Další osud titanových kormidel na Falconech

Na misi Iridium-2 letěl v červnu letošního roku Falcon 9 s novými roštovými kormidly. Ta se lišila nejen tvarem a velikostí, ale především materiálem. Místo tradičního hliníku byl použit titan. Ačkoliv Elon Musk nová kormidla hodně chválil, jejich dalšího nasazení jsme se již nedočkali a všechny následující mise obsloužila stará hliníková kormidla. Spekulovalo se o mnoha důvodech, ale Elon Musk nyní na Twitteru prozradil, jak to ve skutečnosti je. Nás může těšit, že se nad touto novou technologií nezavřela voda a že ji čeká slibná budoucnost.

Sojuz v rusko-americko-japonských barvách

Kosmická loď Sojuz MS-07 se v neděli ráno našeho času vydala na svou cestu do vesmíru. V anatomických křeslech leželi zástupci tří států – Rus Anton Škaplerov, Američan Scott Tingle a Japonec Norišige Kanaj. Této posádce včera začala téměř půlroční kosmická mise – zemskou tíži opět pocítí až v červnu příštího roku, kdy mají naplánovaný návrat zpět. V dnešním článku se podíváme na jednotlivé členy posádky a podrobněji se s nimi seznámíme. Každý z nich pochází z jiného státu, přesto mají minimálně jednu věc společnou. Všichni tři totiž před vstupem do oddílu astronautů působili v armádě.

Jak přepravit obří teleskop?

Když uvažujeme  o kosmických projektech, často podléháme mylnému dojmu, že jde jen o to vyrobit a otestovat nějakou sondu. Veškerou infrastrukturu bereme jako samozřejmost, ale to není vůbec fér. V mnoha případech je totiž potřeba navrhnout zázemí a podpůrné systémy přesně na míru daného projektu. Asi nejlépe to ukazuje speciální transportní kontejner STTARS (Space Telescope Transporter for Air, Road, and Sea), který má za úkol ochránit Dalekohled Jamese Webba během transportu. Tento sofistikovaný kontejner krásně ukazuje, jak vyspělá musí být veškerá technika, která přichází do styku se špičkovými kosmickými projekty.

Kosmotýdeník 274 (11.12. – 17.12.)

Tři starty během jednoho týdne (Sojuz, Falcon 9 a Ariane 5) a neustále odkládaný Electron. To je na sedm dní docela dost. Během tohoto týdne se však udály i další zajímavé věci, které si v Kosmotýdeníku shrneme. V hlavním tématu se například podíváme na aktuální vědecké poznatky ze zkoumání bílých skvrn na trpasličí planetě Ceres. Podíváme se i na povedené snímky ze zmíněných startů a nevynecháme tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Pilotovaný Sojuz na Gagarinově rampě

Nosná raketa Sojuz-FG již stojí na startovní rampě 1/5, ze které v roce 1961 odstartoval na svou historickou misi Jurij Gagarin. Zatímco první kosmonaut strávil ve vesmíru sotva hodinu a půl, Anton Škaplerov, Scott Tingle a Norišige Kanaj, kteří usednou do anatomických křesel lodi Sojuz MS-07, by měli na oběžné dráze pobývat téměř půl roku – jejich návrat je momentálně plánován až na červen příštího roku. Pilotované starty jsou vždy velmi zajímavé a proto ani dnes nevynecháme živě a česky komentovaný přenos.

Přistání Orionu na dvou padácích

Včera byl nad pouští Yuma na jihozápadě Arizony uskutečněn pátý ze série osmi testů padáků Orionu, které jsou součástí jejich kvalifikace pro pilotovaný kosmický let Exploration Mission-2. Maketa Orionu byla shozena z transportního letounu C-17 ve výšce 10,5 kilometru (viz fotogalerie). Při testu byl simulován scénář, ve kterém se nepodaří otevřít jeden ze tří hlavních padáků. Test se měl původně uskutečnit 13. prosince. Letoun C-17 tehdy dosáhl výšky pro shoz, ale dveře jeho nákladového prostoru nešly otevřít.

Mars z neobvyklé perspektivy

Známý fakt, že ve vesmíru neexistuje nahoře ani dole může způsobit zajímavé důsledky. Při prohlížení map i fotek planet jsme už za dlouhé desítky (a do důsledku vzato i stovky) let zvyklí, že sever najdeme nahoře a jižní pól naopak ve spodní části snímku. Evropská kosmická agentura však před pár dny zveřejnila fotografii ze sondy Mars Express, která zachycuje Mars úplně jinak, než jak jsme zvyklí. Fotka vznikla nad severním pólem, který se nachází ve spodní části snímku a naopak nahoře vidíme oblast v okolí rovníku. Snímek nalevo od tohoto odstavce nám pomůže s orientací a ukazuje i zajímavé objekty, které si v dnešním článku popíšeme.

ŽIVĚ A ČESKY: Koncentrovaná znovupoužitelnost SpaceX v akci

Mise SpaceX CRS-13 je zajímavá hned z několika důvodů – podruhé poletí k ISS již použitá kabina Dragonu. Vůbec poprvé poletí použitý první stupeň Falconu 9 na misi pro NASA, která byla vůči této novince dlouho opatrná. Vizuálně bude start hodně zajímavý tím, že tento stupeň je viditelně zašedlý – minulé případy opakovaného použití byly ve znamení nových nátěrů. Aby toho nebylo málo, tak půjde o první start z rekonstruované rampy 40, která v minulých měsících prošla kompletní opravou. Těšit se můžeme také na pokus o přistání prvního stupně, který by se měl vrátit na floridskou pevninu a dosednout na plochu LZ-1.

Vesmírná architektura (8. díl)

Země ve své složitosti dalece přesahuje všechny naše základní sociální, fyzické nebo ekologické potřeby. Přináší nám motivaci, inspiraci a vyvolává abstraktní pocity údivu, které jsou velmi subjektivní a je proto obtížné je popsat. Pohled na tmavě modrou kouli obklopenou černočernou tmou je opravdu silný zážitek a to hned z několika důvodů. Člověk si kupříkladu snadněji uvědomí skutečnou zranitelnost světa, na kterém žije. Pohled na naši planetu, zdánlivě nehybně zavěšenou ve velkém prázdnu, jsme si však mohli dopřát až díky kosmonautice. Silné reakce například vyvolal snímek, který zachytila posádka Apolla 8 při obletu Měsíce a dodnes se traduje, že jsme se sice vydali dobýt Měsíc, ale nakonec objevili skutečnou krásu Země. Snímek „východu Země nad Měsícem“ je i po tolika letech stále aktuální, jenže od těch dob se hodně změnilo. Dnes posádky nemají možnost fotit podobné snímky. Zato již 17 let nepřetržitě žijeme a pracujeme v kosmu, protože jsme se mimochodem rozhodli, že náš svět lépe pochopíme, s nadějí, že se ho jednou naučíme lépe chránit.

Sojuz je zpátky doma

Dnes v 9:36 našeho času se návratová kabina lodi Sojuz MS-05 dotkla promrzlé stepi jihovýchodně od kazašského města Džezkazgan. Pro posádku ve složení Sergej Rjazanskij, Paolo Nespoli a Randolph Bresnik tak skončila kosmická mise dlouhá 139 dní, během které pobývali na Mezinárodní vesmírné stanici. Do vesmíru se dostali 28. července a jejich úkoly byly velmi široké, ale vévodila jim věda. Sledovali třeba vliv mikrogravitace na bakterii E. coli, nebo proteinů zapojených do vzniku Parkinsonovy choroby. Byli u toho, když na stanici dorazily hned tři zásobovací lodě – Dragon CRS-12, Cygnus OA-8 a Progress MS-07 – které na ISS dopravily hned několik tun zásob. V dnešním článku Vám přineseme fotky a videa monitorující konec této mise.