, až k němu 13.6. dorazí Šen-čou 10? Posádka nejprve zkontroluje stanici. Musí dobře prozkoumat všechny systémy – na Tiangongu nikdo nebyl skoro rok. Další úkoly posádky jsou obestřeny tajemstvím. Zcela jistě se zde budou provádět vědecké experimenty. Stanice sice nabízí jen prostor 15 metrů krychlových, takže nic velkého čekat nemůžeme, ale když už je členka posádky Wang Yaping zodpovědná za vědecký obsah mise, tak experimenty určitě chybět nebudou. Za zmínku stojí i to, že posádka bude mít ve svém programu i výukovou hodinu pro čínské školáky. Zhang Xiao-guang bude natáčet, jak Wang Yaping čínským dětem demonstruje podmínky stavu beztíže. Dovolil bych si odhadnout, že i do Číny se dostala vlna videí, která na ISS natočil Chris Hadfield a Čína se proto rozhodla udělat něco opodobého. Osobně se docela těším na to, jak to pojmou.

Ale od osobních spekulací zpátky k jasným faktům – posádka by měla být ve vesmíru po dobu 15 dní, čímž získá čínský rekord v délce pobytu na oběžné dráze. Přistání bude zřejmě opět v oblasti Vnitřní Mongolsko. Osud stanice Tiangong-1 bude touto misí zpečetěn. Po odletu posádky přejde modul opět do automatického režimu a sám podle naprogramovaného zadání zanikne v atmosféře. Jeho nástupce, Tiangong-2 by měl do kosmu vyrazit během roku 2015.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://technet.idnes.cz/

Zdroje obrázků:
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=32119.0;attach=527217
http://d1pax3e3t5tpyh.cloudfront.net/cdn/farfuture/…/shenzhou-10-astronauts.jpg
http://www.globaltimes.cn/…/%E5%A4%A7%E5%9B%BE1.jpg&w=700&h=558&Q=1&PortalID=0