Výzkum Venuše – 9. díl

Akatsuki u Venuše. Zdroj: JAXA

Náš seriál se přehoupl od výzkumu Venuše prováděného v dávné i blízké minulosti až do žhavé současnosti. Program Veněra je už téměř zapomenutou minulostí a bude zajímavé, jestli se tento program ještě v budoucnu vzkřísí. Podíváme se alespoň na úvahy, jakým způsobem by to mohlo proběhnout. Americký výzkum Venuše přinášel vždy významná data, což vyvrcholilo misí Magellanu v letech devadesátých. Jediný průzkumník, který ještě máme čerstvě v paměti, tak je evropský Venus Express, ovšem i ten už zanikl v atmosféře planety. A když už to vypadalo, že s touto misí výzkum Venuše prozatím končí, podařilo se uspět ještě Japoncům. Díky jejich schopnosti zachránit téměř ztracené sondy má nyní naše sesterská planeta další umělou družici a tak nás seriál končíme v době, kdy od planety proudí nová data a snímky. Jak už bylo naznačeno, podíváme se tedy nejen na tuto aktuálně probíhající misi, ale také na výhled do úvah o nápadech na budoucí průzkum Venuše.

Upravený Antares odstartuje později

hotfire_2016-05-31_at_5.43.37_pm_2_copy

Raketa Antares letěla naposledy v říjnu roku 2014, kdy ji pár sekund po startu postihlo selhání motoru AJ-26 na prvním stupni, takže nosič ztratil tah a zřítil se kousek od rampy. V dalších měsících firma Orbital ATK přešla na jiný typ motorů a vsadila na ruské RD-181. Pro ně se ale musela raketa drobně upravit, přesto se zdálo, že se plánovaný termín startu na začátku července podaří dodržet. Podle aktuálních informací ale tato možnost padla.

JUNO téměř u cíle – Jupiter v zorném poli

PIA20701_modest

Dobře se podívejte na náhledovou fotku dnešního článku. Je na ní největší planeta naší soustavy, tedy Jupiter. V jeho okolí pak vidíme měsíce, které se podle svého objevitele nazývají Galileovské, tedy Io, Europa, Ganymed a Callistó. Snímek pořídila americká sonda JUNO, konkrétně pak její jediný snímací přístroj JunoCam. Ta v těchto dnech pořizuje sérii snímků Jupitera a jeho rodiny měsíců – z fotek se dodatečně složí působivý časosběrný záznam. Kamera JunoCam ale bude mít velký význam i při práci u Jupitera. A pozor – NASA u tohoto přístroje počítá s širokým zapojením internetové veřejnosti.

Čínská „sedmička“ otevřela nový kosmodrom

ClzAl_jVAAIHLwQ

Včera odpoledne ve dvě hodiny našeho času přešel nový čínský kosmodrom Wenčang na ostrově Hainan z kolonky „ve výstavbě“ do kolonky „v provozu“. Otevření nového kosmodromu bylo stylové – svou premiéru si zde odbyla nová čínská raketa Dlouhý pochod 7. Start byl úspěšný a na oběžnou dráhu se dostal požadovaný náklad – zmenšená verze návratové kabiny budoucí čínské kosmické lodi, která se usadila na oběžné dráze ve výšce 200 – 340 kilometrů. V dnešním článku Vám přinášíme fotky z premiérového startu i dvě videa se záznamem.

Kosmotýdeník 197. díl (20.6. – 26.6.2016)

Tento týden jsme se dočkali jak burácení raketových motorů, tak zajímavých informací z blízkého vesmíru. Pojďme si některé zajímavé věci připomenout v aktuálním vydání Kosmotýdeníku. Jako první se ve velkém tématu zaměříme na velmi zajímavý let a zánik lodi Cygnus OA-6, který byl tentokrát opravdu napínavý. Nevynecháme ani dva starty, které se tento týden udály, či netradičně to, kde strávil víkend redakční tým Kosmoanutixu. Přeji hezké čtení a příjemnou neděli.

Je pod povrchem Pluta vodní oceán?

Pluto-01_Stern_03_Pluto_Color_TXT

I když sonda New Horizons proletěla kolem Pluta už téměř před rokem, vědci ještě ani zdaleka nevyhodnotili všechna naměřená data. Nedávno se ukázala nova teorie, která dokonce hovoří o oceánech vody v kapalném skupenství pod povrchem Pluta. To, že se na Plutu nachází vodní led už New Horizons potvrdila, ale vodu v kapalném skupenství by takto daleko od Slunce snad nikdo nehledal. Skupina vědců přišla s teorií podpovrchového oceánu, kvůli obrovským prasklinám na povrchu trpasličí planety. Ty vznikají, pokud hmota pod pevným povrchem expanduje, čímž způsobí jeho popraskání. A právě vodní oceány by mohly tuto expanzi vysvětlit.

Cesty za kosmonautikou – Alexej Leonov

Alexej Leonov

Když jsem před dvěma týdny otevřel mailovou zprávu od Dušana Majera, výrazně se mi zrychlil puls. Podle toho, co se v mailu psalo, měl do Bratislavy zavítat jeden z titánů historie kosmonautiky, generálmajor Alexej Archipovič Leonov. Mělo se tak stát v rámci akce „Adrenalínové nebo“ přímo uprostřed Bratislavy, u umělého jezera Kuchajda. Vzhledem k tomu, že cesta do Bratislavy nezabere příliš dlouhý čas, nebylo co rozmýšlet – oba jsme s Dušanem po této příležitosti bez váhání skočili. Navázali jsme kontakt s hlavním organizátorem panem Veselským a informovali se o možnosti setkání s touto žijící legendou.

ŽIVĚ: Největší verze Atlasu V startuje

av_muos5_r19623201643802PM63

Raketa Atlas V je již na floridském kosmodromu připravena k další misi. Pod jejím pětimetrovým aerodynamickým krytem se ukrývá pátý zástupce z armádního komunikačního systému MUOS. Start je prozatím naplánován na dnešních 16:30 našeho času. Pro zájemce, kteří by chtěli celý start sledovat živě jsme připravili tento článek, ve kterém najdete vložený přehrávač přímo z originálního zdroje. Nejde tedy o česky komentovaný přenos, ale i tak věříme, že se Vám bude start líbit. Přecijen jde o start nejsilnější verze rakety Atlas V, tedy konfigurace 551.

Velká čínská premiéra snad už tento víkend

lm7_model

Nový kosmodrom se neotevírá každý den, pokaždé jde o velkou událost v rámci celého roku. Letos tomu ale osud chtěl, aby se v roce 2016 otevřely rovnou dva nové kosmodromy. Zatímco ruská brána do vesmíru, tedy kosmodrom Vostočnyj už má svou premiéru za sebou, jeho čínský protějšek Wenčang na ostrově Hainan na první start čeká. Ale podle všeho by se nemělo čekat dlouho – k premiérovému startu by mělo dojít v sobotu 25. června ve 13:30 našeho času. A bude to velká podívaná – premiéra totiž nečeká jen samotný kosmodrom, ale i použitou nosnou raketu Dlouhý pochod 7.

Svařování vodíkové nádrže pro SLS

20160525_lox_wca_tank_lh2_con_in_vac-31

Centrální tělo rakety SLS bude ukrývat dvě nádrže – jedna bude uchovávat kapalný kyslík, druhá kapalný vodík. A právě kvalifikační exemplář nádrže na zkapalněný vodík vznikl v minulých týdnech na obří svářečce Vertical Assembly Center v Michoudově středisku. Snímek byl pořízen 25. května a uvnitř zařízení VAC vidíme tři svařené válce, které tvoří základ této nádrže. Ta se bude v kompletním stavu skládat z pěti válců a dvou kopulí na koncích. Kvalifikační díly můžeme považovat za jakousi generální a finální zkoušku všech systémů, která má ověřit, že všechno pracuje správně, aby se mohlo začít s výrobou letového hardwaru.