Evropa zažehla svůj obří motor na tuhé palivo

Motor s označením P120C, který bude využíván na evropských raketách Ariane 6 a Vega-C podstoupil svůj historicky první statický zážeh. Stalo se tak včera ráno místního času na jihoamerickém kosmodromu v Kourou. Na výšku měří 13,5 metru, jeho průměr je 3,4 metru a ve svých útrobách ukrývá úctyhodných 142 tun tuhého paliva, jehož spalování vytváří během 135 sekund dlouhého hoření průměrný tah 4615 kN (ve vakuu). Na raketě Vega-C bude tento motor využit jako první stupeň, zatímco Ariane 6 jej využije po dvojicích nebo čtveřicích jakožto urychlovací blok. Samotný motor P120C konstrukčně vychází ze svého předchůdce, kterým je P80 využívaný na aktuálních raketách Vega.

Setkání NASA se zájemci o stavbu modulu PPE

Vlevo zobrazený modul PPE bude prvním dílem stanice u Měsíce - v pravé části vidíme zaparkovanou loď Orion.

Jak jsme informovali v krátké zprávě, NASA vydala 21. června předběžnou poptávku návrhů průmyslových firem na partnerství při stavbě a provozu modulu PPE lunární orbitální stanice Gateway. Ve středu 10. července se v Glennově středisku NASA konal Průmyslový den, kterého se zúčastnili zástupci 21 firem. NASA na setkání prezentovala předpokládaný časový harmonogram dalšího postupu. Termín pro vyjádření společností k předběžné poptávce uplyne 20. července. Vydání finální poptávky je zatím předpokládáno na 6. září, s devítitýdenním termínem pro podání konečných návrhů, tedy do cca 8. listopadu. Kontrakt by měl být vybranému vítězi udělen v příštím roce, snad v březnu. Vynesení modulu PPE komerčním nosičem je plánováno nejpozději na září 2022. Poté má následovat až dvanáctiměsíční demonstrační fáze, dokončení certifikace modulu, převod vlastnictví, předání provozu a dalších dvanáct měsíců provozně technické podpory ze strany partnera. Tato podpora bude v případě potřeby prodloužena o dalších dvanáct měsíců.

Cislunární ekonomika podle ULA

Zatímco nás Elon Musk a jeho SpaceX zásobují vizemi obtížné a nebezpečné kolonizace Marsu, která stvoří soběstačné město řídící se principy přímé demokracie s císařem Elonem I. (prý to byl jen vtípek), které dosáhne miliónu obyvatel během 50 let po prvním pilotovaném letu SpaceX, který se snad uskuteční v roce 2024 – ULA a její CEO Tory Bruno možná myslí na Mars potichu také, ale své jisté vidí v zajišťování transportu v cislunárním prostoru.

Liberec zažívá kosmický týden

Pokud žijete v okolí Liberce, pak by Vás mohlo zajímat, že od 14. do 21. července v tomto městě probíhá speciální kosmický program Letní kosmická škola Společně do vesmíru. Dějištěm jsou místní Technická univerzita a science centrum iQLANDIA. V rámci programu se chystá třeba setkání s kosmonautem-rekordmanem, nebo soutěž v odpalování malých raket. Divácky nejatraktivnější bude živá konference s Mezinárodní vesmírnou stanicí, ale organizátoři zatím u tohoto bodu z technických důvodů neznají konkrétní termín. Konference se má konat v aule budovy G liberecké Technické univerzity a před jejím začátkem proběhne ještě přednáška Milana Halouska z české kosmické kanceláře.

Kosmotýdeník 304 (8.7. – 15.7.)

Co se vše může stát v kosmonautice za sedm dní? Většinou opravdu hodně! Pojďme si shrnout uplynulý týden a ve zkratce projít vše podstatné. V hlavním tématu se podíváme na první vědecké výsledky evropské družice Sentinel 5P, zamíříme však i do Číny, nebo se ohlédneme za superrychlým letovým profilem Progressu MS-09. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Další čtyřka evropských navigačních družic

Na kosmodromu v Kourou byly čtyři družice Galileo usazeny na vrchol rakety Ariane 5, která by je měla 25. července vynést do vesmíru. Nejprve se musela sestavit samotná raketa Ariane 5, která se pak přesunula z montážní haly BIL do budovy BAF. Raketě během převozu ještě z logického důvodu chyběla horní část. „Družice evropského navigačního systému Galileo s čísly 23-26 byly postupně usazeny na vypouštěcí adaptér, přičemž usazení každé zabralo jeden den. Adaptér se ve vesmíru postará o postupné uvolnění celého svazku,“ popsal Jean Verniolle, ředitel mise.

Návštěva výstavy Cosmos Discovery v Brně

Fanouškům kosmonautiky jistě neuniklo, že Brno navštívila jedinečná výstava „Cosmos Discovery“. Nejeden člen redakce Kosmonautixu už výstavu navštívil a mnozí i vícekrát. Ostatně jedno ohlédnutí už na webu máme z její návštěvy v Bratislavě. Proto je na místě i naše ohlédnutí za jednou z návštěv, kterou jsme pojali zároveň jako setkání fanoušků Kosmonautix.cz. Vzhledem k tomu, že řada z nás určitě navštívila i výstavu Gateway to Space, která proběhla v Praze, bude určitě zajímavé i srovnání s ní. Pořadatel v Brně jí dává podtitul světová výstava, takže jedním z témat našeho ohlédnutí určitě bude i to, jak to s tím zastoupením světa vlastně bylo.

Crew Dragon pro první misi dorazil na kosmodrom

Crew Dragon během připojování k ISS - povšimněte si odklopného krytu v přední části, trunku se solárními panely i stabilizačních ploutví

Jak jsme Vás informovali již včera večer v krátké zprávě, na Mys Canaveral dorazila cenná zásilka. Nejde o nic menšího, než o první letový exemplář lodi Crew Dragon  od firmy SpaceX. Tato loď prošla v minulých týdnech důkladnými vakuovými a akustickými zkouškami na základně Plum Brook v Ohiu. V tomto článku se podíváme na to, co ji v nejbližších týdnech a měsících čeká. Na kosmodromu nyní první Crew Dragon podstoupí komplexní předstartovní přípravu a v průběhu podzimu bychom se měli dočkat jejího nepilotovaného letu k Mezinárodní vesmírné stanici. Po návratu na Zemi bude tato loď ještě využita ke zkoušce záchranného systému za letu.

TOP5: Kosmodromy

kosmodrom

Když se řekne kosmodrom, každému z nás se nejspíš vybaví rozlehlý komplex plný startovních ramp, montážních hal, velkých palivových nádrží, specializovaných budov, řídicích středisek a dalšího zázemí. Je pravda, že takto skutečně vypadá většina vesmírných přístavů, ze kterých se vydávají rakety na oběžnou dráhu Země i mnohem dál. Tato představa však nemusí být nutně ta jediná správná. Co takhle kosmodrom, který pluje na moři? Nebo ještě bizarnější představa – co byste řekli kosmodromu, který létá nebo který se dokonce umí ponořit pod vodu? Ano, i z takových míst už startovaly rakety do kosmu. A v tomto díle TOP 5 se na některé z nich podíváme.

Odstřel obslužných věží na floridském kosmodromu

Stačilo zmáčknout pověstné červené tlačítko a okolí floridského startovního komplexu číslo 17 prořízla série explozí. Z obslužných věží se na několika místech zablesklo světlo doprovázené dýmem a mnohasettunovým konstrukcím se podlomila kolena. O pár sekund později již obě věže ležely na zemi a jen oblaka prachu napovídala, jaká scenérie se tu před pár okamžiky odehrála. Dnes ve 13:01 našeho času skončila éra odpalovacího komplexu, který svého času patřil k nejvyužívanějším na celém světě – doposud z něj vylétlo více než 300 raket. Demolice věží však neznamená konec komplexu – jde o nezbytný krok k jeho modernizaci.