Dlouho odkládaná mise pro Falcon

Snad ani nemá smysl vyjmenovávat všechny změny a odklady, kterých se tchajwanská snímkovací družice Formosat-5 během své sedmileté „předstartovní“ kampaně dočkala. Podobně jako první start Falconu Heavy byla totiž i ona v některých chvílích takřka za dveřmi, jen aby se pak po nějaké nepředvídatelné události dočkala akorát dalšího zdržení a odsunutí na neurčito. Až ironií osudu by se například dal nazvat termín říjen 2016 – pouhý měsíc před tímto datem došlo k „anomálii“ na rampě SLC-40, která zničila izraelský telekomunikační satelit AMOS-6.

Orion pro let k Měsíci poprvé ožil

Současný stav lodi Orion, která jako první poletí na raketě SLS.

Procesor Orionu bude muset zvládat spolehlivě pracovat ve všech fázích mise. Zařízení je schopné vykonat 480 milionů operací za sekundu, což odpovídá několika tisícům pokynů a kontrol stovek palubních systémů, z nichž každý rozhoduje o tom, zda bude mise úspěšná nebo ne. Aby se ověřilo, že všechny systémy lodi pracují správně, byl tento týden Orion určený pro misi EM-1 poprvé připojený ke zdroji elektrické energie. K této historické chvíli došlo v útrobách budovy Neil Armstrong Operations and Checkout Facility na Kennedyho středisku na Floridě.

Kosmotýdeník 257 (14.8. – 20.8.)

Jaký byl právě uplynulý týden v kosmonautice? Byl plný zajímavých událostí. Na některé z nich se dostane i v Kosmotýdeníku. Krom shrnutí zpráv, o kterých jsme vás již informovali, přijde na řadu i jedna opravdu pečlivě izolovaná nádrž, která má otevřít okno náročným úpravám dráhy v hlubokém vesmíru. Podíváme se také na fotografie ze startu Atlasu 5, na přistání Falconu 9 a na řadu přijdou i další události. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

První zážehy servisního modulu Orionu

Exemplář evropského servisního modulu pro novou americkou loď Orion určený pro zkoušky pohonného systému se označuje zkratkou PQM (Propulsion Qualification Module) a jedná se o jeden z klíčových dílů pro běžné lety Orionu. V těchto dnech zahájili odborníci z Airbusu, ESA a NASA sérii zkoušek, která probíhá v Novém Mexiku na základně White Sands. Samotný PQM a jeho čtyři nádrže s palivem se sice nikdy do vesmíru nedostanou, ale vydláždí cestu pro novou éru americké pilotované kosmonautiky. Veškerý hardware se díky němu otestuje na Zemi, aby kosmické mise už byly pokud možno bez problémů.

Na cestě k vesmírnému výtahu

Pro rozsáhlejší expanzi lidí do vesmíru je třeba vyřešit levnou a efektivní dopravu nákladů ze Země či dalších těles do vesmírného prostoru. Kromě mnohonásobně využitelných raket existuje několik mnohem exotičtějších způsobů dopravy materiálů na oběžnou dráhu okolo planety. Mezi ně patří idea kosmického výtahu či věže, které by umožnily zjednodušit dopravu nákladů na oběžnou dráhu, případně mezi různými oběžnými drahami.

Kosmická noc v Praze aneb Space Night VI: EO 4 Innovation

Během Space Night jsme slyšeli dvě hlavní přednášky – „Nový přístup k pozorování Země“ od Ondřeje Švába z ministerstva dopravy a „Program Copernicus a jeho potenciál v oblasti zemědělství“ od Martina Havlíčka z ministerstva zemědělství a tři doplňkové přednášky od Jany Šmotkové – „Eovation in Agriculture“, Daniela Štefla a Michaely Kuchařové ze  Space Systems, kteří prezentovali datovou analytickou platforma postavenou na GEOServeru 2.8.3. Ondřej Šváb nás ve své přednášce seznámil s tím, jak a čím snímáme nejen povrch Země, že s pomocí kombinace různých vlnových délek dokážeme získat komplexnější data a také s oblastmi, ve kterých najde snímkování Země využití. Pokusil se nám také ukázat možnosti a zapojení se především do využití a zpracování dat programu Sentinel, který nám také ve zkratce představil. Zmínil též obtíže spočívající ve zpracování dat, neboť jejich objem je masivní. A nakonec zaznělo, že každý pixel je pro někoho významný, ale jen přesným zacílením produktů a aplikací na „1 kliknutí“ lze získat zákazníka.

ŽIVĚ: Atlas vynáší vědeckou komunikační družici

Pokud se nic nepokazí, odstartuje dnes ve 14:03 našeho času z floridské rampy číslo 41 raketa Atlas V. Poletí ve své základní konfiguraci bez urychlovacích bloků a pod čtyřmetrovým krytem bude ukrývat družici TDRS-M za bezmála 400 milionů dolarů. Ta se usadí na geostacionární dráze ve výšce 36 000 kilometrů, kde se připojí k dalším družicím systému TDRS (Tracking and Data Relay Satellite). Ty mají na starost zajištění obousměrného přenosu dat mezi pozemními středisky a více než 40 družicemi na nízké oběžné dráze, mezi kterými najdeme i Hubbleův teleskop, nebo stanici ISS. V tomto článku máte možnost start sledovat živě.

TOP5: Letadla ve službách kosmonautiky

Kosmonautika má poměrně velkou a složitou infrastrukturu, která je tak trochu za oponou toho „velkého dění“ okolo. Proto se možná na první pohled může zdát, že kvalitní a bezpečná přeprava je snad triviální a nepodstatnou složkou misí do kosmu. Opak je ale pravdou a jak se říká: „I velké věci někdy začínají úplnými maličkostmi“. Kvalitní transport je totiž naprosto klíčovým prvkem a to v podstatě každé mise do kosmu, ať už té pilotované, či robotické. Kosmonautika prakticky od začátku využívá nejrůznější typy letadel k zajištění svých interních potřeb a někdy se je dokonce snaží i vyvíjet. V tom má dnes asi největší praxi agentura NASA, která se podílela na některých zajímavých projektech série X, které dodnes patří k tomu nejlepšímu, co v letectví vzniklo. Následující řádky ale nebudou patřit letadlům řady X, nýbrž dříčům v pozadí, kteří dnem i nocí pracují ve službách kosmonautiky a proto si zaslouží naší pozornost.

ŽIVĚ: Rusové při výstupu vypustí družice

Dva ruští kosmonauti, kteří právě pobývají na ISS – Fjodor Jurčichin a Sergej Rjazanskij se dnes odpoledne našeho času vydají na plánovanou kosmickou vycházku. Ve volném prostoru, kde na ně čeká řada úkolů – kromě instalace materiálových experimentů na vnější část stanice se můžeme těšit třeba na vypuštění pěti malých družic. Jurčichin navíc oblékne nový typ skafandru Orlan MKS, který tak projede ostrou zkouškou. Celý výstup můžete v našem článku sledovat živě – přenos by se měl spustit okolo třetí hodiny odpoledne, komentář začne o hodinu později a kosmonauti opustí přechodovou komoru v 16:45 našeho času.

Úžasná spolupráce pro výzkum slunečních erupcí

Když dokáží kosmické agentury spolupracovat, mohou dokázat velké věci. Tohle tvrzení se opět potvrdilo při unikátním měření, do kterého se zapojilo rovnou deset sond, které provozují Spojené státy a Evropa. Ještě zajímavější je, že získaná měření pokrývají prakticky celou sluneční soustavu – první „na ráně“ byla evropská sonda Venus Express u Venuše a posledním průzkumníkem byl americký Voyager 2 ve vnějších oblastech našeho solárního systému. Všech deset sond pocítilo vliv sluneční erupce, která se prohnala sluneční soustavou.