ŽIVĚ: Rosetta přistává na kometě

rosetta_and_its_target_comet

Dnes dokončí evropská sonda Rosetta svojí více než dvanáct let trvající misi přistáním na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Sonda už provedla včera v 22:50 našeho času svůj poslední manévr, který ji poslal na kolizní dráhu s kometou. V té době se nacházela 19 kilometrů nad jejím povrchem. Dnes mezi 9:55 a 10:05 budou na sondu nahrány poslední příkazy, které zaručí správné natočení sondy na základě posledních navigačních dat. V současné době je čas dopadu sondy na kometu předpokládán v 12:40 našeho času, +- 20 minut. Tento údaj bude ještě v průběhu dne zpřesněn na +-2 minuty, poté co budou na sondu nahrány poslední příkazy. Tuto událost budeme doprovázet textovým přenosem s aktuálními informacemi, který začne okolo 9:00.

Rosetta v číslech a kde sledovat přistání

rosetta-v-cislech-ico

30. září přistane sonda Rosetta na kometě. Ještě než se tak stane, přinášíme vám povedenou infografiku Evropské vesmírné agentury (ESA), která popisuje co vše Rosetta za svou misi vykonala. Kromě toho vám v článku přinášíme přehled všech událostí, které už ode dneška nastávají a vy je tak můžete sledovat v přímém přenosu na různých stránkách ESA, například na webu nebo Facebooku. Hodně štěstí Rosetto.

Indie uskutečnila náročnou misi

V pondělí v 1:42 SELČ proběhl úspěšný start indické rakety PSLV-G z kosmodromu Sriharikota. Stranou zájmu světových médií tak proběhla mise, při které Indie splnila poměrně ambiciózní cíle, jakým je například vylepšený poslední stupeň rakety, který umožňuje usazovat náklad na více orbitách, nebo velmi komplexní a přitom levný a rychle postavený satelit na sledování počasí na světových oceánech. Navíc data z tohoto satelitu což jsou zajímavá i pro NASA. Společně s tímto satelitem pak letělo ještě dalších sedm. Pojďme se na tento zajímavý start podívat blíže.

Přistání Rosetty se blíží

rosetta_impact_large

Přistání evropské sondy Rosetta na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko se nám už velice rychle blíží, a tak si pro nás ESA připravila hned několik zajímavých videí. Na prvním videu můžeme vidět vizualizaci průběhu sestupu Rosetty na povrch komety. Druhé video je další dílem povedeného animovaného seriálu Once upon a time, který krásně shrnuje celou misi sondy Rosetta i přistávacího modulu Philae. Posledním videem, na které se dnes podíváme je epilog ke krátkému filmu Ambition, který byl vypuštěn v roce 2014 po příletu Rosetty ke kometě 67P. Přistání Rosetty na kometě přijde v pátek 30 září a určitě si o něm připravíme ještě speciální článek.

Shrnutí marsovské architektury SpaceX

ctzq-ltwgaezhk5

Před pár hodinami vystoupil Elon Musk na konferenci IAC 2016 v Mexiku s plány jeho společnosti SpaceX pro kolonizaci Marsu. Na tuto událost čekali fanoušci kosmonautiky dlouhou dobu a myslím, že mohu určitě prohlásit, že naše očekávání byla překonána. Elon Musk začal svojí prezentaci důvody pro cestu na Mars, pokračoval přes hlavní překážky celé architektury až přímo k technickým detailům samotné rakety a kosmické lodi. V tomto článku nebudu spekulovat nad reálností tohoto plánu, ale zaměřím se pouze na informace z přednášky. Jelikož raketa ani kosmická loď nedostaly žádná oficiální jména, budou v článku použity zažité termíny BFR pro raketu a ITS pro vesmírnou loď (té se původně říkalo MCT).

ŽIVĚ: Prezentace marsovské architektury SpaceX

itzawcr

Dnes nastane jedna z nejočekávanějších událostí tohoto roku, Elon Musk bude na konferenci IAC 2016 v Mexiku prezentovat plány SpaceX na dobytí Marsu. Můžete se těšit na informace o motoru Raptor, o raketě, která pravděpodobně dostane jiné jméno než BFR (Big „Falcon“ Rocket) a o lodi Interplanetary Transport System, která byla ještě nedávno známá jako Mars Colonial Transporter. Přednášku můžete sledovat anglicky v přímém přenosu, a navíc pro vás bude na této stránce připraven česky psaný textový přenos, o který se budou starat Martin Gembec a Ondřej Šamárek. Stránku nemusíte obnovovat, nové příspěvky se vám budou ukazovat automaticky.

Prezentace začíná ve 20:30 našeho času.

Astronautův průvodce

space-hadfield-moustache-20131228

Pamatujete si ještě toho sympatického chlápka s knírkem, který na mezinárodní vesmírné stanici „brnkal“ na kytaru a zpíval upravenou verzi „Space Oddity“ od Davida Bowieho? Svého času dokonce patřil videoklip této písně k nejsledovanějším videím na internetu. Pokud tušíte, že by to mohl být Chris Hadfield , hádáte správně. Tento Kanaďan je bezesporu jeden z nejznámějších astronautů posledních let. A věděli jste také, že napsal knihu, která vyšla i v českém jazyce? Pokud ne, následující řádky se vám jí pokusí přiblížit.

Hned na začátku je potřeba přiznat, že český překlad se moc nepovedl. Proto jsem se rozhodl rozdělit recenzi na dvě části. Hodnotit knihu jako jeden celek by vůči Chrisovi nebylo spravedlivé. K tomu se však ještě vrátím. Začnu tedy lepší a vlastně i nejdůležitější částí knihy. Obsahem.

První zážeh Raptoru!

Druhý pohled na zážeh motoru Raptor.

Elon Musk si pro nás ještě před svojí přednáškou připravil pěkné překvapení. Společnosti SpaceX se totiž podařilo poprvé zažehnout jejich nový motor Raptor. Ten bude pohánět jak raketu, které dnes možná naposledy můžeme říci BFR tak i kosmickou loď ITS (MCT). Raptor používá jako palivo dodnes moc nepoužívanou směs kapalného kyslíku a metanu, stejně jako nový motor BE-4 od Blue Origin. Tato palivová směs produkuje vyšší specifický impuls, než směs kerosinu a kyslíku, ale není tolik zatížena problémy, které mají kyslíkovodíkové systémy. Těmi je například velice nízká hustota vodíku a jeho extrémně nízká teplota, kvůli kterým musí být nádrže veliké a dobře izolované, což jim přidává na hmotnosti. Další výhodou metanu je, že při hoření neprodukuje saze jako kerosin. To znamená, že motory budou po použití čistější a tedy lépe připravené na opětovné použití.

Proč právě Mars?

Spekulace, jak by mohla vypadat raketa BFR

Často se v diskuzích setkáváme s otázkou, proč vlastně vydávat tolik energie a prostředků na výpravu na Mars. Nebo se dokonce pokoušet osídlit tento velmi nevlídný svět. Názory na to se různí a to nejen mezi diskutujícími, ale přirozeně i v naší redakci. Rádi bychom vám den před oficiálním vyjádřením Elona Muska přinesli pohled na tuto otázku našima očima. Článek bude navíc doplněn o zajímavé obrázky, které proběhly internetem ještě před oficiálním vyjádřením Elona Muska, které bychom vám rádi zprostředkovali o den později v psaném online přenosu. Ten začne ve stejný čas jako přednáška, tedy v 8:30 večer našeho času. Pojďme si projít jednotlivé příspěvky.

Urychlovací motor Ariane 5 na testovacím standu

ARTA5-Helico

Raketa Ariane 5 je v současnosti nejsilnější raketou, kterou používá Evropa pro vynášení těžkých nákladů. Její schopnosti jsou ceněné i proto, že je schopna vynášet dva těžké náklady zároveň. Raketa poprvé vzlétla v roce 1996 a jedná se tak již o ozkoušený nosič. To však neznamená, že by i nadále neprobíhalo jeho postupné vylepšování a testování. Naposledy proběhl zkušební zážeh jednoho motoru na tuhé pohonné látky. Dvojice těchto motorů pomáhá raketě vzlétnout v prvních fázích letu.