Jak se dozvíme o přistání InSight?

Od pondělka za týden, tedy 26. listopadu se můžeme těšit na pokus o přistání amerického landeru InSight na Marsu. Nedávno jsme Vás seznámili s důležitými informacemi o přistání, ale jedné oblasti jsme se nedotkli. Mars bude 26. listopadu od Země vzdálený zhruba 146 milionů kilometrů. Jak se tedy dozvíme, zda bylo přistání úspěšné nebo ne? Pozemní týmy využijí jednak osvědčených technologií, ale vyzkouší i novinku, která by se v budoucnu mohla používat častěji, tedy pokud se osvědčí. Dnes se podíváme detailněji na to, jak bude probíhat přenos informací od Marsu k Zemi. Data budou přenášena několika různými sondami – některé je budou posílat v reálném čase, jiné je uloží a odešlou až za pár hodin.

Kosmotýdeník 322 (12.11. – 18.11.)

Je nedělní poledne a s ním tedy ideální čas na pravidelně vydávaný Kosmotýdeník, který vám shrne, co přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. A nebylo toho tedy vůbec málo! V hlavním tématu zamíříme k asteroidu Bennu, kde sonda OSIRIS-REx provedla velmi důležitou zkoušku svého zařízení pro odběr vzorků z povrchu planetky. Dále se podíváme na zajímavý a zdá se, že i velmi reálný plán na průmyslové využití nízké oběžné dráhy. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Smutný příběh sondy ICON pokračuje

Sonda ICON, která má zkoumat interakce mezi nejvyššími vrstvami zemské atmosféry a ionosférou si v minulých měsících prošla mimořádně zajímavým vývojem, který jsme popsali v tomto článku. Na začátku listopadu už byl nosný letoun Stargazer ve vzduchu a my se chystali na živě a česky komentovaný přenos. Kvůli objevené závadě byl však start zrušen, náš přenos nezačal a letoun se i s raketou Pegasus XL vrátil na floridskou ranvej. Čekalo se, že půjde jen o krátkou výměnu a druhý den se poletí znovu, ale už uplynuly skoro dva týdny a místo oznámení termínu startu přišla zpráva o dalším odkladu.

Návrat k poslovi bohů – 7. díl

Merkur

Jakožto první planeta Sluneční soustavy, která je Slunci nejblíže, hraje Merkur důležitou roli při ověřování teorií o dynamice vzniku terestrických planet a o jejich vývoji. Společně s Venuší, Zemí a Marsem tvoří rodinu kamenných planet, ve které je každý jedinec držitelem unikátních informací, které jsou nezbytné pro rekonstrukci historie celé skupiny. Znalost původu a vývoje těchto planet je jedním z klíčů k pochopení magické kombinace podmínek potřebných pro vznik života nejen v našem planetárním sousedství, ale také na předalekých světech u cizích hvězd. Toto pátrání po vědění je o to důležitější, že nemáme a ještě dlouho mít nebudeme možnost zblízka tyto vzdálené exoplanety studovat. Naše Sluneční soustava tak zůstává jediným prostředím, ve kterém je možné zkoumat a ověřovat naše teorie a vývojové modely, které jsou obecně aplikovatelné i jinde. Výzkum Merkuru má tedy zásadní význam při hledání odpovědí nejen na otázky astrofyzikálního charakteru, ale také na otázky filozofické.

ŽIVĚ A ČESKY: Povolí už konečně počasí start Antaresu?

Podle plánu měla americká soukromá loď Cygnus odstartovat k Mezinárodní vesmírné stanici už ve čtvrtek, ale počasí bylo proti. Startovat se mělo z Virginie  a přes východní pobřeží zrovna přecházel frontální systém. Raketa Antares má navíc pro tuto misi okamžité startovní okno, takže byl start odložen o 24 hodin. Jenže ani v pátek dopoledne se neletělo. NASA po dohodě s firmou Northrop Grumman rozhodla o odkladu startu o 24 hodin kvůli špatnému počasí. Přichází tedy třetí pokus. Věřme, že do třetice už budeme úspěšní a jubilejní desátá zásobovací loď Cygnus bude moci vyrazit vstříc Mezinárodní vesmírné stanici.

ŽIVĚ A ČESKY: Sojuz-FG se vrací po nehodě

11. října startovala ruská raketa Sojuz-FG zatím naposledy. Při odhazování postranních urychlovacích bloků se však kvůli vadnému čidlu neotevřel ventil na kyslíkové nádrži jednoho bočního bloku, který pak narazil do centrálního stupně. Výsledkem byla nouzová situace vedoucí k oddělení pilotované lodi Sojuz MS-10. Od té doby se již rakety Sojuz vrátily do služby a startovaly hned několikrát. Na všech je přitom stejný systém čtyř urychlovacích bloků i jejich odhazování. dnes se však do služby vrátí i samotná varianta Sojuz-FG.

Pět důležitých věcí o přistání mise InSight

10 dní! Přesně tolik času nám zbývá do jednoho z mnoha významných vrcholů letošního roku. Ne každý den se totiž dočkáme toho, že by se mělo přistávat na Marsu. 26. listopadu má americká sonda InSight přistát na rovinaté pláni Elysium Planitia a nás, fanoušky kosmonautiky po celém světě čeká stejně jako odborníky z vývojového týmu nervy drásající fáze, ve které můžeme jen držet palce. Každé přistání na Marsu je v tomto ohledu stejné – bez ohledu na počet dřívější úspěšných pokusů. Každý pokus o přistání je totiž trochu jiný a má svá vlastní úskalí a riziková místa. Sonda InSight, která má studovat vnitřní stavbu rudé planety není v tomto ohledu výjimkou. NASA pro tuto příležitost připravila článek, který rozebírá pět hlavních témat spojených s blížícím se přistáním.

ŽIVĚ A ČESKY: Odložený start lodi Cygnus

Zásobovací loď Cygnus měla k Mezinárodní vesmírné stanici vyrazit už včera, ale čáru přes rozpočet udělalo počasí. Přes východní pobřeží totiž přechází frontální systém, což společně s faktem, že raketa Antares má pro tuto misi okamžité startovní okno, představovalo až příliš velké riziko. NASA proto po dohodě s firmou Northrop Grumman ještě ve středu večer našeho času rozhodla o odkladu startu o 24 hodin. Věřme tedy, že se počasí umoudří a jubilejní desátá zásobovací loď Cygnus bude moci vyrazit vstříc Mezinárodní vesmírné stanici.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon vynáší katarskou družici

Po více než měsíc dlouhé pauze přichází čas na další start rakety Falcon 9. Nákladem bude poměrně lehká (3 tuny vážící) telekomunikační družice Es’hail-2 pro operátora z Kataru. Jestli ale u tohoto startu něco přitahuje pozornost, pak je to opakované použití prvního stupně, který si svou premiéru odbyl letos v červenci. Mezi atraktivní zajímavosti patři start z floridské rampy 39A, která se od posledního použití dočkala přístupového ramene pro posádku. Některé fotografie navíc naznačují, že u paty obslužné věže začalo obkládání konstrukce. Jsme tedy zvědaví, co uvidíme v přenosu. Ten Vám nabídneme živě a s českým komentářem.

Evropský vědecký JUICE (2) Zkoušky magnetometru

Na začátku června vydala Evropská kosmická agentura na svém webu článek, který byl prvním dílem seriálu. Ten měl čtenáře seznámit s vývojem systémů první velké vědecké mise v rámci programu Cosmic Vision 2015-2025 – JUICE (JUpiter ICy moons Explorer). Článek obsahoval velmi zajímavé informace a technické detaily zkoušek, které se obvykle nezveřejňují. Evropská kosmická agentura ale dobře ví, že existují fandové, kteří právě takové informace ocení a kdy jindy než u prvního projektu z kategorie velkých, spustit takový podrobnější popis. Článek nás zaujal a na jeho základě jsme vytvořili první díl nepravidelného seriálu Evropský vědecký JUICE. Jenže v dalších týdnech a měsících jsme na webu ESA jen marně čekali na nový článek z této série. Když už jsme začali mít strach, že zajímavý informační projekt skončil, vydala ESA krátce po sobě hned dva tématické články. Dnes Vám tedy přinášíme první z nich a ten druhý zveřejníme za pár dní.