Jak vyrobit kolečka pro ledové světy?

c351ab4b9db84d85a8d4f2796c32caba

Ozubená kolečka jsou již po celá staletí nedílnou součástí všech možných mechanismů od kapesních hodinek až po mnohatunové těžební stroje. Neobejde se bez nich prakticky žádný robot včetně těch kosmických. Kolečka umožňují provádět jemné a přesně plánované pohyby, které je možné velmi rychle zastavit. Je jasné, že nekvalitní kolečka toho tolik nevydrží – mohou se třepit, praskat, nebo lámat. Když má váš robot odebrat vzorek mimozemského materiálu, nebo se zachytit za výstupek, nemůžete do něj dát obyčejné součástky z obchodu pro kutily.

Zlaté české ručičky: Z Klatov na nejsilnější evropskou raketu

aerotech01

V rámci našeho nepravidelného seriálu se snažíme našim čtenářům přinášet informace o tom, jak se daří českým firmám v tak špičkovém technickém oboru, jakým kosmonautika je. Češi jsou velmi šikovní a máme být na co hrdí. To dokládá i společnost Aerotech Czech, která v Klatovech vyrábí hned dva díly, které nachází uplatnění na nejsilnější evropské raketě – Ariane 5. Jako náhledový obrázek článku jsme použili infografiku, která ukazuje, kde můžeme oba díly najít. Na první pohled je jasně vidět, že jak aerodynamický kryt (vyznačen horní červenou elipsou), tak i teplotní ochranu trysky (viz dolní červená elipsa) najdeme na postranních urychlovacích blocích na tuhá paliva.

Progress MS-04 zničen při havárii rakety

liftoff_1

Byl to na první pohled normální let zásobovací lodi Progress, jakých už historie zažila stovky. Dokonce i náš videopřenos sledovalo v době maximálního zájmu ani ne 200 lidí, což je sice krásné číslo, ale i tak je to ve srovnání s průměrem méně, než obvykle – kupříkladu diváků na pilotovaném startu Sojuzu MS-03 bylo dvakrát tolik. Vždyť Progressy létají jako na drátkách – každý rok 4 kousky – co by se mohlo pokazit? Situace se ale změnila během práce horního stupně, kdy došlo ke ztrátě telemetrie. Pozemní týmy na sobě nedávaly nic znát ani v době, kdy už měl být Progress na oběžné dráze.

ŽIVĚ A ČESKY: Dvě a půl tuny zásob v Progressu

yt_161201

Mezinárodní vesmírná stanice se v těchto dnech dočká hned dvojité dávky zásob. Už dnes odpoledne by měla z kosmodromu Bajkonur odstartovat nosná raketa Sojuz U, která na oběžnou dráhu vynese čtvrtý exemplář modernizované řady zásobovacích lodí Progress MS. Příští týden se můžeme těšit na japonský příspěvek ve formě šesté automatické zásobovací lodi HTV. Oba starty Vám zprostředkujeme živě s českým komentářem.

Nová evropská sonda u Marsu otevřela oči

4500

Ve světle havárie modulu EDM nesmíme zapomínat na to, že druhá část programu ExoMars 2016, tedy sonda TGO (TraceGas Orbiter), úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu kolem Marsu. Její přístroje jsou podle dosavadních výsledků ve velmi dobrém stavu a sondě tak nic nebrání v tom aby začala sbírat vědecká data. Tedy, abychom byli přesní, nebrání jí skoro nic, jen malý detail – musí upravit svou oběžnou dráhu, což jí zabere téměř celý příští rok. Už nyní ale vědci dostali do svých počítačů první výsledky, které napovídají, že se máme opravdu na co těšit.

Co prozradila debata Evropanů o kosmonautice?

debate_in_the_netherlands_node_full_image_2

Jak již pravidelní čtenáři našeho webu vědí, 10. září se v Praze sešlo sto lidí, kteří zde celý den diskutovali o kosmonautice a roli Evropské kosmické agentury. Nešlo ale o samostatnou akci. Stejné skupiny lidí se ten samý den věnovaly stejným tématům ve 22 zemích Evropy – jednalo se o první občanskou debatu o budoucnosti ESA. Účastníci během dne vyplňovali formuláře a právě tyto výsledky měly kosmické agentuře ukázat zajímavé informace. Některé trendy se projevily hned na první pohled, ale přesto si organizátoři vzali čas, aby mohli data vyhodnotit. Dnes již jsou výsledky k dispozici.

Vesmírná architektura (4. díl)

von_braun_station_2

V padesátých letech dvacátého století pracoval raketový konstruktér Wernher von Braun na vizi utopické orbitální stanice s umělou gravitací. Vycházel přitom ze studií Konstantina Ciolkovského, Hermanna Obertha a Hermana Potočnika, který spíše používal pseudonym Herman Noordung. Von Braun tušil, že taková obří stavba ve vesmíru by mohla mít velký význam pro lidstvo. Sám v ní spatřoval především jakýsi mezistupeň, odkud by se člověk mohl jednou „odrazit“ k měsíci a později i planetám. Jeho obří rotující kolo mělo mít 76 metrů v průměru, tři patra a místo na palubě pro 80 lidí rozdělených do několika různých sekcí. Navzdory tomu, že se tato vize těšila velké oblibě u veřejnosti, zůstala pouze na papíře. Zato jiný, mnohem méně honosný projekt, se lidstvu o mnoho let později přeci jenom podařilo uskutečnit. V roce 1998 na oběžnou dráhu Země dopravila ruská nosná raketa Proton-K modul Zarja (Úsvit), první a klíčovou část ruského segmentu budoucí Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). O pouhých pár dní později se na svou cestu vydal také americký raketoplán Endeavour s dalším modulem Unity v nákladovém prostoru. Obě části se podařilo úspěšně propojit a tím započala stavba doposud největšího a zároveň nejdražšího inženýrského projektu na světě – Mezinárodní vesmírné stanice a právě jejímu příběhu patří následující řádky.

ČR zvýší svůj příspěvek do ESA

esa_member_states_and_cooperating_states

Každý český fanoušek kosmonautiky se musel zastydět při pohledu na sumu, kterou náš stát přispívá do rozpočtu Evropské kosmické agentury. nyní však přichází potěšující zpráva. Vláda schválila navýšení českého příspěvku – ze zhruba 530 na 830 milionů korun. Pokračuje tak již vloni zahájený trend zvyšování českého příspěvku, protože v roce 2015 vláda navýšila český rozpočet o 200 milionů z dřívějších 327 milionů, což byla opravdu velmi nízká, skoro až trapná účast. Současný příspěvek je již důstojnější, byť fanoušci kosmonautiky by si jistě přáli ještě větší investice. Doufejme tedy, že nastavený trend bude pokračovat.

Jak vypadá situace okolo mikrovlnného (EM) pohonu

em-drive-699x449

V současné době vyšel první článek v recenzovaném vědeckém časopise, který popisuje testy s mikrovlnným motorem. Testy realizované v laboratoři NASA byly první, při kterých se využívalo torzní zařízení pro měření extrémně slabých tahů umístěné ve vakuu. Proto je dobré si nyní situaci okolo mikrovlnného pohonu podrobněji shrnout. Jde o velmi jednoduché zařízení, skládající se z měděného dutinového rezonátoru kónického tvaru. V podstatě se jedná o měděný trychtýř, u kterého je konec s menším průřezem uzavřen dielektrickým rezonátorem. Uvnitř dutiny je pak anténa generující mikrovlnné záření (většinou magnetron) s frekvenci v oblasti gigahertzů. Předpokládá se, že se tímto specifickým tvarem vytváří rozdíl tlaku na předním a zadním konci zařízení. Ve směru k menšímu konci se tak má generovat sice velmi malý, ale podle některých experimentů znatelný tah.

Listopadová kosmoschůzka

hydrolab zdroj:hydronaut.eu

Listopadová Kosmoschůzka je připravena. Rádi bychom Vás na ní pozvali. Tři hodiny, vyhrazené pro Kosmoschůzku si rozdělí spravedlivě dvě témata: Hydronaut od Matyáše Šandy, což bude více beseda než přednáška o jednom velmi zajímavém českém projektu, který se kosmonautiky bezprostředně dotýká. V druhé části Váš čekají Aktuality z kosmonautiky, což je souhrn připravený Luborem Lejčkem.