Archiv měsíce Únor, 2013

Maratónsky beh po Marse (štvrtá časť)

Maratónsky beh po Marse (štvrtá časť)

Na konci tretieho dielu tohto miniseriálu stála pred Opportunity ťažká úloha. Dostať sa von z kráteru Victoria. Pomaly sa blížila zima a solárne panely dodávali vozítku menej a menej elektrickej energie. Nikto nechcel trčať pol roka na mieste a preto riadiace stredisko vydalo príkaz na čo najrýchlejšie opustenie Victorie. To so sebou však nieslo čo najrýchlejšie ukončenie výskumu okolitých skalísk. Opportunity teda mala spraviť zopár snímkov útesu Cape Verde, potom sa presunúť ku skalisku Nevada a ešte pred začiatkom zimy sa vyškriabať von.

Výzkum Merkuru: 2. Díl

V minulém dílu naší minisérie o výzkumu Merkuru jsme si představili dlouhou cestu, která vedla až k sondě, jež se usadila na jeho orbitě. Podívali jsme se na historii průzkumu této planety a na objevy sondy Mariner 10. Poukázali jsme na to, že dostat se k Merkuru je poměrně náročné a ještě mnohem náročnější je zakotvit na jeho oběžné dráze. Dnes se podíváme na působení a objevy sondy MESSENGER, jež v březnu oslaví dva roky od svého navedení na orbitu planety. Merkur se v našich očích pod drobnohledem nového souputníka hodně změnil. Přístrojové vybavení MESSENGERU nám odhalilo mnoho nečekaných skutečností. Pojďme se na ně blíže podívat.

Kritické momenty kosmonautiky 24. díl

Mir

Devadesátá léta znamenala pro nově vzniklou Ruskou federaci balancování na hraně chaosu a finančního kolapsu. Všechna odvětví ruského průmyslu a služeb byla více či méně zasažena hospodářským rozvratem a výjimkou nebyl ani kosmický průmysl. Tato bývalá výkladní skříň sovětského režimu se najednou ocitla na periferii zájmu mocných. Také běžní občané měli při honbě za obživou jiné starosti, než adoraci hrdinů vesmíru. Postupem času se i mnoho legendárních kosmonautů ocitlo na periferii společnosti v nuzných podmínkách- jako příklad může sloužit třeba Nikolaj Rukavišnikov, kterého podvodníci připravili o byt v Moskvě a tak musel podzim svého života trávit v malém zahradním domku. RKA (Ruská federální kosmická agentura) se potýkala s fatálním nedostatkem financí a také s faktem, že mnoho subdodavatelů se po rozpadu SSSR ze dne na den ocitlo na území jiného státu. To znamenalo nejen logistické a administrativní problémy, ale také zvýšené náklady. Mnoho podniků si totiž od RKA a koncernu Energia, který vyráběl a kompletoval letový hardware, nechávalo za své systémy a komponenty platit v dolarech- tedy měně, které se RKA zoufale nedostávalo. Vítaným přilepšením byl pak společný projekt s NASA, kdy v průběhu devadesátých let vykonávali američtí astronauti dlouhodobé pobyty na palubě ruské orbitální stanice Mir. Amerika získala zkušenosti z dlouhodobých pobytů v první polovině sedmdesátých let na své stanici Skylab. Od té doby ale uplynulo mnoho času, takže NASA hodlala tuto novou možnost řádně využít. Jenže zřejmě nikdo nepočítal s tím, že Rusko devadesátých let má svá specifika…

Přehledné povídání o palivech

I dnes je pro naše čtenáře připraven článek určený především pro ty, kdo si ke kosmonautice teprve hledají cestu. I tentokrát bude řeč o nějaké základní části kosmonautiky, kterou si podrobně rozebereme. Stejně jako minule ale budeme i tentokrát dbát na to, aby textu pokud možno rozuměli všichni. Těm, kdo jsou v tématice zběhlejší se předem omlouvám za jisté zjednodušení celé problematiky. V tomhle článku nechci přinést podrobný rozbor až do detailů. Jde o to, zachytit hlavní rysy. Nebojte se tedy začíst. Odborné termíny necháváme za dveřmi a čekají na nás různé druhy paliv.

Kosmotýdeník 23. díl (17. 2. – 23. 2. 2013)

ISS na orbitě

V novém Kosmotýdeníku probereme ztrátu spojení s ISS. Šestičlenná posádka i přes problémy pokračovala v plnění svých úkolů. Dále si připomeneme průlet miniplanetky 2012 DA14, která proletěla kolem Země v bezprostřední blízkosti. Srážka by neměla hrozit ani v dalších 50ti letech. A nakonec zavzpomínáme na let Johna Glenna na palubě lodi Frendship 7, který se stal prvním Američanem na oběžné dráze. Jeho let provázelo mnoho problémů, ale nakonec vše dopadlo dobře.

7. Kozmická Strojovňa – Kozmodrómy

7. Kozmická Strojovňa - Kozmodrómy

V seriály Kozmická Strojovňa sa väčšinou venujem raketám, alebo iným strojom, ktoré slúžia na dopravu na obežnú dráhu. Dnes si však povieme niečo o pozemných zariadeniach, ktoré tieto kozmické lety umožňujú. Kozmodrómy sú vlastne obrovské komplexy, v ktorých sa skladajú a pripravujú rakety. Všetky kozmodrómy sa skladajú z niekoľkých častí. Infraštruktúra: Nosné rakety sú obrovské, často vážia aj niekoľko stoviek ton. Preto je prevoz takýchto obrovských a zložitých strojov veľmi chúlostivá záležitosť. Jednotlivé časti rakiet sa väčšinou vyrábajú v niekoľkých firmách a na kozmodrómy sa dopravujú oddelene. Preto je prístupnosť kozmodrómu často krát jedným z hlavných faktorov. Ideálne by mal byť kozmodróm postavený v blízkosti morského pobrežia alebo aspoň pri nejakej veľkej rieke. Lodná doprava je totiž jednoduchšia a navyše sa v lodiach dá prevážať väčšie množstvo nákladu a šírka dielcov nie je limitovaná šírkou tunelov.

Sonda Fermi posouvá naše vědomosti o kosmickém záření

Opět kompozitní snímek mlhoviny IC 443 známé také jako Medůza. GeV gama emise zobrazená pomécí přístrojů Fermi je v půrpurové barvě, optické vlnové délky jsou žluté, a infračervená data ze Wide-field NASA Infrared Survey Explorer (WISE), jsou zobrazena jako modré (3,4 mikronů), azurová (4,6 mikronů), zelené (12 mikronů ) a červená (22 mikronů).

Přesto, že moji čtenáři za sebou ještě stále nemají technické minimum, jsem se rozhodl občas uveřejnit nějaké důležitější aktuální informace související s rentgenovou astronomií. Tentokrát se významný krok vpřed povedl sondě Fermi. Sondě Fremi se blíže podíváme na zoubek v některém z příštích dílů, více pozornosti si určitě zaslouží. Dnes si povíme o horkém (doslova i obrazně) příspěvku této rentgenové sondy k poznání našeho vesmíru. Nejedná se o nic menšího než objasnění jedné z dlouhodobých záhad moderní astronomie. Konkrétně o původ tzv. kosmického záření.

Copenhagen Suborbitals

„Ak chcete vyletieť do vesmíru, môžete sa stať astronautom. Ako… veľa šťastia, pravdepodobne sa to, ehm, nestane. Alebo si môžete počkať kým súkromné firmy dokončia svoje projekty, to ale potrvá dlho. No zažijete oveľa viac zábavy, ak si proste vyrobíte svoju vlastnú raketu, s ktorou vyletíte do vesmíru.“ Takto sa začína jedno z videí firmy Copenhagen Suborbitals. Títo ľudia sa snažia nájsť lacné riešenia problémov, ktorými sa zaoberajú veľké vládne agentúry. Ak si myslíte že sú to iba naivní amatéri, mýlite sa. Dánski nadšenci totiž medzi sebou majú aj známeho odborníka, ktorý pracuje pre NASA. Volá sa Kristian von Betngson a zaoberá sa hlavne kapsulou, ktorá bude prvého dánskeho kozmonauta chrániť pred agresívnym vesmírnym prostredím.

Výzkum Merkuru: 1. Díl

Planeta Merkur je, jak známo, nejbližším planetárním tělesem u našeho Slunce. Blízkost Merkuru ke Slunci dělá z malé planety velice obtížně dosažitelný cíl. Doposud tak planetu zkoumaly jen dvě sondy. V sedmdesátých letech kolem planety třikrát proletěl Mariner 10 a aktuálně se na jeho oběžné dráze prohání sonda MESSENGER, která nám o planetě řekla mnoho nových informací a spoustu starých teorií vyvrátila. Historii výzkumu planety, Marineru 10 a složité cestě MESSENGERU na jeho oběžnou dráhu se budeme věnovat v prvním díle této minisérie o výzkumu Merkuru.

Kritické momenty kosmonautiky 23. díl

Mir

Naprostá většina krizových situací během pilotovaných cest do vesmíru se odehrála při nejexponovanějších fázích letu- během startu a přistání. Pokud nepočítáme Apollo-13, v průběhu letu samotného se zatím kosmonauti a astronauti dokázali většinou vyhnout momentům, kdy je od velkého průšvihu dělilo pár sekund. I když… Tak úplně pravda to není. Na konci devadesátých let minulého století začala NASA spolupracovat s RKA(Ruská federální kosmická agentura, známá také jako „Roskosmos“) a vypravovat společné expedice na orbitální stanici. Pro Američany to byl výhodný způsob, jak před počátkem stavby ISS z první ruky obnovit zkušenosti s dlouhodobým pobytem na oběžné dráze, který se shuttlem nebyl možný. Pro Rusy to pro změnu zase byla příležitost, jak získat nemalé finanční prostředky v podobě tvrdé měny. Dalo by se říci, že hlavním zaměřením společných pobytů Američanů a Rusů na orbitální stanici nebyla ani tak věda a bádání, jako spíše plnění politických cílů vedení NASA a špiček ve Washingtonu a ekonomické zájmy RKA a Kremlu. Stanicí, na kterou se Američané vydávali, byl legendární Mir- historicky první modulární stanice, jejíž základní modul se vydal na orbit v roce 1986. Postupně se stanice rozrostla na docela velké monstrum. Její konečná podoba zahrnovala 7 modulů (včetně jednoho dokovacího modulu pro připojení amerických raketoplánů) a množství nehermetických konstrukcí a komponentů. Dlouhou dobu Mir držel rekord jako nejdéle nepřetržitě obývaný kosmický stroj a byl svědkem nejdelšího nepřetržitého pobytu jednoho člověka ve vesmíru- Valerij Poljakov v letech 1994-1995 strávil na jeho palubě (a zčásti také na palubách transportních Sojuzů při cestě na stanici a zpět) 437 dní a 18 hodin. Nicméně ke konci aktivní životnosti stanice, kde se také odehrála níže zmíněná dramata, už byl Mir přestárlou a jen zčásti funkční stanicí, jejíž údržba zabírala stále více času na úkor vědy a experimentů…