TESS úspěšně protáhnul svou dráhu

Teleskop TESS zažehl včera své motory, aby protáhl svou oběžnou dráhu blíže k Měsíci, kolem kterého má 17. května proletět, aby využil jeho gravitace k dosažení unikátní vysoké oběžné dráhy. K zážehu došlo ve chvíli, kdy teleskop prolétal tzv. perigeem, tedy nejnižším bodem protáhlé oběžné dráhy. Nosná raketa Falcon 9 doručila cenný náklad na dráhu s nejvyšším bodem ve výšce 270 000 a nejnižším 250 km vysoko. Vůbec první zkouška trysek přišla už v sobotu, kdy TESS vytáhnul nejnižší bod do výšky 2 250 km.

Nejbohatší mapa naší Galaxie odhalena

Prvenství zmíněné v nadpisu článku není přehnané. Evropská sonda Gaia totiž svými pozorováními vytvořila vůbec největší hvězdný katalog dosavadní historie. Jeho součástí jsou mimořádně přesná měření téměř 1,7 miliardy hvězd, která odhalila dříve neznámé detaily spojené s naší Galaxií. Na tiskové konferenci v Berlíně při příležitosti konání letecké a kosmické výstavy byly včera představené objevy založené na 22 měsíců dlouhém sledování vesmíru. V nasbíraných datech jsou velmi přesné údaje o pozicích, vzdálenostech a pohybech velkého množství hvězd, ale i asteroidů ve Sluneční soustavě, nebo dokonce i o hvězdách mimo naši Galaxii.

ŽIVĚ A ČESKY: Sentinel startuje z armádní základny

Evropský environmentální satelit Sentinel 3B bude studovat především pozemské oceány. Na oběžné dráze se připojí ke svému dvojčeti, Sentinelu 3A, který startoval už před více než dvěma roky. Náš živě a česky komentovaný přenos bychom chtěli spustit přesto, že nosná raketa Rokot odstartuje z ruské vojenské základny Pleseck. Tamní technika není příliš připravena na vysílání na internet, takže není jisté, jakou bude mít přenos kvalitu. ESA však na svém webu uvádí, že přímý přenos pojede. Nezbývá tedy, než si přát, aby to vyšlo.

Netoxické palivo družic na obzoru

Green Propellant Infusion Mission

Rakety používají široké spektrum různých motorů, které spalují nejrůznější druhy paliva – od pevných směsí, přes kyslík s vodíkem, kyslík s leteckým petrolejem, nebo nově metan s kyslíkem. Když se ale podíváme na možnosti pohonu družic ve vesmíru, zjistíme, že zdejší nabídka je poměrně chudá, protože se v drtivé většině případů používají deriváty hydrazinu. Což o to, omezená nabídka nemusí být vždy na škodu, ale mnohem horší je, že hydrazin je opravdu nebezpečný jak pro pozemní obsluhu, tak pro životní prostředí. Naštěstí však již několik let probíhá snaha o nalezení alternativy, která bude nejen bezpečnější, ale také účinnější. Družice, která novou směs otestuje, by mohla letět do vesmíru ještě letos na palubě Falconu Heavy.

Nádrže a solární panely servisního modulu Orionu

Evropská kosmická agentura má v programu americké lodi Orion významný úkol – postavit servisní modul, který bude lodi dodávat energii, vodu, či vzduch. Nyní přišel významný posun vpřed, protože na své místo už byly umístěny všechny palivové nádrže a testují se i solární panely. V harmonogramu do startu nepilotované mise EM-1 v roce 2019 však stále zbývá ještě mnoho důležitých kroků. Odeslání hotového servisního modulu do Spojených států je zatím plánováno na léto. V USA pak servisní modul podstoupí další zkoušky a nakonec se dočká spojení s návratovou kabinou a dalším hardwarem.

Cubesaty pro marsovskou misi

Při pohledu na známé sondy, které zlepšily naše znalosti o kosmických objektech, si můžeme všimnout jednoho společného rysu – ať už se podíváme na Voyagery, Galileo, či Cassini, ve všech případech se bavíme o stroji, jehož rozměry jsou více či méně srovnatelné s menším autobusem. V minulých letech však značný boom prodělala rodina malých družic. Především takzvané cubesaty otevřely cestu do vesmíru mnohem širšímu spektru zákazníků. Družice, jejichž hmotnost (i cena) jsou zlomkové oproti velkým projektům se mnohem více zaměřují na testování nových technologií. Zatím však tyto krychličky a kvádry kroužily pouze kolem Země. To se však již za pár týdnů změní.

Cesta na ISS, část třetí: Návrat a přistání

odpojení od ISS

Po půlroční rutině na palubě Mezinárodní vesmírné stanice plné vědecké práce a údržby čeká na astronauty návrat v lodi Sojuz na jejich rodnou planetu. Cesta dolů bývá mnohem kratší než cesta nahoru. To ale neznamená, že by se při ní nic nedělo, nebo že by snad byla nudná. Právě naopak! Přistání Sojuzu je ještě intenzivnější a divočejší zážitek, než jeho start. Přesvědčte se o tom sami ve videu, které jsme pro vás otitulkovali. Uvidíte podrobný popis každého úkonu od nástupu do Sojuzu, přes jeho odpojení od stanice, rozdělení jednotlivých sekcí a sestup atmosférou, až po závěrečné přistání na padáku.

NASA možná prodlouží pobyt posádek na ISS

Práce Shanea se SPHERES je velmi fotogenická. NASA vymyslela chytrý akronym pro SPHERES - Synchronized Position Hold, Engage, Reorient, Experimental Satellites. Překládá se to dost složitě … abych to shrnul – jejich úkolem je vylepšit počítačové programy určené k likvidaci kosmického smetí, které zatěžuje zemskou oběžnou dráhu. A naše role v programu SPHERES? Tento experiment studuje dynamiku mezi zachyceným objektem a ovládaným satelitem, který plní roli tahače. Když si fotku zvětšíte, všimnete si, že obě koule jsou spojeny lankem. Kosmický odpad, který jsem už zmiňoval na svém blogu, představuje nebezpečí pro aktivní družice, nebo pro ISS a proto hledáme řešení k jeho zachycení a likvidaci. Je to velká technologická výzva a pozorování chování těchto malých koulí ve stavu beztíže uvnitř ISS je skvělou možností, jak ověřit proveditelnost různých metod.

Američané ve spolupráci s ruskými kolegy zvažují možnosti potenciálního prodloužení pobytů posádek na Mezinárodní vesmírné stanici. Před několika dny tuto možnost zmínil zastupující administrátor americké kosmické agentury, Robert Lightfoot a podle jeho slov by se mělo jednat o pojistku proti případným zpožděním ve vývoji a nasazení do provozu soukromých pilotovaných lodí od firem Boeing a SpaceX. Lightfoot uvedl, že NASA hledá cesty, které zajistí, aby američtí astronauti byli na ISS i v případě, že soukromé lodě nebudu schopné vstoupit do operačního provozu v době, kdy vyprší současný kontrakt s Ruskem, tedy na konci roku 2019.

Dubnová kosmoschůzka

Stanice DSG může otevřít dveře pro pilotovaný let k Marsu.

Vždy poslední středu v měsíci pořádá Kosmo Klub o.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část dubnové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Ve druhé části se můžete těšit na finále přednášky o fyzikálních kosmických pohonech. Nakonec přijdou exkluzivní informace o připravované stanici u Měsíce přímo od Michala Václavíka. Pozor, akce začíná již v 17:30.

Kosmotýdeník 292 (16.4. – 22.4.)

Další týden plný kosmonautických událostí je za námi a my se v hlavním tématu Kosmotýdeníku netradičně vydáme do Brna. Tady totiž začala fungovat nová továrna, která bude vyrábět speciální vypouštěcí adaptér pro raketu Vega. Významný počin si jistě zaslouží vaši pozornost. V dalších tématech se ohlédneme za startem rakety Atlas z minulého týdne anebo do Číny na přípravy skafandrů pro vycházky do volného prostoru. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.