Jak ulovit fotku Dragonu

Kosmická loď Dragon se v neděli odpoledne našeho času vrátila na Zemi, když přistála do vln Tichého oceánu západně od Kalifornie, čímž skončila mise SpaceX CRS-12. Kosmické plavidlo vylovila loď na palubu a zamířila s ním do přístavu Los Angeles (San Pedro). Využili jsme tedy služeb Michaely Pavlik, manželky Davida Pavlíka, který pracuje ve SpaceX a požádali ji, zda by nemohla vyrazit na místo. Cílem měl být kromě fotografií i návod pro případné zájemce, kteří by se při návštěvě Kalifornie chtěli podívat, jak vypadá manipulace s Dragonem po vyložení na pevninu. Jenže se to trochu zkomplikovalo.

Na cestě k nebeským palácům

Čínská zásobovací loď Tiančou 1, která má vyšlapat cestu k běžně používaným zásobovacím a tankovacím lodím pro budoucí kosmickou stanici, úspěšně dokončila několik měsíců trvající testování u orbitální laboratoře Tiangong-2 (Nebeský palác-2). Tyto zkoušky obnášely především opakované odpojování a připojování v různých režimech. Po každém připojení následovala zkouška přečerpání paliva, což je hlavní úkol této mise. Čína už má se spojováním těles na oběžné dráze zkušenosti, ale pro chystanou stanici potřebuje spolehlivý systém přečerpávání paliva. V sobotu 16. září se loď naposledy a definitivně oddělila od Tiangongu a před vstupem do atmosféry ještě podstoupí samostatný let.

Spoluorganizujeme setkání fanoušků SpaceX!

Vážení čtenáři, náš portál ve spolupráci s webem ElonX.cz a Fakultou Elektrotechnickou ČVUT pořádá unikátní neformální setkání fanoušků SpaceX v Praze. Akce nazvaná „David Pavlík: zkušenosti ze Silicon Valley“ proběhne ve středu 18. října od 18:00 v Praze na adrese Karlovo náměstí 13. Jak již název samotné akce napovídá, kromě setkání fanoušků mezi sebou půjde i o setkání s Davidem Pavlíkem, který pracuje ve SpaceX jako jediný Čech, ale už předtím prošel mnoha velkými firmami – Netflixem, Amazonem, či Microsoftem.

Přehled o každém soustu astronautů

Pokud držíte dietu, nebo jen chcete zdravější životní styl, možná používáte mobilní aplikaci, která pomáhá sledovat vše, co jíte. Aplikaci už používají miliony lidí po celém světě a nyní tento trend dorazil i do vesmíru. Evropští astronauti začali zaznamenávat svá jídla do tabletu, aby měli oni i řídící středisko jistotu, že přijímají správné množství živin. Ve vesmíru je správně vyvážená strava spojená s pravidelným cvičením ještě důležitější než na Zemi – pomáhá totiž bojovat s negativními vlivy mikrogravitace na lidské tělo. Křehnutí kostí, svalová atrofie, vyčerpání zásob proteinů, tuků či vitaminu D – to jsou jen některá negativa letů do vesmíru.

Jižní polární záře z ISS

Jak dlouhý časosběrný snímek pořídíte z 919 fotek? Italský astronaut Paolo Nespoli s tím má osobní zkušenost a ví, že při 25 snímcích za sekundu je to 36 a 3/4 sekundy. V minulých dnech se totiž pustil do sekvenčního snímkování výhledu z okna stanice, která zrovna prolétávala nejjižnějšími místy své oběžné dráhy. Lidé mají polární záře spojené se severními oblastmi, ale úplně stejné světelné závěsy se objevují i v okolí jižního pólu. V dnešním článku se můžete pokochat jejich jemnou krásou ve zrychleném režimu.

Kosmotýdeník 261 (11.9. – 17.9.)

Týden utekl jako voda a i když byl především ve znamení smutného loučení se sondou Cassini, přinesl toho mnohem více. Jako obvykle tedy přichází Kosmotýdeník, který se pokusí všechny důležité momenty zrekapitulovat, aby našim čtenářům neunikla žádná zajímavá informace. V hlavním tématu se podíváme na dalekohled Jamese Webba a na nenápadnou, ale velmi důležitou osobu, která o něj momentálně pečuje. V menších zprávách se podíváme třeba k Marsu, nebo nový termín startu rakety Atlas V s tajnou družicí. Podíváme se také na blížící se sondu OSIRIS-REx, na čínskou loď Tiančou, soukromou loď Dragon i na možný odklad premiéry Falconu Heavy.

Máme aplikaci i pro Windows

Na začátku července letošního roku jsme Vám představili naši oficiální mobilní aplikaci pro zařízení s operačním systémem Android, která zatím pracuje na necelých 400 zařízení. V článku jsme informovali i o tom, že zatím nechystáme vstup na další systémy, ale věci se někdy mění velice rychle. Je vidět, že mezi našimi čtenáři jsou lidé, kteří jsou ochotní ve svém volném čase něco vytvořit zdarma i pro ostatní. Jedním takovým člověkem je i pan Pavel Šebela, který pro nás vytvořil aplikaci pro systém Windows. Ta je k dispozici v internetovém obchodě a stejně jako aplikace pro Android je zdarma.

(R)evoluce jménem ARCA Space Corporation

V posledních několika měsících je stále více slyšet o progresivní kosmické společnosti ARCA, která by již velmi brzy mohla začít v Novém Mexiku testovat revoluční raketový motor typu aerospike (aerodynamic spike). Tento typ motoru by mohl být v budoucnu schopen dostat raketu ze země do vesmíru bez použití přídavných stupňů a jednalo by se tak o systém SSTO neboli Single Stage to Orbit, o kterém sní snad každý raketový konstruktér. Tak daleko však společnost zatím není a kdo ví, jestli vůbec někdy bude, ale na druhou stranu již nyní nabízí mnoho zajímavého a také neokoukaného. A to jak v podobě raketových nosičů, které tu ještě nebyly, nebo ve zvoleném přístupu. Pojďme tedy společně nahlédnout „pod pokličku“ společnosti ARCA Space Corporation.

OneWeb – s takovým množstvím satelitů by jej regulátoři neměli povolit

Tak i tento názor byl k zaslechnutí na 21. ročníku celosvětové konference World Satellite Business Week v Paříži. Pokud jste o této satelitní akci nikdy dříve neslyšeli, tak vězte, že se jedná o jednu z nejvýznamnějších každoročních událostí, na kterou se sejdou stovky lidí z vesmírného businessu. Jsou to až na drobné výjimky výhradně výkonní ředitelé, techničtí ředitelé, šéfové marketingu a občas i finančníci. Novináři tam tvoří značnou menšinu. Shodou okolností jsem se některých akcí z programu mohl zúčastnit. 

SLEDUJEME: Cassini ukončuje svou jedinečnou misi

Dnes ve 13:55 našeho času by měl na Zemi dorazit poslední signál ze sondy Cassini, která 83 minut předtím shoří v atmosféře Saturnu. Skončí tak její mimořádně přínosná mise, díky které jsme se o Saturnu i o jeho rodině měsíců dozvěděli neskutečné množství informací. Cassini vstoupila na oběžnou dráhu planety s prstencem už v roce 2004 a od té doby jej zkoumala z dálky i hodně zblízka. Po 13 letech intenzivní práce tak pozemní týmy vyždímaly z možností této sondy i poslední kapky vědeckých informací. Tento článek si klade za cíl poskytnout aktuální zpravodajství spojené se zánikem této sondy.