Herschel odchází do důchodu

herschel_a_poste_esa

Evropský dalekohled Herschel se do vesmíru vydal 14. května roku 2009. V těchto dnech by se tedy všechno schylovalo k oslavě jeho 4. vesmírných narozenin. Místo toho však ESA, tedy jeho mateřská organizace, vystrojuje „pohřeb“. Tento infračervený teleskop se totiž odebral do zaslouženého důchodu. V dnešním článku rozebereme důvody, proč už nemůže dál pozorovat a také se pokocháme krásnými fotkami, které nám po téhle observatoři zůstanou.

Herschel byl v dobrém technickém stavu, neprojevovaly se na něm žádné velké technické závady, přesto už se musí odebrat na nucený odpočinek. Za všechno může jeho určení. Jedná se totiž o teleskop, který pozoruje vesmír v infračerveném spektru. Aby dalekohled mohl vidět infrazáření, musí být jeho detektory chlazeny na velmi nízkou teplotu (jen pár desetin stupně nad absolutní nulou). To je úděl všech infrateleskopů. Herschel měl za tímto účelem na své palubě nádrž se 2 000 litry kapalného hélia, které udržovalo na třech detektorech teplotu 0,3 K. Ale ani tato na první pohled velká zásoba není nekonečná. Hélium se postupně odpařuje a určuje tak dobu, po kterou bude dalekohled fungovat.

29. dubna, když Herschel komunikoval s pozemní anténou v západní Austrálii, poslal hlášení, že došly jeho zásoby hélia. To znamená jediné – Tento neprávem veřejností opomíjený teleskop ukončil své pozorování. Herschel můžeme právem označovat jako mimořádný dalekohled. Jeho zrcadlo o průměru 3,5 metru nemělo ve vesmíru konkurenci. Je o celý metr větší než primární zrcadlo Hubbleova kosmického teleskopu! Díky svému umístění, kdy obíhal cca. 800 000 km od libračního centra L2 soustavy Slunce – Země mohl nerušeně pozorovat vesmír. Za dobu svého fungování se podílel na bezmála 600 pozorovacích programech, při kterých nasbíral více než 35 000 pozorování. Celkový pozorovací čas byl úctyhodných 25 000 hodin!

M31 - Galaxie v Andromedě, tak, jak ji viděl teleskop Herschel.

M31 – Galaxie v Andromedě, tak, jak ji viděl teleskop Herschel.
Zdroj:http://www.nasa.gov

Velké zrcadlo nebylo jedinou Herschelovou výsadou. Díky pokročilému navigačnímu systému dosáhl při zaměřování objektů přesnosti 3,7 obloukové vteřiny. Zásluhou toho mohl na Zemi posílat mimořádně ostré fotky blízkých i vzdálených objektů. Ostatně i člověk, který vesmíru příliš neholduje musí uznat neoddiskutovatelnou kvalitu a tajemnou krásu fotek z hlubin vesmíru.

Velký Magellanův oblak, nepravidelná galaxie vzdálená 163 000 světelných let od Země, vyfocený dalekohledem Herschel.

Velký Magellanův oblak, nepravidelná galaxie vzdálená 163 000 světelných let od Země, vyfocený dalekohledem Herschel.
Zdroj: http://www.nasa.gov/

M42 - nádherná mlhovina v souhvězdí Orion vzdálená 1300 světelných let. Kompozitní snímek dalekohledů Herschel a Planck.

M42 – nádherná mlhovina v souhvězdí Orion vzdálená 1300 světelných let. Kompozitní snímek dalekohledů Herschel a Planck.
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Caldwell 77 - galaxie s označením Centaurus A vzdálená 10 - 16 milionů světelných let. Kompozitní snímek dalekohledů Herschel a XMM-Newton

Caldwell 77 – galaxie s označením Centaurus A vzdálená 10 – 16 milionů světelných let. Kompozitní snímek dalekohledů Herschel a XMM-Newton
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Výtrysky plynu z 3300 světelných let vzdálené mlhoviny Caldwell 19 v souhvězdí Labutě, jak jej zachytil dalekohled Herschel.

Výtrysky plynu z 3300 světelných let vzdálené mlhoviny Caldwell 19 v souhvězdí Labutě, jak jej zachytil dalekohled Herschel.
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Snímek Jupitera z dalekohledu Herschel. Ve spodní polovině planety je dobře vidět velké množství vody.

Snímek Jupitera z dalekohledu Herschel. Ve spodní polovině planety je dobře vidět velké množství vody.
Zdroj: http://spaceinimages.esa.int/

Posledním velkým objevem, který si Herschel připsal bylo pozorování Jupitera. Na snímcích bylo jasně vidět, kolik vody do jeho atmosféry dopravila v roce 1994 kometa Shoemaker-Levy 9. Podle aktuálních výpočtů by mělo z této komety pocházet celých 95% veškeré vody, která se momentálně nachází na největší planetě Sluneční soustavy.

Nových fotek z teleskopu Herschel se tedy už nedočkáme. Ale astronomům zabere minimálně půl roku, než se proberou všemi poslanými snímky a než přijde oficiální hodnocení celé mise. Nepřeberné množství fotek, které dorazily na zemi navíc poslouží vědcům, kteří se k nim mohou v příštích letech vracet a použít je ve svých studiích.

A jak to bude do budoucna s infračervenými teleskopy? Vzhledem k rozpínání vesmíru, kdy se od nás vše vzdaluje, se při pozorování vzdálených objektů výrazně projevuje tzv. Rudý posuv. Pokud tedy chceme v kosmu dohlédnout dále, nesmíme sázet na pozorování ve viditelném světelném spektru. Právě infračervené záření je pro tyto potřeby ideální, takže infrateleskopy určitě uvidíme i v dalších letech. ESA třeba chystá ve spolupráci s japonskou agenturou JAXA a americkou NASA na přelom let 2017/18 vypuštění observatoře SPICA. Králem infračerveného pozorování celé příští dekády se pak stane americký Dalekohled Jamese Webba.

Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
http://www.nasa.gov/
http://en.wikipedia.org/
http://cs.wikipedia.org/
http://cs.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
http://www.astro.cz/_data/images/news/2011/07/27/herschel_a_poste_esa.jpg
http://www.nasa.gov/images/content/722661main_pia16682-43_800-600.jpg
http://spaceinimages.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2013/04/water_in_jupiter_s_atmosphere/12638897-1-eng-GB/Water_in_Jupiter_s_atmosphere_node_full_image.jpg
http://www.nasa.gov/images/content/614847main_pia15254-43_800-600.jpg
http://www.nasa.gov/images/content/626711main_pia13959-43_800-600.jpg
http://www.nasa.gov/images/content/636654main_pia15422-43_800-600.jpg
http://www.nasa.gov/images/content/535633main_pia14038-43_800-600.jpg

Pin It
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

GD Star Rating
loading...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


Zanechte komentář