Thomasův fotokoutek (9)

Snímky z Mezinárodní stanice se asi nikdy nemohou okoukat. Pořád nás budou udivovat a fascinovat. Tyhle fotky jsou jedinou spojnicí nás, pozemšťanů s největší lidskou stavbou ve stavu beztíže. A Thomas Pesquet dokáže svými snímky míchat velmi zajímavý koktejl, který obsahuje jak kochací fotky s nejrůznějšími krásnými místy Země, tak i snímky technologické, které nám ukazují, jak fungují nejrůznější systémy na ISS. V dnešním díle se tak opět můžeme podívat na návštěvu na Mezinárodní vesmírnou stanici – a jak už jste zvyklí, fotky budou doplněny originálními popisky přímo od Thomase, které ale jsou přeložené do češtiny.

Historická rampa pod křídly SpaceX

Odpalovací rampa LC-39A na Floridě má velmi bohatou historii. Odstartovalo odsud dohromady 92 misí – 12× to byla lunární raketa Saturn V, a celkem 80× odsud vzlétl americký raketoplán. Je stěží bychom hledali rampu, která má na svém kontě více historických misí. Po ukončení provozu raketoplánů rampu převzala společnost SpaceX, která ji začala upravovat pro své rakety Falcon 9 a Falcon Heavy. Tento krok se nakonec ukázal jako velmi prozřetelný, když vloni 1. září explodoval Falcon 9 na nedaleké rampě LC-40. Kdyby v té době SpaceX neměla rozpracovanou rampu LC-39A, přišla by o možnost startovat z východního pobřeží na poměrně dlouhou dobu. V dnešním článku se podíváme, jak to na historické rampě vypadá v těchto dnech, kdy do jejího opětovného využití zbývá jen zhruba týden.

Kosmotýdeník 227 (16.1. – 22.1.)

Dalších 168 hodin nás dělí od vydání minulého Kosmotýdeníku a je proto čas na vydání nové. Právě uplynulý týden nám přinesl jak nepříjemnou zprávu o skonání Eugena Cernana, tak mnoho dalších již radostnějších zpráv. Ne na všechny se dostalo v našich hlavních článcích, a proto se dnes podíváme na ten ne méně zajímavý zbytek. Například v pozici administrátora NASA skončil Charles Bolden. NASA také vydala velmi zajímavé výsledky měření globální teploty za uplynulý rok, které ukazují rekordní čísla. Podíváme se i na to, že následující start Falconu 9 bude tentokrát bez přistání prvního stupně. To a mnohem více v článku. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Vrtáková výbava nového roveru

Velice nás těší, že Vás náš včerejší článek o nástupci vozítka Curiosity zaujal. Dnes Vám proto přinášíme další informace, které budou detailně zaměřené na vlastní vrtačku ROPEC, jejíž fotku vidíte nalevo. O výrobu tohoto dílu, který je pro odběr vzorků klíčový, se postará společnost Honeybee Robotics. Už samotný rover Curiosity disponuje dvěma výměnnými vrtáky, pokud by došlo k jejich zlomení, ale Mars rover 2020 jich ponese více. Každý vrták bude mít speciální určení a použije se k jinému druhu práce.

První díl cis-lunární stanice

Mezinárodní vesmírná stanice se dočká nástupce, který ale nevznikne na nízké oběžné dráze, ale v takzvaném cislunárním prostoru – to je zpráva, která se v loňském roce začala šířit internetovým prostorem a i náš portál vydal na toto téma několik článků. Nyní se zaměříme na první detailní rozbor, který na svém webu prezentoval ruský bloger Anatolij Zak. Ten již dříve několikrát prokázal, že vzhledem k dobrým kontaktům na správné lidi v kosmické branži dokáže přinášet informace, které se od výsledku příliš neliší. Pojďme se tedy podívat na jeho rozbor základního dílu nové mezinárodní stanice.

První krok k dopravě vzorků z Marsu

Nástupce vozítka Curiosity je zatím označován pracovním názvem Mars rover 2020 a už nyní se na něj mnoho lidí těší. Kromě toho, že rozvíjí možnosti, které nám momentálně Curiosity nabízí, bude zároveň součástí prestižního a velmi očekávaného projektu, který počítá s dopravou vzorků marsovských hornin a prachu na Zemi pro podrobný výzkum, který není možné uskutečnit mimo dokonale vybavené laboratoře. Když proto před pár dny v časopise Nature vyšel článek o tomto vozítku doplněný o pěknou infografiku, chtěli jsme se o ni s Vámi podělit. Pustili jsme se tedy do jejího kompletního překladu.

Vesmírná architektura (5. díl)

Nad kosmodromem Bajkonur se stahují mračna. Teplota klesá pod nulu a fouká silný vítr. Přestože podmínky nejsou optimální, sovětská administrativa se odhodlá zariskovat a dává startu nejsilnější sovětské rakety Eněrgija zelenou. Na „hřbetu“ super nosiče je poprvé a naposled ukotvený majestátní kosmoplán Buran, důstojná odpověď na americký program Space Shuttle. Motory rakety Eněrgija zaburácí a z rampy se zvedá hustý a neproniknutelný dým, který zakrátko zahalí i celý nosič s nákladem. Výkonný nosič stoupá k obloze, dlouhý plamen nakrátko osvítí hustá oblaka a pak raketa i s drahocenným nákladem mizí z dohledu. Přístroje signalizují, že let probíhá v pořádku a přibližně ve 40-ti kilometrové výšce se oddělují bloky prvního stupně a po osmi minutách se uvolní také druhý centrální stupeň. Od té chvíle vše záviselo pouze na kosmoplánu Buran. Měl být chloubou a technickým zázrakem tehdejšího režimu a přestože nezklamal, osud mu vybral jinou cestu.

ŽIVĚ: Atlas vypouští hlídače nebezpečných střel

Na startovní rampě číslo 41 floridského mysu Canaveral stojí raketa Atlas V v nejzákladnější konfiguraci 401, tedy s čtyřmetrovým aerodynamickým krytem a žádným urychlovacím stupněm. Startovní okno se otevírá zítra v 1:46 a zavírá se o hodinu později. Úkolem rakety je dopravit na oběžnou dráhu družici včasné výstrahy. Americký systém SBIRS tvoří několik satelitů, které na různých oběžných drahách pomáhají sledovat zemský povrch a bedlivě sledují, jestli na Spojené státy, nebo na jejich spojence nemíří nepřátelská raketa. Start družice SBIRS GEO 3 můžete v tomto článku sledovat živě. Pokud přijdete později, nemusíte ničeho litovat – přenos by se měl automaticky změnit za záznam.

Galileo má opravdu velký problém s hodinami

Když nás trápí nepřesné hodiny, tak je zkusíme srovnat a pokud to nepomůže odneseme je k hodináři na opravu. Trochu jiná situace je u satelitů na oběžné dráze, které jednak používají mnohem komplikovanější techniku a navíc to mají k nejbližšího hodináři hezkých pár kilometrů. Pokud se ale objeví jediná závada je to ještě dobré, horší ale je stav, který v posledních týdnech a měsících potkal družice budovaného evropského navigačního systému Galileo. Jeho superpřesné palubní atomové hodiny totiž potkávají komplikace ve znepokojujícím počtu.

OSIRIS-REx se může vrátit k Zemi

Citlivé sledovací stanice Deep Space Network potvrdily, že americká sonda OSIRIS-REx provedla svůj první manévr v meziplanetárním prostoru (Deep Space Maneuver – 1 = DSM-1) na jedničku. Zážeh, ke kterému došlo 28. prosince, upravil dráhu tak, aby se sonda mohla vrátit k Zemi pro gravitační urychlení. Zážeh spotřeboval celkem 354 kg paliva a změnil rychlost sondy o 431 m/s. Síť DSN nejprve potvrdila provedení manévru a následně ze sondy stáhla i detailní telemetrická data, jejichž následný detailní rozbor potvrdil, že všechny podsystémy pracovaly správně.